Jaroslav Flejberk (42) patří v pyramidě společnosti Mensa, sestavené podle nejvyššího IQ, mezi jedno procento nejchytřejších Čechů. Vystudoval matematiku, obor algebra a teorie struktur. Víc než teorie ho ale přitahují staré i novodobé hlavolamy. Proto se jim věnuje profesionálně. Vytvořil jich sto dvacet a mnohé z nich patří k mezinárodně uznávaným raritám.


Proč jste se rozhodl živit se sbíráním a vymýšlením hlavolamů, když jste vystudoval matematiku?
Protože mě moc nebavilo učit programování na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích. Nakonec matematika a logické úlohy spolu souvisejí. Hlavolamy mě oslovily už před pětadvaceti lety, posledních třináct roků se jim věnuji profesionálně. Spolupracuji s lidmi, kteří podle mých designů hlavolamy vyrábějí. V jednadevadesátém roce se moje sbírka přehoupla přes první tisícovku. Těžko jsem je sháněl, v obchodech se neprodávaly. Nechal jsem si je vozit z ciziny. Moje první kusy ve sbírce byly kopie hlavolamů starých tři tisíce let.

Co vás k hlavolamům před lety přivedlo?
Snaha naučit lidi řešit různě složité matematické úlohy, aniž by k nim měli averzi. Když jsem je dřív zkoušel z různých hádanek a úloh, většina z nich to odmítala. Ve chvíli, kdy jsem před ně ale položil reálný hlavolam, jejich reakce byla úplně jiná. Začali si hrát, aniž by tušili, že vlastně řeší složitou matematickou úlohu. Třeba jeden čínský drátěný hlavolam, který tvoří soustava různých kroužků. Jeho princip, vymotat je z petlice, je známý už několik tisíc let. Řešení má dvě cesty. Jedna je založena na lichých číslech a je špatná. Druhá, správná, na sudých. Když na hlavolam chce někdo přijít, musí znát přesný logický matematický postup a udělat správných čtyřiašedesát tahů.

To znamená, že si na papíře musí zmapovat možné varianty, a až potom se může pustit do skládání hlavolamu?
Přesně tak. Musí si načrtnout všechny možnosti mezi výchozí a koncovou pozicí. Pokud jde o mě, získal jsem takovou zručnost, že si v hlavě dovedu představit mapu až dvou set možných situací. U složitějších úloh představivost nestačí, musím vzít velký papír, na který si poznamenám všechny možné situace a hledám matematickou logiku řešení.

Existuje hlavolam, který byste neuměl vyřešit?
Je jich více, ale dva z nich mě doslova mysticky přitahují. První, o kterém jsem přesvědčen, že je neřešitelný, ale kolegové tvrdí opak, je složitá kovová smyčka s propleteným provázkem. Připomíná gordický uzel Alexandra Velikého. Ten druhý je titěrný třídílný dřevěný křížek Brita Alana Boardmana o velikosti jeden a půl milimetru. Je považovaný za nejmenší hlavolam na světě.
Mým nejkrásnějším hlavolamem je malá skříňka s názvem Cassiopeia. Na její jedné straně je vyznačeno stejnojmenné souhvězdí. Když se touto stranou nasměruje k severu, otevře se první zámek. Když se pak krabička otočí protilehlou stranou k jihu, otevře se úplně.

Kolik máte dnes ve své sbírce hlavolamů?
Sedm tisíc a všechny je umím rozebrat i složit. Nepsaným pravidlem pro každého sběratele totiž je, že když si chce do své sbírky zařadit nový hlavolam, musí ho umět sestavit. Moje sbírka patří mezi největší na světě. Nejpočetnější soukromou sbírku má Jerry Slocum z Los Angeles, ta čítá kolem čtrnácti tisíc hlavolamů. Mám tedy co dohánět.

Má u nás někdo podobnou sbírku jako vy?
Stanislav Tvrdík, který do roku 1989 vytvořil největší československou sbírku hlavolamů v počtu pěti tisíc kusů. Dnes už je aktivně nesbírá. Jeho kolekce je pro mě šílenou inspirací. Obsahuje mnoho kusů, které nikdy mít nebudu, protože on si je nechával vyrobit od lidí, kteří už dávno nežijí.

