Řád bílého lva I. třídy

vojenská skupina

propůjčení:

Prezident Klaus a držitel Radu Bileho lva, Jiri Zenahlíkplukovník v. v. Jiří Zenáhlík

(20. května 1921)

za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost

Plukovník Jiří Zenáhlík patří k hrdinům boje za svobodu proti nacistické i komunistické totalitě. Za druhé světové války se po útěku do Británie účastnil v řadách americké armády invaze do Normandie, bojů na západní frontě a osvobozování Československa. Po únoru 1948 byl donucen opustit československou armádu a v roce 1952 za účast v protikomunistické odbojové organizaci odsouzen na doživotí. Vězněn byl na Pankráci, v Leopoldově a v uranových dolech Bytíz. I po propuštění v roce 1964 byl komunistickým režimem nadále trvale perzekvován.

Čtěte prezidentův projev k 28. říjnu

Klaus: Hold hrdinům, ale také jemná kritika úvah o přijetí eura

 

Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy

propůjčení:

Jakub Blacký

(10. září 1915)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva

Jakub Blacký se aktivně účastnil odboje proti nacistické okupaci i proti komunistickému režimu. Po únoru 1948 byl několikrát zatčen a posléze odsouzen za pomoc rodinám obětí komunistické perzekuce. V téže době založil ilegální Křesťanskou demokratickou stranu. V roce 1954 byl za údajnou velezradu odsouzen na 18 let žaláře a deset let vězněn. Přes svůj vysoký věk se stále angažuje v řadě veřejně prospěšných organizací, kterým poskytuje i finanční podporu. Celým svým životem je příkladem nezištné občanské aktivity a lásky k zemi i rodnému kraji.

Bohuslav BubníkIng. Bohuslav Bubník

(22. dubna 1918)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva

Bohuslav Bubník se aktivně zapojil do protinacistického odboje v rámci sokolských odbojových skupin. Poskytoval pomoc parašutistům ze skupiny Anthropoid, kteří v roce 1942 spáchali atentát na Reinharda Heydricha. V souvislosti s tím byl zatčen, ale gestapu se jej nepodařilo zlomit. V odboji působil až do konce války. Zúčastnil se obnovy Sokola v roce 1945, v roce 1968 i po listopadu 1989.

Jan GraubnerMons. Jan Graubner

(29. srpna 1948)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva

Jan Graubner patří k čelným představitelům římskokatolické církve naší země. Jako arcibiskup olomoucký a primas moravský se zasloužil o obnovu církevního života v zemi. Ve funkci předsedy České biskupské konference se aktivně angažuje ve veřejném životě, důraz klade především na dialog nad současnými problémy společnosti. Stál u zrodu mnoha vzdělávacích a charitativních organizací a institucí.

Ing. Josef Lesák

(21. října 1920)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva

Josef Lesák bojoval na barikádách v květnovém povstání v roce 1945. Po volbách v roce 1946 se stal nejmladším poslancem nově zvoleného parlamentu. Jako člen Československé strany národně socialistické aktivně vystupoval proti nástupu komunistické totality, 23. února 1948 byl organizátorem protikomunistické demonstrace a pochodu na Hrad s cílem vyzvat prezidenta Beneše, aby nevzdával zápas o demokracii. I proto se stal prvním poslancem, kterého komunistický režim uvrhl do vězení. Nucené práce si odpykal v uhelných dolech na Kladně. Dodnes aktivně působí v Klubu Milady Horákové.

Čtěte o dalších akcích k výročí vzniku státu

 

Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy

propůjčení:

Jaroslav GrosmanJaroslav Grosman

(13. srpna 1924)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva

Jaroslav Grosman aktivně bojoval proti oběma totalitním režimům. Za druhé světové války uprchl do Sovětského svazu a jako příslušník československé zahraniční armády se účastnil bojů o Kyjev a na Dukle, kde byl zraněn. Po únoru 1948 odešel na Západ, odkud se vracel a organizoval útěky dalších odpůrců režimu za hranice. Při přípravě útěku bývalého ministra Prokopa Drtiny byl zatčen a odsouzen za velezradu na 20 let nejtěžšího žaláře. Propuštěn byl až v roce 1963 a i poté byl stále pronásledován StB.

