Ministr obrany Martin Barták rozdal politikům a vysokým úředníkům prestižní vyznamenání. Například svému kamarádovi, poslanci Janu Vidímovi z ODS nebo hradnímu kancléři Jiřímu Weiglovi.

Teď ale Barták ani jeho jeho podřízení nejsou ochotni vysvětlit, co tihle lidé udělali tak výjimečného, že si vojenské řády zaslouží. Navíc řády, které dříve dostávali váleční hrdinové nebo špičkoví sportovci.

HN už včera napsaly, že Barták nedávno předal záslužné kříže také šéfovi Národního bezpečnostního úřadu Dušanu Navrátilovi, řediteli kontrarozvědky Jiřímu Langovi, řediteli Úřadu vlády Janu Novákovi, náměstku ministra zahraničí Tomáši Pojarovi nebo poslanci ČSSD Janu Hamáčkovi.

"Dlouhodobá práce v bezpečnostní oblasti"

HN proto včera chtěly vysvětlení, čím konkrétně politici a úředníci vynikli. Není to totiž na první pohled zřejmě - na rozdíl třeba od Miroslava Štandery, posledního žijícího pilota bitvy o Anglii, který také před dvěma týdny dostal ocenění. Ministerstvo ale odpovědělo jen obecně. "Významná spolupráce s resortem obrany, výrazná podpora rozvoje ozbrojených sil, dlouhodobá práce v bezpečnostní oblasti," vyjmenoval mluvčí Jan Pejšek.

Vše se odehrálo v polovině listopadu, sice na veřejném shromáždění ke Dni veteránů - jenže o tom, že kromě válečných a protikomunistických bojovníků dostali "metály" i politici, ministerstvo oficiálně neinformovalo. Všimlo si toho ale protikorupční sdružení Růžový panter. Zdůvodnění by přitom ministerstvo mělo mít. Jinak vzniká podezření, že za tím byly spíš osobní vazby než zásluhy. Ostatně nařizuje to i písemný rozkaz ministra Bartáka z letošního června: "Návrhy na vyznamenaní musejí obsahovat řádné zdůvodnění."

"Starám se o to, aby armáda nedělala ostudu" 

Například právě poslanec Vidím je sice předsedou sněmovního výboru pro obranu, ale také velkým Bartákovým kamarádem. Právě díky Vidímovi, u nějž začínal jako poradce, to Barták, bývalý lékař, dotáhl tak daleko. "Starám se o to, aby nám armáda nedělala ostudu a aby měla dost peněz," vypočítává Vidím.

A také další jména vyznamenaných budí pochybnosti. Nejen zda se opravdu přičinili o armádu, ale i kvůli větším či menším škraloupům z minula. Třeba Weigl je dodnes v podezření, že se snažil před prezidentskými volbami vyjednat hlasy pro Václava Klause.

Před dvěma lety ho tajně natočily kamery na schůzce s lobbistou Miloslavem Šloufem. Mluvit s Weiglem není možné, právě cestuje s prezidentem po Brazílii. V zahraničí je i poslanec Hamáček. Šéf Úřadu vlády Jan Novák si zase stejně jako jeho přítel Marek Dalík koupil za několik milionů byt ve Špindlerově Mlýně. Splácet hypotéku zvládal díky statisícovým odměnám od premiéra Topolánka.

A do třetice šéf NBÚ Navrátil si musel vyslechnout hodně kritiky, když jeho úřad nesebral prověrku svému úředníku Janu Marešovi, podezřelému z kontaktů na lidi kolem konkurzní mafie. Mareš později zakotvil na obraně jako Bartákův poradce.

Když dostávali řády v minulosti jiní lidé než aktivní vojáci, nemělo ministerstvo se zdůvodněním problém. Jako v případě olympijské vítězky Kateřiny Neumannové nebo skupiny duchovních vyznamenaných Vlastou Parkanovou. Když její předchůdce Karel Kühnl předával řád starostovi Prahy 6 Tomáši Chalupovi, vysvětloval, že je to za nový památník padlým, na nějž radnice přispěla pěti miliony.