reklama

Nový žebříček univerzit: Letošní vítěz mezi medicínami je z Motola

  • Hospodářské noviny a server iHNed.cz vám přinášejí velké srovnání vysokých škol v Česku. Tentokrát lékařské fakulty.

Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, blíží se termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz přinášejí podrobné žebříčky pro devět oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl.

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.  


 

Lékařským fakultám vévodí Motol

Nejlepší medicínou v Česku je 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy z Motola. Vyplývá to ze srovnání, které Hospodářské noviny sestavily podle několika kritérií, názorů lékařů, absolventů fakult, expertů z oboru. (Loňské výsledky najdete ZDE)

Motol získal v žebříčku 47 bodů, na druhém místě se umístila medicína také z Univerzity Karlovy, 1. lékařská fakulta (44 bodů) a na třetím místě lékařská fakulta Masarykovy univerzity, tedy loňský vítěz z Brna (37,5 bodu). Tabulku, která ukazuje celkové výsledky, najdete ZDE

Hodnoceno bylo celkem osm fakult. Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly.

 

Čtěte také: Nejlepší vysoké školy v Česku, srovnání devíti nejdůležitějších oborů ZDE
(Srovnání kvality vysokých škol podle HN a iHNed.cz)

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

 

 

1) Věda a výzkum: vítězí obr, 1. lékařská fakulta UK

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými učilišti, vítězství proto násobíme třemi.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum podle poslední zprávy za léta 2003 až 2007. V ní jsou zahrnuty články v tzv. impaktovaných časopisech (prestižní periodika zařazená do světové databáze Web of Science), patenty, odborné knihy, ale i méně prestižní články a příspěvky do sborníků.

Jak hodnotíme: Sledujeme jednak absolutní vědecký výsledek, jednak relativní - v přepočtu na pedagoga. Oběma dáváme váhu 50 %.

Stejně jako loni, i letos se v absolutní váze vědeckých výsledků nade všemi tyčí kolos 1. LF UK. Má jich dokonce ještě o třetinu víc než před rokem. V letech 2003-2007 fakulta vykázala vědecké výsledky s váhou téměř 28 800 (více než tisíc článků v prestižních časopisech, přes dvě stě knih či kapitol).  (Jak se měří věda? Dočtete se ZDE).

Následuje LF Masarykovy univerzity v Brně (váha o něco nižší než loni, 15 tisíc). Nad hranici 10 tisíc se dostaly ještě 2. LF UK a LF Hradec. Těsně pod ní skončila Olomouc. Následují Plzeň, 3. LF UK a nakonec malá Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci s váhou 3279 (i tak je to pořád „těžší" výsledek, než mají brněnská, plzeňská a olomoucká právnická fakulta dohromady).

Když rozpočítáme výsledky na akademiky, pořadí v první polovině se přeskupí. V čele se ocitne „civilní" Hradec (skokan roku), následovaný 2. LF UK, 1. LF UK a Brnem. Pořadí se přeskupí i v druhé půlce: Plzeň, vojáci, Olomouc a 3. LF UK (propadlík roku).

Pokud jde o patenty, necelých 7 jich vykázala Olomouc, na více než jednom se podílel i Hradec a 1. LF UK.

Granty tvoří 41 - 43 % rozpočtů pražských fakult a Olomouce, s odstupem následují Brno a Hradec (27 a 21 %).

Zdroj: Rada vlády pro VaV, vlastní výpočet

 

 

2) Spokojenost a uplatnění: O absolventy se nejlépe stará Brno

Proč toto kritérium: Absolventi mohou fakulty nejlépe posoudit z pohledu klientů. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.
Žádný průzkum mezi absolventy nedělá Plzeň nebo civilní Hradec. Také 1. LF UK pouze uvedla obecná zjištění, podle nichž je nezaměstnanost mezi lékaři mizivá (nedosahuje ani 2 %).

Vojenský Hradec zná osud absolventů přesně: »Všichni studenti mají závazek k české armádě ve výši dvojnásobku doby studia,« vysvětluje děkan, plukovník Roman Prymula. Proto zná i jejich platy po pěti letech od ukončení studia: 38 tisíc včetně příspěvku na bydlení (loni uváděl 30 - 35 tisíc). Olomouc  odkázala na své anonymní hodnocení mezi současnými studenty. Údaje však nejsou nijak podrobné - krom toho, že studenti si dlouhodobě přejí více praktických cvičení.

