Spotřeba a politici

Jak by dopadly některé návrhy politických stran na spotřebu domácností

Třinácté důchody
Navrhuje je ČSSD. Spotřebě by určitě pomohly, protože důchodci by peníze obratem poslali do ekonomiky. Na druhou stranu ale zvýší mimořádné důchody schodek veřejných rozpočtů o 6,9 miliardy korun.

Vyšší sociální pojištění pro firmy
Navrhuje je ČSSD. Zvýšení sociálních daní pro firmy by spotřebu utlumilo. Firmy by nezvyšovaly platy, navíc by mohly rychleji propouštět. Do rozpočtu by ale přineslo vyšší pojištění zhruba 10 miliard.

Zvýšení DPH
Navrhuje ODS. Vyšší DPH by spotřebu domácností utlumila. Kvůli vyšší DPH by totiž zdražily například základní potraviny nebo MHD a lidé by začali kvůli vyšším daním šetřit. Na druhou stranu zvýšení nižší sazby DPH o 1 % zvýší příjmy veřejných rozpočtů o šest miliard.

Výšší mateřská o 20 %
Navrhuje KDU-ČSL. Vyšší mateřská by spotřebě pomohla. Problém je, že vyšší mateřská přijde stát ročně na 1,5 miliardy korun.

Překvapení za překvapením. V první polovině loňského roku bylo odborníkům záhadou, proč domácnosti ještě nešetří, když se nad trhem práce už stahují černá mračna. Teď je situace opačná, lidé jako by navzdory očekávání analytiků ignorovali mírně optimistické předpovědi a do obchodů se nehrnou.

Bumerang úspor

Konkrétní čísla o vývoji v maloobchodu sice ještě k dispozici nejsou, analytici ale pro chabé výsledky české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku lepší vysvětlení nemají. "Abychom se ale na straně poptávky dostali do tak hlubokého záporu, jaký oznámil ČSÚ, musela by spotřeba domácností zaznamenat silný propad," říká analytik Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

Statistici dokládají, že klesá výběr daní navázaných na spotřebu. Pokles pak ještě akceleruje fakt, že to, co si lidé odpustí, je daněno vyšší sazbou daně z přidané hodnoty, zatímco nezbytné věci, jako jsou potraviny, spadají do snížené sazby.

Češi si své peníze hlídají čím dál pečlivěji. Trend potvrzují údaje ČNB, které ukazují, jak si lidé nechávají na běžných účtech stále více peněz. Aktuální nárůst všech typů vkladů zaznamenala i největší tuzemská banka pro drobné klienty Česká spořitelna.

Domácnosti mají k opatrnosti důvod. Nezaměstnanost atakuje desetiprocentní hranici, a je tak nejvyšší za posledních pět let, tedy od doby, kdy Česko začalo těžit ze svého členství v Evropské unii.

Propouštění se nevyhnulo téměř žádnému oboru ani regionu a na vlně seškrtávání nákladů se svezly i firmy, které jsou dlouhodobě ziskové. I když před rokem byly úspory cestou k přežití či alespoň k lepšímu výsledkům, dnes se již vrací jako bumerang popisovaný v učebnicích ekonomie.

Armáda nezaměstnaných vysává veřejné rozpočty, zaměstnaní své peníze méně posílají zpátky do ekonomiky a raději pro případ nouze šetří. Stejně tak firmy, které si u dodavatelů vyjednaly nižší ceny, trpí pod stejným tlakem svých odběratelů.

"Tolik cenových nabídek jsme nikdy nedělali. Lepší ceny se snažil získat každý, už jen ze sportu. I takové obory, které krize nezasáhla, jako je třeba farmacie, i ony otevíraly uzavřené smlouvy. A tlačily nás jít i pod náklady," popisuje situaci šéf logistické společnosti DB Schenker Tomáš Holomoucký.

Stále bez jistot

Méně zakázek, nižší marže, na korunu skoupí zákaznicí ze stran firem i domácností nejsou jedinými problémy tuzemských firem. Starosti jim dělá i předchozí velký růst a špatně naplánovaná expanze.

Zatímco si ještě před dvěma lety firmy ve velkém půjčovaly na rozvoj svých kapacit, dnes je zatěžují splátky úvěrů na haly, které nedokážou využít. O to více pak musí šetřit na svých dodavatelích a zaměstnancích. Jenže právě kvůli těmto firmám jsou banky při poskytování úvěrů opatrnější. A moc na tom nemění ani pozvolný růst českého průmyslu, stále totiž zůstává hluboko pod úrovní roku 2007.

