Již tři čtvrtě roku trvající hospodářská recese významně dopadá na většinu oblastí české ekonomiky. Mezi nejvíce postižené patří především domácí trh práce. Účet, který na něm krize zatím zanechala, je skutečně vysoký. Za posledních deset měsíců se fronty na úřadech práce prodloužily o 150 tisíc lidí a celkový počet nezaměstnaných se rychle blíží půlmilionové hranici. Předpovědi na další měsíce se od sebe přitom liší pouze tím, jak rychle se bude situace zhoršovat.
Zneužití zákona nehrozí
Nejlepší možností, jak nárůst nezaměstnanosti během krize výrazně zbrzdit, je přijetí komplexní novely zákoníku práce vedoucí k jeho větší flexibilitě. Ta by podnikům povolila svěrací kazajku současných zákonů, která je často nutí ke zbytečnému propouštění.
O nutnosti novelizovat zákoník se intenzivně diskutuje již léta. Konkrétních výsledků se ale podniky zatím nedočkaly. Jedním z hlavních důvodů byly obavy některých politických stran a odborů, aby podniky flexibilnějšího zákoníku nezneužívaly v neprospěch zaměstnanců.
Dosavadní průběh krize ale všem poskytl jasný důkaz, že něco takového rozhodně nehrozí. Přestože většina firem bojuje s prudkým poklesem zakázek, propuštění je vždy až tím posledním řešením. Vedle obyčejné lidské slušnosti za tím stojí i pragmatické důvody. Až krize skončí, musely by firmy o propuštěné opět bojovat a složitě je získávat zpět.
Proto raději zkracují pracovní týden, odstavují výrobu, financují rekvalifikace a domlouvají se svými zaměstnanci zmrazení platů. Přitom však narážejí na rigidní zákoník práce, který jim uzavírání podobných dohod komplikuje.
Ať s léty roste odstupné
Jednání o novele zákoníku, kterou před pár týdny představil ministr práce, nebudou jednoduchá. U takových návrhů ministerstva, jako je výpověď bez udání důvodu, byť doprovázená přiměřeným počtem platů, se bude shoda hledat velmi těžko. I kdyby se však nenašla vůbec, nesmí kvůli tomu být shozena ze stolu celá novela. Většina návrhů totiž rozhodně nepředstavuje ohrožení sociálního smíru a ve světě se osvědčily.
Jako příklad lze uvést odstupné rostoucí s počtem let strávených ve firmě, které oceňuje loajalitu zaměstnanců i množství práce, kterou pro ni udělali. Delší zkušební lhůta pro ty nejdůležitější pozice zase bere v úvahu klíčovou odpovědnost těchto zaměstnanců a potřebu prověřit, zda na takové místo skutečně mají všechny předpoklady.
Na chvíli doma
Účinnější úpravu by si zasloužila i takzvaná konta pracovní doby, která umožňují nechat zaměstnance během krize doma s tím, že si ztracené hodiny napracují, až firma dostane nové zakázky. Tento systém úspěšně funguje v řadě unijních zemí včetně sousedního Německa, kde je oceňován i tamními odbory. Nově jej kvůli krizi zavedla slovenská levicová vláda.
Mají-li však být takováto opatření účinná, musejí být přijata co nejdříve. Čekat až na vládu vzešlou z předčasných voleb by vzhledem k pokračující krizi a rychle rostoucí nezaměstnanosti bylo chybou.
Šance pro vládu úředníků
Vznikající úřednická vláda to s prosazováním svých návrhů rozhodně nebude mít jednoduché. Přesto by na prosazení nutných změn v oblasti trhu práce neměla rezignovat. Určitě bude nucena reflektovat zájmy jednotlivých stran ve sněmovně.
Zároveň ale může využít specifické situace, kdy se obě rozhodující politické strany podílí na vládě, a nemohou popírat svoji odpovědnost za případný neúspěch protikrizových opatření. Pokud by toho nová vláda dokázala využít a prosadila některé potřebné změny zákoníku, o jejím raison d'etre by nebylo nutné pochybovat.
Autor je poradce Svazu průmyslu a dopravy