Kdy si řeknete: Tak a teď si vyrobím hlavolam?
Když se mi nedaří sehnat nový kus. Příkladem je ježek v kleci, který jsem sám vytvořil podle popisu ve Foglarově knížce Záhada hlavolamu. Snažím se domýšlet nejenom jak bude vypadat, ale jak ho vylepším, případně jak spojím oblíbené hlavolamy mezi sebou a tím vytvořím další. Dodnes jsem jich vytvořil sto dvacet ze dřeva a drátu. Zvláštní cenu má pro mě hlavolam číslo třináct. Je vyrobený z drátu se smyčkou zapletenou do složitého tvaru. Vymyslel jsem ho, spočítal, nakreslil i vyrobil. Neumím ho však sestavit. Netuším proč. Řešení zůstalo někde mezi papírem, rukama a fyzickým hlavolamem.

Kde berete nápady?
Většinou se inspiruji čínskou nebo japonskou školou. Když vymýšlím například drátový hlavolam, vytvořím jiné tvary, přidám kroužek nebo smyčku, a tím podstatně změním jeho řešení. Jiným příkladem je dřevěný pyramidový kříž, jehož prapůvodní základ tvoří jen šest dílků. Vymyslel jsem pro něj další segmenty s přesně vypočítanými polohami a zámky, aby se hlavolam po sestavení nerozpadl. Můj kříž má celkem 1014 dílků! Nikde jsem nic podobného neviděl.

Máte nějaký celosvětově uznávaný patent podobně jako má Ernö Rubik svoji kostku?
Nemám. Všechny věci, které jsem vytvořil, jsou - jak se ukázalo - jen různými modifikacemi už vymyšlených hlavolamů. Nicméně z hlediska průmyslového vzoru by uspěly. Svůj první hlavolam, který byl mezinárodně uznaný, jsem vymyslel před dvanácti lety. Představil jsem ho na veletrhu v Norimberku, kde mi porotci řekli: Vítáme vás v rodině sběratelů a tvůrců hlavolamů.

Kde bychom ve světě našli největší sbírku?
Není kupodivu v kolébce hlavolamů v Číně ani v Japonsku, ale v Mongolsku. Tam je v jednom muzeu k vidění více než čtyřicet tisíc hlavolamů.

V kterých zemích je v současné době nejvíce tvůrců i sběratelů hlavolamů?
Ve Spojených státech, Nizozemsku, Velké Británii a Japonsku. Jen pro zajímavost, současný nejvýznamnější japonský vynálezce hlavolamů je Naoaki Takashima, který navrhoval jaderné elektrárny. V Americe to je Jerry Slocum, bývalý šéf leteckého průmyslu. V Číně momentálně výrazné osobnosti chybějí, kopírují se tam jen staré designy.
Přibližně jednou za čtvrt roku někdo vymyslí složitý hlavolam, o kterém si myslí, že ho nikdo nevyřeší, a vsadí se o to s celým světem. V roce 1999 se takto vsadil jeden Brit a přišel o milión liber.

Jak si vedou Češi?
Patří do pětice světové špičky zásluhou starších sběratelů Stanislava Tvrdíka nebo Eduarda Bakaláře. Jim se podařilo uchovat několik tisíc ojedinělých exemplářů, zvláště z německé historie.

Je se jménem Čechů spojován nějaký výjimečný patent?
Jsou to dva, dodnes naprosto "neznámí" autoři Karel Hršel a Vojtěch Kopský z Prahy. Vytvořili hlavolam připomínající Rubikovu kostku, ovšem na zcela unikátních principech. Rozdíl je v tom, že otočením jedné nebo dvou stran z ní vznikne něco šišatě hranatého. Úkolem je vrátit krychli její pravidelnost ve tvaru i barvách. Ernö Rubik jejich patent klasifikoval jako třikrát složitější než ten svůj.

Kde jste jejich hlavolam objevil?
V americkém Houstonu v roce 1997, kde mi v obchodě prodavači řekli: To je novinka z Čech. Nevěřil jsem tomu. Když jsem se vrátil, vyhledal jsem v telefonním seznamu jejich adresy a sešel se s nimi. Potvrdili mi autorství a prosili, abych o nich nikde moc nemluvil. Dodnes nevím proč.

Kdybyste chtěl testovat dovednosti člověka, jaký hlavolam byste použil?
Byly by to dva až tři středně složité hlavolamy. Měl by třeba vymotat odněkud provázek. Vyzkoušel bych tak jeho trpělivost. Potom bych zvolil dřevěný hlavolam na rozebírání a skládání dílků, abych se dověděl, jaké má analytické schopnosti. Pokud bych chtěl řešitele potrápit, pak bych zvolil papírový model a dal bych mu za úkol, aby přišel na to, jak je model udělaný, případně, aby ho znovu sestrojil.