Ani 3. LF UK nemá nic novějšího, než co uvedla loni: starší jednorázový průzkum, byť poměrně podrobný. Jeho návratnost byla jen pětinová (182 z 897 oslovených absolventů za deset let). Medici vykazují vysokou věrnost oboru a i v případě 3. LF UK působí jen 1,1 % absolventů po půl roce od státnic mimo zdravotnictví.

Spokojeno bylo 92 % absolventů. Pokud by měli znovu volit, tutéž fakultu by si vybralo 73 %. Ostatní by většinou medicínu nestudovali (z ekonomických důvodů). Zatímco 2. LF UK loni nemohla nabídnout nic, letos má k dispozici anonymní průzkum: 85 % absolventů by znovu studovat tutéž fakultu, zbytek by si vybral jiný obor. Téměř všichni zůstali v medicíně.

Systematické průzkumy tak dlouhodobě organizuje jen Masarykova univerzita. Mezi jejími lékaři byla návratnost posledně lepší než v minulosti (52,7 %). Absolventi LF MU zůstali v oboru téměř všichni, tři čtvrtiny z nich prohlašují, že získání práce pro ně bylo snadné. Jejich nástupní plat byl 16 903 korun. Z absolventů Masarykovy univerzity jsou však lékaři ke své fakultě nejkritičtější. Podle 80 % z nich je výuka příliš teoretická, podle tří čtvrtin je naprosto nedostatečná nabídka cizích jazyků. Celá třetina - což je oproti jiným fakultám Masarykovy univerzity hodně - považuje knihovnu za slabě vybavenou. Relativně dobré známky však fakultě dávali za výchovu k týmové práci a 88 % se shodlo, že jim přednášeli kvalitní odborníci.

 

 

3) „Světovost" školy: Na Západ hlavně z 1. LF UK

Proč toto kritérium: Čeština je příliš malý jazyk, než aby se fakulta obešla bez zapojení do mezinárodní sítě, světová věda se dělá ve světových jazycích. Pobyt v cizině nebo přednášky v cizím jazyce svědčí o schopnostech studentů i o servisu, jaký škola nabízí.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %, neboť vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk (váha 10 %). Údaje o přednáškách v cizím jazyce se u lékařských fakult tak skokově měnily oproti loňským datům, že je nepovažujeme za zcela spolehlivé.

Největší šanci, že během studia vyjedou na aspoň semestrální pobyt, mají na 1. LF UK (122, tedy 4 %). Oproti loňsku si prohodila místa s 3. LF UK (36 čili 3 %). Trojici uzavírá poslední pražská fakulta, 2. LF UK s 27 výjezdy (2,87 %).

Z „vojenského" Hradce vyjeli dva studenti, což však představuje 1,9 %. Z „civilního" Hradce 19 mediků (1,45 %). Tabulku uzavírá Olomouc s 24 výjezdy (1,15 %) a stejně jako loni je poslední Plzeň (12 čili 0,65 %).

Nejvíce jazykových kurzů nabízí stejně jako loni 1. LF UK (49). Následuje 2. LF UK a vojáci. Ostatní fakulty hlásí 12 semestrů, a dělí se proto o čtvrté místo.

Předměty vyučované v cizím jazyce se natolik liší od loňských údajů, že jsme se je v případě lékařských škol rozhodli vůbec nehodnotit.  Například fakulta, která loni uváděla 227 cizojazyčných předmětů, letos píše jen 92, zatímco fakulta s loňskými 19 předměty nyní hlásí, že vyučuje v cizím jazyce vše.... Skokové změny o čtvrtinu či třetinu jsou i u dalších škol.

Zdroj: fakulty

 

 

4)      Mezi experty opět vítězí 1. LF UK


Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult - (seznam expertů najdete ZDE)

Co jsme zjišťovali: Lékaři a manažeři v rozhodujících pozicích v nemocnicích, pojišťovnách i v politice měli seřadit fakulty podle toho, kterou by doporučili uchazeči o studium.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane známku od 1 do 8. Pokud některé uvedli na shodném místě, všechny dostávají stejně (příklad: tři fakulty na 1. místě dostanou všechny jedničku).