František Wiendl

(31. prosince 1923)

za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva

František Wiendl byl aktivním účastníkem domácího protinacistického odboje za druhé světové války. Po únoru 1948 založil na Klatovsku protikomunistickou odbojovou skupinu a pomohl uprchnout za hranice několika desítkám osob pronásledovaných režimem. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen na 18 let. Amnestie se dočkal až v roce 1960. Je stále aktivně činný v rámci Konfederace politických vězňů a Sokola.

Podívejte se na video
VIDEO: Přehlídka, jakou Praha neviděla
od pádu komunismu

 

Medaile Za hrdinství

udělení:

praporčík Petr Králík

(5. března 1979)

za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů

Petr Králík, účastník sedmi zahraničních vojenských misí, prokázal jako příslušník 1. kontingentu Armády ČR v Afghánistánu v srpnu 2007 bojové hrdinství. Po útoku afghánských ozbrojenců zachránil s nasazením vlastního života dva těžce zraněné vojáky britské armády, kteří by bez rychlé zdravotnické pomoci, kterou jim poskytl, přišli o život.

nadporučík Ing. Tomáš Krampla

(21. března 1980)

za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů

Tomáš Krampla velel 4. října 2006 v Afghánistánu vojenské jednotce, která při bojové operaci padla do nepřátelské léčky. Přes vážné zranění dál vedl palbu proti nepříteli, dokázal jednotku přeskupit a přejít do protiútoku. Svým hrdinským činem, rychlým a rozhodným jednáním zabránil ztrátám na životech a zasloužil se o bojový úspěch.

praporčík Zdeněk Lhota

(13. ledna 1978)

za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů

Praporčík Zdeněk Lhota prokázal jako příslušník 1. kontingentu Armády České republiky v Afghánistánu 30. dubna 2008 bojové hrdinství. Poté, co při plnění operačního úkolu najelo vozidlo naší jednotky na nastraženou minu, se s nasazením vlastního života zasloužil o záchranu životů jeho osádky.

medaile Za zásluhy I. stupně

udělení:

Prof. PhDr. Ludvík Armbruster SJ

(16. května 1928)

za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství

Ludvík Armbruster je významný vědec a pedagog, který se výrazně zasloužil o obnovení a rozvoj vysokoškolského studia teologie u nás. Krátce po svém vstupu do jezuitského řádu byl roku 1950 zatčen a poté vyhoštěn z republiky jako nežádoucí osoba. Po studiích v západní Evropě působil dlouhá desetiletí jako profesor filozofie na jezuitské univerzitě v Tokiu. Po roce 1989 se aktivně zapojil do obnovy řeholní provincie v České republice. Od roku 2003 stojí v čele Katolické teologické fakulty UK.

in memoriam

Karel Adolf Branald

(4. října 1910 až 28. září 2008)

za zásluhy o stát v oblasti kultury

Adolf Branald byl významný český prozaik a dramatik, autor historických děl, literatury faktu i dětské literatury. Vydal přes tři desítky knih, spolupracoval s rozhlasem a televizí a některá jeho díla se stala předlohou úspěšných filmů. Za nacistické okupace se aktivně zapojil do odbojové činnosti, po roce 1968 mu bylo zakázáno publikovat.

Karel Havelka

(13. května 1918)

za zásluhy o stát v oblasti sportu

Karel Havelka patří mezi legendy českého dostihového sportu. Za svoji životní kariéru startoval v 1500 dostizích, v nichž dosáhl 39 vítězství na mezinárodní scéně, 453 vítězství v rovinových a 99 vítězství v překážkových dostizích. Třikrát triumfoval ve Velké ceně národů a jako jediný u nás je nositelem titulu Mezinárodní mistr jezdec. Stále předává své bohaté zkušenosti mladé sportovní generaci.