Zvažoval byste přitom, zda se jedná o muže nebo ženu?
Určitě. U ženy bych se víc obával, že řešení najde, protože má větší trpělivost. Pro ni bych proto použil těžší hlavolamy.

Mají ženy větší fantazii než muži?
Spíš menší. Mají ale velkou vůli najít řešení. Muži na rozdíl od žen mají tendenci hlavolam rozbít nebo ho zničit. Co je důležité, zkoušejí netradiční řešení. V tomto ohledu jsou pro mě inspirací, jak by se mohl hlavolam ještě vylepšit, aby měl past. Ženy mají také touhu dozvědět se víc o možnostech. Když nevědí, nestydí se zeptat. Muži se nikdy neptají.

Do jaké míry by rozhodoval věk?
Podstatně. Nejbystřejší muži jsou ve věku od dvaceti do třiceti, ženy mezi patnácti až dvaceti lety. Proto bych úměrně k věku volil také obtížnost hlavolamů.

Mají čeští řešitelé nějaké zvláštnosti v porovnání s ostatními Evropany? Jsou chytřejší, hloupější, bystřejší...?
Jsou především velmi flexibilní a nejsou nic dlužni pověsti, že nouze naučila Dalibora housti. Češi si prostě rádi hrají. Zatímco Západoevropané anebo i američtí řešitelé jsou zvyklí na to, že jim podáte přesný návod a rady, našinci se pustí do úkolu okamžitě, i když nemají úplnou informaci. Typický je přístup k Rubikově kostce. Čech kostku popadne, okamžitě ji roztočí a nemyslí ani na zadní vrátka.

Spolupracujete s českými nebo zahraničními firmami při výběru jejich pracovníků tím, že testujete například jejich představivost nebo logické úsudky?
Zadání firem pro mě nejsou zajímavá. Málokdy se od nich dovím, koho že si vlastně chtějí vyzkoušet. Jednou jsem připravil test pro výběr řidičů tramvají. Podmínkou zadavatelů bylo, že musí oddělit příliš chytré a příliš hloupé uchazeče. Měl zůstat pouhý střed. To mě odradilo od výběrových testů, proto je nedělám.

Jsme jako národ tvůrčí lidé?
Určitě, máme například jedny z historicky vůbec prvních logických úloh na světě, které byly vytvořeny a publikovány už v polovině devatenáctého století v českých časopisech. Jsou dodnes velmi oblíbené, protože jsou univerzálně platné a využívají ohebnosti našeho jazyka.

Jak byste popsal chytrost, představivost nebo fantazii člověka? Jednoduše řečeno jeho IQ?
Inteligence člověka je velmi složitá věc. Představte si ji jako padesátistěnnou kostku. Jednu její stranu tvoří prostorová orientace, druhou schopnost řešit matematické a prostorové úlohy, další třeba logické uvažování nebo výborná paměť, atp. Přitom třeba člověk, který je velice dobrý na matematické úlohy, hlavolamy nebo logickou úlohu, nenapíše jedinou spisovnou větu nebo si nezapamatuje čas, kdy mu jede tramvaj do práce. To však neznamená, že je hlupák. Pro co možná nejpřesnější zkoumání zmíněné kostky jsou vytvořeny různé speciální IQ testy. Jen hlavolam nestačí. Chytrý je ten člověk, jehož kostka je pěkně kulatá.

snímky: HN - Ondřej Besperát

21vik24 ()
Unikátní hlavolam připomínající Rubikovu kostku vytvořili Karel Hršel a Vojtěch Kopský.

21vik25b ()
Jaroslav Flejberk s kovovým hlavolamem, jehož princip je starý víc než tři tisíce let.

21vik25 ()
Babylonská věž, hlavolam, který vytvořil Maďar Ernö Rubik.

21vik26 ()
Japonská hvězda, jejíž základ tvoří hlavolam ježek v kleci.


Počínaje dnešním vydáním magazínu Víkend bude Jaroslav Flejberk pravidelně připravovat stránku s názvem IQ trénink. Při řešení různých příkladů z matematiky, logiky, úsudku nebo i testů osobnosti, se můžete dozvědět, jakou máte představivost, jak jste bystří a pohotoví.