reklama

Stát chce, aby se zemědělci více chránili před pohromami. Rozdá 450 milionů na pojištění, nejvíc dostanou pěstitelé chmele či vína

  • Až 450 milionů korun, tedy o 3 miliony víc než loni, dostanou farmáři a lesníci jako příspěvek na pojištění od státu.
  • Zemědělci nejčastěji pojišťují obilniny nebo řepku.
  • O podporu si letos řeklo přibližně 4800 farmářů nebo lesníků.
Padesát procent dostávají pěstitelé speciálních plodin - třeba chmele, vinné révy, ovoce. Padesát procent dostávají pěstitelé speciálních plodin - třeba chmele, vinné révy, ovoce. Foto: Shutterstock

Stát se snaží motivovat zemědělce a lesníky, aby svou úrodu, zvířata nebo malé stromky pojistili proti špatnému počasí. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRFL), který spadá pod ministerstvo zemědělství, jim až z poloviny přispěje na pojištění. Na ochranu úrody, zvířat nebo i lesních školek letos půjde 450 milionů korun, což je o tři miliony víc než loni. 

"Snažíme se motivovat všechny pěstitele a chovatele a co nejvíce ochránit jejich práci, která je mnohdy závislá na neovlivnitelných okolnostech, jako jsou například výkyvy počasí," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Systém funguje tak, že se zemědělec nebo lesník sám pojistí u některé z komerčních pojišťoven, a následně od státu dostane příspěvek.

Nejméně peněz, tedy třetina, se vyplácí na lesní porosty. Naopak padesát procent dostávají pěstitelé speciálních plodin - třeba chmele, vinné révy, ovoce. Půlku stát vyplácí také chovatelům hospodářských zvířat. Nově také hradí padesát procent nákladů i velkým podnikům, které si chtějí pojistit lesní školky. 

"V porovnání s minulým rokem jsme letos navýšili procentní podporu u ostatních plodin z 37 na 40 % a u pojištění lesních školek z 30 na 50 procent," vyčísluje předseda představenstva PGRLF Zdeněk Nekula. Podle mluvčí PGRLF Neli Vesselinové byly velké podniky do programu přidány proto, aby měly všichni všichni rovné podmínky. Mezi největší školkaře patří například Wotan Forest ze skupiny Agrofert nebo Lesoškolky. 

Farmáři a lesníci se chrání před nepříznivými klimatickými jevy jako mráz, bouře, krupobití či silný déšť. O podporu ze strany PGRLF letos požádalo přibližně 4800 žadatelů. Pojistit chtějí hlavně obilniny nebo řepku. "Zájem o pojištění stále je a řekl bych, že se i zvyšuje. Vliv na to má stále platná státní dotace a dále každoročně se zhoršující počasí," říká Marek Bizoň, ředitel Agra pojišťovny. Ta například zemědělce od loňského roku pojišťuje i proti suchu. 

Polovina sedláků by uvítala společný fond

Zemědělci příspěvek státu vítají a například podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka je podpora dostačující. "Pořád je tady ale debata o vzniku fondu, který by pojistil těžko předvidatelná rizika, například nadměrné srážky nebo sucha," zdůrazňuje Stehlík. 

Vznik fondu proti neúrodě se táhne už roky. Jeho existenci sliboval Marian Jurečka před dvěma roky. "Aktuálně jsou rozpracovávány varianty fungování fondu. Zatím nebylo finálně rozhodnuto, jestli bude fond ustaven jako akciová společnost nebo jako samostatný fond," tvrdí jeho mluvčí Markéta Ježková. 

Tuzemští zemědělci ale nejsou jednotní v názoru, jestli chtějí vznik společného fondu na neúrodu. Ten má farmářům pomoci v případě, že jejich úrodu postihnou nadměrné srážky nebo sucha. Kvůli letošnímu počasí stát vyplatí až dvě miliardy korun.

Loni v létě PGRLF se v průzkumu sedláků ptalo, jestli a za jakých podmínek by do společného fondu šli. "Asi polovina dotazovaných projevila zájem," upřesňuje mluvčí PGRLF Neli Vesselinová. V obecné rovině farmáři myšlenku přispívání na horší časy vítají. Je to podle nich lepší než čekat na státní peníze. Ti drobnější z nich však příliš nevěří, že peníze budou přerozdělovány spravedlivě. Naopak velké podniky se společného fondu nebojí. Agrární komora i Zemědělský svaz svým členům doporučily, aby do něj v případě vzniku vstoupili. 

"Sami jsme jej před lety iniciovali. Rámec byl již notifikován a budeme tedy po nové vládě a ministrovi požadovat jeho ustanovení a funkčnost," nastiňuje Felčárek z Agrární komory. Podle něj jde o způsob, jak minimalizovat požadavky zemědělců na stát v případě mimořádných škod. "Výplatu kompenzací by dostal ten kdo je zapojen, ideálně s povinnou účastí všech zemědělců," dodává. 

Podobný systém už mají v okolních zemích i jinde v Evropě. Na horší časy si farmáři přispívají třeba ve Francii nebo ve Španělsku. I v cizině se podle mluvčí PGRLF Vesselinové osvědčila povinná účast všech sedláků. 

Kateřina Šefrová
Přeposlat
Diskuse
reklama

Babiš dal ve sněmovně dohromady většinu s komunisty a SPD. Do vlády ale chce občanské demokraty

O post prezidenta se utkají Drahoš se Zemanem, Topolánka lidé nechtějí, ukázal nový průzkum

Nablýskané trable: Elon Musk představením nových elektrovozů jen zakrývá problémy Tesly

Mimochodem Davida Klimeše: Rok, kdy se demokraté rozhodli prohrát ve velkém stylu

Až 70 % Čechů platí za tarify podpultové ceny. Jak získat výhodnější podmínky, operátoři tají

reklama