V loňském roce odpovídalo 12 expertů, mj. ředitelé velkých nemocnic, představitelé komory, zástupci pojišťoven a politici-lékaři včetně bývalých ministrů; dalších deset odmítlo nebo se cítili podjatí. Letos k nim agentura MOOG & Partner přidala další, například ředitele Fakultní nemocnice v Hradci nebo zástupce Spojené akreditační komise.
Jasně zvítězila 1. LF UK, která se objevila na 1. místě desetkrát. V hodnocení zaznělo: »Největší potenciál, tradice a spojení se světem, slabinou je konzervativní způsob výuky a menší orientace na potřeby studentů.« - »Anonymita a poněkud vyšší výuková rigidita přináší studentům jistá zklamání, nicméně úroveň absolventů je srovnatelná s ostatními pražskými fakultami. Moc vědy a vydělávání peněz, menší zájem o práci se studenty.«

Druhá skončila, jako loni, 2. LF UK (pětkrát 1., šestkrát 2.). »Kompaktní fakulta, menší tradice v preklinických oborech je spíše výhodou.«

Na 3. místě skončily společně LF MU (»Znám její chod, náplň, vědecko-výzkumnou činnost studentů. Určitě je v ČR nejlepší.«) a 3. LF UK (»Z rozhovorů se studenty vím, že si ji dosti chválí kvůli modernímu výukovému programu a méně formálnímu vztahu s učiteli.« - »Slabší ve výzkumu a mezinárodních kontaktech. « - »Je zajímavá odlišným pojetím výuky, kdy studenti získávají zkušenosti na konkrétních klinických kauzách.«) . I noví porotci jim přisoudili shodně dvě první a jedno druhé místo.

Čtvrtá se mezi experty umístila LF Hradec. Mezi novými porotci byla na prvním, druhém i třetím místě. Díky novým porotcům tentokrát LF Plzeň a LF UP Olomouc skončily na shodném pátém místě. Na šestém pak Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec, ani nikdo z nových porotců ji nepovažoval za nadprůměrnou. Vojáky řadili experti na poslední místo nebo fakultu doporučovali z hodnocení úplně vyřadit: „Nevychovává své vlastní mediky: ti formálně studují na LF UK Hradec a diplom dostávají od Karlovy univerzity.«

Mezi experty často zněl názor, že fakulty jsou na téže úrovni: »Za skoro 18 let praxe v medicíně a výkonu nejrůznějších funkcí (předseda LOK, president ČLK, ministr zdravotnictví, předseda zdravotního výboru) jsem nezaznamenal žádný postihnutelný rozdíl mezi absolventy.« 

 

Kdo odpovídal v anketě (abecedně)

2008: 

Jan Bříza, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Ivan David, bývalý ministr zdravotnictví a ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice

Vladimír Dbalý, ředitel Nemocnice Na Homolce

Ludvík Friedrich, ředitel Oborové zdravotní pojišťovny

Lubor Kinšt, člen představenstva České lékařské komory

Pavel Klener, bývalý ředitel Ústavu hematologie a krevní transfúze

Jozef Kochan, poslanec zdravotního výboru PSP ČR

Svatopluk Němeček, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava

Miroslav Pětivlas, předseda etické komise a člen představenstva České lékařské komory

Václav Šmatlák, předseda Sdružení praktických lékařů

Pavel Vepřek, ředitel pro strategii VZP, bývalý ředitel FN Motol a předseda sdružení Občan

Rostislav Vyzula, ředitel Masarykova onkologického ústavu

 

2009:

Jan Bříza, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Praha (odpovídal i loni)

Leoš Heger, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové

Eva Hledíková, odborná lékařka, členka představenstva ČLK

František Vlček, zástupce ředitele Spojené akreditační komise

 

 

5) Zájem o fakultu: poptávka, doktorandi, mladí akademici

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci mezi uchazeči a absolventy.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli vybírat); dále kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); a konečně podíl docentů do 40 a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v každé z nich dáváme váhu 25 %.


Nejvyšší převis poptávky byl v posledním řízení na 2. LF UK (přijímali jen 12,06 %). Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové brala necelých 19 % z uchazečů. Těsně za sebou následovaly 3. LF UK, Brno, Plzeň a Olomouc. V Hradci brali každého čtvrtého a na 1. LF UK tvořili přijatí, tak jako loni, něco přes 31 % z přihlášených.

