Kdyby někdo před třemi lety Kateřině Langley řekl, že obrat její firmy na výrobu látkových plen každý rok vzroste o 100 procent, myslela by si, že se zbláznil. A naopak. Když rozhlásila, že by chtěla pratelné pleny prodávat, lidé měli za blázna ji. "Dneska se nám daří tak, že pokukujeme po větších výrobních prostorech," říká spolumajitelka firmy Haipa-Daipa z Jílového u Prahy. Nezačínala v garáži jako spousta jiných podnikatelů, ale v ložnici. Z ní se přesunula do komory, potom do kuchyně a pak se už do domu nevešla vůbec.

Plínky jsou z 90 procent ze speciálního bio bavlněného froté, zbytek tvoří polyester, který dává plínkám tvar. "Bavlnu s certifikátem původu kupujeme z Turecka a Egypta. V Číně je levnější, ale bylo by to na úkor kvality a nejasného původu. Veškeré zpracování se pak děje v Česku," vysvětluje.

Prací pleny se skládají z látkové plínky, speciální plastové spony, která ji drží, a svrchních kalhotek. Pro zvýšení savosti se dá plena "posílit" vložením extra vložky. Kalhotky, které všechno drží pohromadě, jsou z prodyšného materiálu nepropouštějícího tekutinu. "Najít správný tvar toho všeho mi trvalo rok a půl pokusů a omylů. Finální verzi jsem si nechala patentovat. Díky němu ale plena dobře saje a po vyprání rychle uschne," vysvětluje Kateřina.

Nápad šít plenkové kalhotky, které půjdou znovu použít, dostala, když byla na mateřské. Zaslechla, že v cizině existují, ale nikde v Česku je neobjevily. Zdálo se jí to ale jako dobrý nápad šetřící rodinný rozpočet. Aby zahnala nudu z čekání na porod, začala si výrobu plín zkoušet. "Když jsme při návratu z dovolené uvízli devět hodin na letišti, tak jsem tam při čekání celý plán vymyslela," vzpomíná Langley.

První střihy si kreslila na plastové ubrusy. Vhodné látky hledala po nocích na internetu, vzorky kupovala po pár metrech na dobírku. Když už "vychytala" všechny nedostatky a našila pár vzorků, usmálo se na ni štěstí. Narazila na firmu V bavlnce, která už měla s látkovými plenami zkušenost. Jakmile uviděli její výtvory, nabídli jí, že vezmou pár kusů na prodejní veletrh. To rozjezdu firmy hodně pomohlo.

Dnes už se bavlna posílá do pletáren, kde ji upraví nastříhají do požadovaného tvaru. Odtud polotovary putují do sítě domácích dílen. "Nemusíme mít zařízenou provozovnu a švadleny šijí doma. Mohou přitom zastat děti i domácnost," popisuje výhody Kateřina Langley. Švadlen má šest a některé si najímají další. Za kvalitu však ručí. "Uplatňujeme princip fair trade a švadlenám platíme vyšší sazbu, než je v branži zvykem. Ony nám to vrací výbornou kvalitou zpracování a loajalitou," říká druhá spolumajitelka firmy Magdalena Bubna-Litic. Kromě nich se na výrobě a prodeji podílejí ještě tři zaměstnanci. Prodej zajišťují ve své prodejně, na e-shopu, do dalších 80 obchodů zboží dodávají.

Zatímco Kateřina je generátorem nápadů a energie ve firmě, Magdalena je přes "papíry" a provoz. Původně ji Kateřina přizvala na krátkodobou výpomoc. "Když jsem ale viděla, že částky na fakturách dodavatelů zaokrouhluje pokaždé pro zjednodušení nahoru, pochopila jsem, že někoho k ruce potřebuje," říká Magdalena. A protože si dobře rozuměly, vzniklo z toho partnerství.

Kromě plen firma Haipa-Daipa nabízí potřeby pro děti - vše z bio bavlny. Veškeré materiály použité k výrobě dětského zboží nechaly majitelky otestovat u státního zdravotního ústavu a vloni dokonce dostaly ochrannou známku zaručené kvality.