Zuzana bude mít vlastní planetku na obloze


Konkurence při "utkání" ve Phoenixu byla tvrdá. Soutěže vědeckých a technických projektů INTEL ISEF se zde zúčastnilo celkem 1444 středoškoláků z USA a dalších 42 zemí světa. Všichni se předtím probojovali národními koly, v nichž museli před odbornými porotami obhájit kvalitu svého nápadu i výsledky, k nimž je přivedl.
Jaké renomé pak má závěrečné střetnutí, naznačuje fakt, že se na ně do Phoenixu přijelo podívat sedm nositelů Nobelovy ceny.
Jan Šváb z Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze vybojoval čtvrté místo v oboru inženýrství. Ve své práci se zaměřil na přenos dat. Rozvoj internetu s sebou přináší potřebu budovat nejrůznější lokální sítě. Přenos dat mikrovlnným spojením není nejperspektivnější hlavně proto, že toto spojení je často rušeno. Jan Šváb tedy přišel s nápadem využívat k přenosu dat optický paprsek. Na soutěži INTEL ISEF představil funkční prototyp přístroje, který v současné době zkouší v Kladně.
V konkurenci 213 řešení získal Jan Šváb nejen čtvrté místo, ale navíc i zvláštní cenu americké elektronické firmy ANATEK Electronics za vynikající hardwarové řešení.
Jan Šváb měl maturovat zrovna v době, kdy soutěžil ve Phoenixu. Vedení gymnázia mu umožnilo zkoušky posunout. Dnes už má v kapse jak maturitu, tak i přijetí na elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, kam jej díky jeho výborným školním výsledkům vzali i bez přijímacích zkoušek.

Rostlinami proti plísním

Zuzana Tvarůžková z kroměřížského gymnázia ve Phoenixu získala první místo v kategorii botanika.
"Zkoumala jsem, jestli výtažky z rostlin mohou potlačit plísňové choroby obilí, takže by se jimi daly nahradit chemické postřiky. Určitě by bylo dobré, kdyby se v zemědělství podařilo snížit množství používaných chemikálií, které mohou být škodlivé pro zvířata i pro člověka," vysvětluje osmnáctiletá studentka.
Se svou prací, kterou je možné s klidným svědomím nazvat výzkumem, začala už před třemi lety. Její konzultant, inženýr Jaroslav Špunar ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži, jí umožnil, aby mohla pracovat v laboratořích ústavu.
Nebyla žádný troškař, vybrala si pro pokusy rovnou sto rostlin. "Zčásti takové, u nichž se daly protiplísňové účinky předpokládat, protože se takto používají v lidské medicíně. Například česnek nebo mateřídouška. A k nim jsem vzala celkem časté byliny, které rostou běžně na louce, jako třeba čičorku pestrou nebo ptačinec trávovitý," dodává.
Soubor okořenila exotikou, přidala totiž i sušené čínské byliny koprníček a schisandru. Poslala jí je čínská studentka Lijing Ji z univerzity v Baodingu v provincii Hebei, s níž se Zuzana seznámila v kroměřížském výzkumném ústavu.

Účinná čtyřkombinace

Extrakty z těchto rostlin Zuzana přimíchávala v laboratorních Petriho miskách do bramborového agaru, vlastně výživného gelu. Pak do misek přidávala kousky čtyř různých plísní a pozorovala, jak se jim daří či nedaří. K tomu samozřejmě musela mít i misky, v nichž pro porovnání rostly plísně bez působení extraktů.
Sedmnáct nejúčinnějších výtažků pak vyzkoušela ve skleníku na rostlinkách jarního ječmene napadených plísní padlí travní (Blumeria graminis f. sp. hordei). Rostlinné výtažky používala v různých koncentracích a také je míchala s dalšími přídavnými látkami. To představovalo stovky pokusů a měsíce práce, při níž do laboratoře výzkumného ústavu chodila zhruba dvakrát týdně.
A aby toho nebylo dost, nakonec ještě zkoušela účinné extrakty navzájem kombinovat, aby našla nejúčinnější směs. Zjistila, že nejlépe proti plísním zabírá kombinace výtažků z listů česneku medvědího, jehličí borovice černé, koprníčku a schisandry.
To byl závěr jejího výzkumu, s nímž loni vyhrála národní finále soutěže vědeckých a technických projektů středoškoláků pořádané Asociací pro mládež, vědu a techniku AMAVET. A nyní i světové finále v Phoenixu. Ve zkoumání protiplísňových výtažků bude dále pokračovat při pokusech přímo na poli.

Inspirace v zámecké zahradě

Zuzana Tvarůžková za svoji práci získala také cenu Učené společnosti České republiky. Dočkala se však i kurióznějších ocenění. Ve Phoenixu se dozvěděla, že po vítězích všech kategorií bude pojmenována některá planetka (asteroid) ve sluneční soustavě. A stejně pozoruhodné bylo, že její práci otiskly i univerzitní noviny v Baodingu, odkud dostala sušené rostlinky ke svým pokusům.
"Celý časopis je psaný čínským písmem, které je pro mě srozumitelné asi stejně jako rozsypaný čaj, a mezi tím je jediný článek v angličtině - ten můj," směje se.
"Zájem o přírodu se ve mně probudil, když jsem byla ještě hodně malá a moje babička se mnou chodila do kroměřížské zámecké zahrady, která je opravdu nádherná. Už tehdy mě asi začaly rostliny lákat," svěřuje se.
Zuzana bude maturovat příští rok. Zatím studuje se samými jedničkami. Plány do dalšího života odkrývá jen zčásti. "Chtěla bych studovat genetiku," říká. Dodává, že se ještě nerozhodla, zda bude studovat v Česku, nebo v zahraničí. Vítězství v mezinárodní soutěži INTEL ISEF se považuje za vstupní bránu na prestižní světové univerzity. Takže se ještě uvidí, jestli jim Zuzana nakonec nedá přednost.
Jasno pak má v představě o budoucí práci - chtěla by se věnovat vědě. Ani v tomto případě neříká, zda doma, nebo v cizině. Samozřejmě už ale ví, že platy českých vědců jsou podstatně nižší než u jejich kolegů v zahraničí. "Když to člověka baví, tak peníze nakonec nejsou nejpodstatnější," soudí.