U skutečně zapsaných bylo pořadí téměř přesně stejné. Pro vybranou fakultu byli nejpevněji rozhodnuti na 2. LF UK (90,8 %). Následovaly „vojenský" Hradec, 3. LF UK (zapsaly se dvě třetiny z přijatých), Brno, Plzeň a Olomouc. Pouze na chvostu si poslední místo prohodily 1. LF UK s „civilním" Hradcem.

V poměru ke studentům mají nejvíc doktorandů na Fakultě vojenského zdravotnictví a na 2. LF UK. Pořadí ostatních fakult je víceméně vyrovnané, nejnižší podíl doktorandů je v Plzni (necelých 10 %).

Největší podíl mladých docentů do 40 let a profesorů do 50 let rovněž na 2. LF UK a ve „vojenském" Hradci, vysokou pozici si udržel i „civilní" Hradec. Nejméně - 6 čili 2,67 % -- má dnes takto mladých akademiků Plzeň.

V celkovém součtu byla tentokrát jasným vítězem 2. LF UK, následovaná vojáky z Hradce a Brnem. Další pořadí: 3. LF UK, na společném místě Olomouc a Hradec, 1. LF UK a Plzeň.

 

 

 

A zde je celková tabulka - souhrnný výsledek podle všech kritérií:





 

 

Jak se měří věda?

 

Rada vlády po vědu a výzkum posuzuje u tuzemských grantů tzv. vážené výsledky. Co to znamená? Zaznamená a oboduje úplně všechny vědecké výsledky.

Vysoce hodnocení mají články v tzv. impaktovaných časopisech, tedy hlavních vědeckých periodicích zařazených do světové databáze Web of Science. Článek má minimálně váhu 5, ale podle významu („impaktu") časopisu třeba i 50.

Český patent má váhu 50, mezinárodní patent dokonce 500. Nová technologie má váhu 75 a prototyp (složitější průmyslový výrobek, určený k sériové výrobě) váhu 25.

Další hodnocení se liší podle toho, zda jde o společenské vědy (psychologie, sociologie, historie, právo, pedagogika apod.), nebo ostatní (matematika, fyzika, informatika, chemie, biologie, medicína, strojírenství, chemie apod.).

Společenské vědy mají bonus za publikace v cizím jazyce. Článek v běžném (neimpaktovaném) českém či slovenském časopise má váhu 1, v cizojazyčném 4. Odborná kniha má váhu 12,5 v jiném jazyce 50. Kapitola v ní má váhu 1, resp. 4. Příspěvek do sborníku (například vystoupení na konferenci) má váhu 0,1, v cizím jazyce 0,4.

Ostatní vědy násobí cizojazyčný příspěvek pouze dvěma, nikoli čtyřmi. Odborná kniha má tedy váhu 12,5 a v cizím jazyce 25, článek ve sborníku má váhu 0,1 a cizojazyčný 0,2 apod.

Rada vlády pro vědu a výzkum měří také efektivitu vynaložených peněz ze státního rozpočtu. Grant s nadprůměrnými výsledky (více než 130 % oborového průměru) je značen zeleně. Šedivě je značený průměrný grant (zhodnocení 70-130 % průměru). Výstražnou žlutou dostávají podprůměrně zhodnocené granty (0-70 % průměru). Červeně pak Rada vlády označuje grant s naprosto nulovými výsledky.

HN - Tomáš Němeček
Přeposlat
Diskuse
reklama

Chyby při sčítání hlasů dotlačily vnitro k lepší organizaci voleb. Lístky budou jednostranné, komisím se zvýší odměny

Na západě Spojených států vykolejil vlak, část soupravy se zřítila z mostu na dálnici. Zemřelo šest lidí, další desítky osob jsou zraněny

Jednodušší daně nebo větší důraz na Evropu. Babiš v programovém prohlášení vychází vstříc ostatním stranám a doufá v toleranci

Znečištění vzduchu v pražských tunelech mnohonásobně překračuje limity. Nejhůře je na tom Strahovský tunel

Tejc nejspíš zůstane v politice i po odchodu z ČSSD. Pelikán ho chce jako náměstka na ministerstvo spravedlnosti

reklama