To je i případ sléváren Beneš a Lát, které vykazují slušný růst. "Každý měsíc posledního čtvrtletí loňského roku nám tržby rostly o osm procent," říká jejich šéf Lumír Al-Dabagh s tím, že úroveň předminulého roku je stále nedostižná. "To nejhorší je již za námi," dodává s tím, že opravdu lepší časy by mohly přijít snad již příští rok.

Důkazy o trvalejším oživení nepřináší ani dopravci, kteří vývoj ekonomiky obvykle vidí měsíce dopředu.

"Nárůst poptávky letos zaznamenáváme u přeprav uhlí a koksu pro odběratele z oboru energetiky a hutního průmyslu, to ale může souviset s letošní tuhou zimou," říká mluvčí OKD Doprava Petr Jonák.

"Oživení je silné slovo," dodává šéf logistické skupiny CS Cargo Jiří Zrůst. Vytrvalý růst zaznamenávají pouze u sektorů spojených s výrobou potravin a nápojů, kterých se krize nedotkla. "V případě automobilového průmyslu je od února znát další pokles," popisuje s tím, že nejhůře je na tom z jejich pohledu stavebnictví, které "trpí".

Komentáře

"Letos je pro stavaře neuvěřitelně špatná zima. Dá se říci, že je nejhorší za posledních pět let, při současných podmínkách mi přijde nereálné, abychom letos dosáhli alespoň loňských výsledků," říká šéf stavební firmy První chodská Vladimír Zábranský.

"Ve stavebnictví jsme se ještě dna nedotkli a nedotkneme se pravděpodobně ani letos," doplňuje šéf Skansky Dan Ťok. Ten si stěžuje, že řada velkých staveb se nyní kvůli neochotě bank půjčovat odkládá.

Ekonomiku začíná škrtit i stát, který zvyšuje daně a omezuje své výdaje. "Chybou není současná snaha o nižší deficit, ale deficity v dobách, kdy ekonomika rychle rostla," upozorňuje ekonom Patria Finance David Marek.

Nejistý výhled doplňují výsledky ekonomik EU, zejména Německa, které jsou spíše zklamáním. Problémy zemí jižní Evropy mohou výrazně oslabit euro, a dál tak snížit konkurenceschopnost českého zboží. Přesto všechno analytici kvůli chabým výsledkům loňského roku letos očekávají mírný růst.

 Jak HDP ovlivňuje klíčové ukazatele
Schodek rozpočtu

- 192,5 mld. Kč

V loňském roce skončil rozpočet s pětkrát vyšším schodkem, než původně ministerstvo financí plánovalo. Stačilo jediné, ekonomika se vyvíjela hůře, než politici očekávali. Stejné rozčarování ale může přijít i letos, pokud ekonomika neporoste plánovaným tempem.

Vývoj nezaměstnanosti
(v procentech)

Ještě v roce 2008 si šéfové firem stěžovali, jak těžké je najít zaměstnance a odboráři tvrdě vyjednávali o růstech mezd. Loňský rok byl ve znamení propouštění, o práci přišlo například 13 procent zaměstnanců v průmyslu. Výpovědi ale stále dostávají další a další lidé a nezaměstnanost letos ještě poroste.

Úrokové sazby ČNB
(v procentech)

Vývoj koruny k euru
(v procentech)


Koruna se v posledním období pohybuje zhruba v rozmezí 25,50 až 26,50 koruny za euro. Pokud se domácí ekonomice nebude dlouhodobě dařit, je pravděpodobné, že koruna bude vůči euru stagnovat nebo oslabovat. Pokud se ale ekonomika oživí, a analytici čekají letos jedno- až dvouprocentní růst, česká měna začne opět posilovat.

Horší, než se čekalo

- 4,2 %

Výkon české ekonomiky se v loňském posledním čtvrtletí meziročně snížil o 4,2 procenta. Je to horší výsledek, než se čekalo. ČNB odhadovala pokles o 2,7 %.

Změna českého HDP

Změna HDP v EU
(srovnání s předch. čtvrtletím)
 
Kliknutím tabulku zvětšíte