Aby bylo jasno hned na úvod: všechna čest lidem, kteří vyrazili do sychravého sobotního odpoledne na Josefov protestovat proti odporné neonacistické provokaci. Je skvělé, že jich přišlo podstatně víc než nedorostlých nácků. Když připočteme nebývalou pozornost médií, rozumný postup úřadů a nekompromisní zásah policie, můžeme říci, že společnost dala jasně najevo, že některé věci se v zemi, odkud je do Osvětimi, co by kamenem dohodil, prostě nesmí.
Chtělo by se pokračovat a zajásat: S českým rasismem to není zase tak strašné. Jenže to nejde.
Když vynecháme lidi, kteří do Maislovy ulice fyzicky přišli, je celé tohle "celospolečenské vzepjetí" sice chvályhodné, ale přesto skrze něj prosvítá alibismus.
V tradičně proizraelském Česku je vystoupení proti antisemitismu poměrně snadné. Jenže nacisté vraždili vedle židů i Romy. Jak vypadá reakce společnosti tady?
Když prezident mlčí
Když tatáž fašounská parta, která se pokusila projít židovským městem, mašíruje proti Romům, nechává to většinu bílých Čechů, včetně politiků, v klidu. Prezident republiky, který káže morální nepřijatelnost pochodu neonacistů kolem pražských synagog, prohlašuje, že v Letech u Písku, kde zahynuly stovky Romů "vlastně ani nebyl žádný koncentrační tábor".
Proti Romům pochod vítán
Když se tamtéž sejdou neonacisté k oslavě romského holocaustu, policie je v limbu, a pokud někoho zatkne, je to občan, který dává najevo, že probíhající národně-fašistická akce je svinstvo. V menších městech úřady ani nenapadne uvažovat o zákazu pochodu, jehož organizátoři do oznámení otevřeně napíší, že jde o protest proti "cikánské kriminalitě".
Antisemitismus je zrůdný a jeho nárůst v současné Evropě je zřejmý. Jeho důvody spočívají především v radikalizaci muslimských přistěhovalců, ale v současné době u nás hlavní hrozbou není. Židé téměř nejsou, na rozdíl od Romů, objektem rasistických tendencí zdejší populace.
Řekněme to tedy jasně: je dobře, že česká společnost dokázala zabránit pochodu neonacistů pražskou židovskou čtvrtí. Nejsme ale o nic lepší než předtím: pokud jde o rasismus, žádné hříchy to z nás nesnímá.
Náš jediný problém navíc nepředstavují mladí neonacisté. Možná ještě větším problémem jsou jedinci typu Jiřího Čunka a Liany Janáčkové: politici, kteří se vezou na vlně komunálního rasismu, svým vystupováním ho legitimizují a nepřímo tak dávají náckům najevo, že "bojují za správnou věc".
Žlutým se tyká
Český rasismus je ve své většině nenápadný, hluboce zakořeněný v každodennosti. Drtivá většina lidí přiznává, že nechce Romy za sousedy. A nejde jen o Romy. Řada Čechů pociťuje jakýsi zvrácený stud, když jde nakoupit do vietnamské večerky, a kompenzuje si ho tykáním prodavačům.
Poděkujme tedy ještě jednou lidem, kteří se dokázali postavit několika stovkám holohlavců, a navrch si dejme na příští týden několik úkolů: Václav Klaus se omluví za výrok, že v Letech nebyl koncentrační tábor. Mirek Topolánek rozšíří své premiérské priority o integraci Romů. Městské úřady začnou měřit organizátorům protiromských pochodů stejně jako pražský magistrát organizátorům sobotní neonacistické provokace na Josefově. Fotbalový svaz zavře na rok první stadion, kde diváci zahučí na nebílého fotbalistu. A zákazníci přestanou tykat vietnamským prodavačům. Pak se můžeme pobavit o tom, jestli se v Česku přece jen nemění něco k lepšímu.