Antonín Panenka

(2. prosince 1948)

za zásluhy o stát v oblasti sportu

Antonín Panenka patří k legendám českého fotbalu. Patřil k nejlepším hráčům naší ligy, reprezentace i Evropy. Byl nezapomenutelnou osobností mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976, kde československé mužstvo zvítězilo. Jeho rozhodující penalta ve finálovém utkání s Německem vstoupila do dějin.

medaile Za zásluhy II. stupně

udělení:

Gabriela Beňačková

(25. března 1947)

za zásluhy o stát v oblasti umění

Gabriela Beňačková je vynikající operní pěvkyně, sopranistka širokého pěveckého repertoáru, která v Národním divadle i na nejprestižnějších světových operních scénách vytvořila řadu skvělých rolí, které jí a naší kultuře přinesly věhlas a uznání doma i v zahraničí. Ocenění zasluhuje i její koncertní tvorba.

Pavel Brázda

(21. srpna 1926)

za zásluhy o stát v oblasti umění

Pavel Brázda je významný český malíř a výtvarník originálního a nekonvenčního uměleckého projevu i životních postojů, s jehož rozsáhlým celoživotním dílem má veřejnost možnost se seznámit až od 90. let minulého století. Ve své tvorbě nedělal ústupky ani tlakům doby ani módním trendům a pro své postoje nemohl až do roku 1989 oficiálně vystavovat. Dnes se jeho práce setkávají s širokým ohlasem u nás i v zahraničí.

Prof. MUDr. Ivo Hána, CSc.

(11. března 1928)

za zásluhy o stát v oblasti vědy

Profesor Ivo Hána je přední český imunolog, významný a uznávaný vědec, jeden ze zakladatelů imunologie jako vědního oboru u nás. Je autorem rozsáhlého vědeckého díla, zasloužilým pedagogem a organizátorem vědeckého života. Jako expert Světové zdravotnické organizace působil v řadě rozvojových zemí. Je držitelem mnoha našich i zahraničních vědeckých ocenění.

Prof. RNDr. Oldřich Jirsák, CSc.

(22. července 1947)

za zásluhy o stát v oblasti vědy

Profesor Oldřich Jirsák je vynikající osobnost technických věd, profesor Vysoké školy strojní a textilní v Liberci. Jeho oborem je výzkum vláken a netkaných textilií, v němž dosáhl světové proslulosti. Jeho týmu se podařilo vyvinout unikátní technický postup výroby nanovláken, který průlomovým způsobem otevírá nové možnosti využití těchto materiálů v řadě průmyslových a medicínských oborů. Kromě toho je autorem několika desítek dalších patentovaných vynálezů.

Doc. PhDr. Karel Kaplan, CSc.

(28. srpna 1928)

za zásluhy o stát v oblasti vědy

Karel Kaplan je přední český historik, který se zabývá dějinami komunistického Československa. Od 60. let se věnoval tématu politických procesů a represí páchaných komunistickým režimem. Za aktivní veřejnou účast v pražském jaru byl zatčen a perzekvován. V roce 1976 odešel do emigrace, kde svou vědeckou aktivitou i spoluprací se Svobodnou Evropou, BBC, Hlasem Ameriky a dalšími institucemi pomáhal odhalovat podstatu komunismu. Je autorem desítek knih a studií, které významně přispěly k poznání mechanismu totalitní moci a jejích zločinů.

Marta Kottová

(22. února 1929)

za zásluhy o stát v oblasti výchovy

Marta Kottová patří k obětem nacistické genocidy Židů. Přežila věznění v koncentračních táborech Terezín i Osvětim, kam byla jako dítě transportována nacisty k likvidaci. Tuto svou tragickou zkušenost se dlouhodobě snaží předávat současným generacím, především mládeži. Je místopředsedkyní Historické skupiny Osvětim. Navštěvuje školy, vzpomínkové akce a všestranně se angažuje pro to, aby memento holokaustu nikdy nevymizelo z naší paměti.

Václav Pačes, vědecProf. RNDr. Václav Pačes, DrSc.

(2. února 1942)

za zásluhy o stát v oblasti vědy

Václav Pačes je významným představitelem české vědy a organizátorem vědeckého života. Jeho oborem je molekulární genetika a genové inženýrství, kde patří mezi světově uznávané osobnosti. Jeho rozsáhlé vědecké dílo si získalo ohlas a ocenění u nás i v zahraničí, kde působil na řadě prestižních vědeckých pracovišť. Od roku 2005 stojí v čele Akademie věd ČR, k jejímuž rozvoji a transformaci výrazně přispěl.

Prof. PhDr. Josef Petráň, CSc.

(23. srpna 1930)

za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství

Josef Petráň je jedním z nejvýznamnějších českých historiků. Jeho rozsáhlé vědecké dílo, soustřeďující se především na české dějiny 17. a 18. století, je oceňováno i v zahraničí. Jako vysokoškolský pedagog vychoval několik generací českých historiků. Jeho celoživotní profesní dráha je spojena s Univerzitou Karlovou, jejímž byl v letech 1990 až 1994 prorektorem.

Prof. Břetislav Pojar

(7. října 1923)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Břetislav Pojar je slavný český scénárista, režisér a výtvarník animovaného filmu. Jako animátor stál v roce 1946 u zrodu proslulého studia Bratři v triku a 40 let působil jako animátor a režisér Studia Jiřího Trnky. Jeho rozsáhlé filmové dílo si získalo srdce generací dětských i dospělých diváků a dosáhlo nejprestižnějších mezinárodních uměleckých ocenění. Jako pedagog dodnes předává své zkušenosti nastupující generaci filmových umělců.

akademický malíř Jaroslav Šerých

(27. února 1928)

za zásluhy o stát v oblasti umění

Jaroslav Šerých je výraznou osobností české malby a grafiky. Je autorem rozsáhlého všestranného výtvarného díla. Vyniká v oboru užité grafiky, především knižní ilustrace. Vystavoval u nás i v zahraničí na několika desítkách samostatných a více než dvou stech kolektivních výstav. Jeho práce získaly řadu uměleckých ocenění a jsou zastoupeny v předních galeriích v České republice i ve světě.

medaile Za zásluhy III. stupně

udělení:

Jindřiška Pavlicová

(30. září 1943)

za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství

Jindřiška Pavlicová celý svůj profesní život pracovala jako zdravotní sestra. Řadu let působila ve vedení sesterské profesní organizace, v letech 1991 až 2001 zastávala funkci hlavní sestry ministerstva zdravotnictví. Významně se zasloužila o rozvoj profesního vzdělávání středního zdravotnického personálu, je autorkou učebnic a koncepcí rozvoje v tomto oboru.

Ing. Jan Petrof

(10. května 1940)

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Jan Petrof je český podnikatel, pokračovatel díla svých předků, kteří se u nás i ve světě v minulosti proslavili výrobou klavírů stejnojmenné značky. Podařilo se mu získat zpět minulým režimem znárodněnou rodinnou firmu a postupně ji vrátit na pozici největšího evropského výrobce klavírů.

Ing. Josef Podzimek

(28. května 1937)

za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Josef Podzimek je úspěšný český stavař a podnikatel. Celý svůj profesní život zasvětil stavební výrobě. V roce 1994 převzal v restituci rodinnou stavební firmu v Třešti, která je nejstarší existující stavební firmou v Česku. Jeho firma dnes úspěšně působí v oblasti stavebnictví, strojírenství, dřevovýroby a obchodu. Josef Podzimek je příkladem moderního podnikatele, jehož aktivity vyrůstají z hluboké české průmyslové tradice a úspěšně ji rozvíjejí v oblasti podnikání i ve veřejně prospěšných aktivitách.

Prof. Ing. ak. arch. Alena Šrámková

(20. června 1929)

za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

Alena Šrámková je uznávanou českou architektkou. Od 60. let zpracovala desítky studií a realizovala řadu významných projektů, které získaly ocenění v architektonických soutěžích a výrazně ovlivnily formování názorů na moderní architekturu u několika generací. Za svou tvorbu získala nejprestižnější umělecká ocenění ve svém oboru. Od 90. let působí jako profesorka na Fakultě architektury ČVUT.