reklama

Daňoví úředníci kvůli honbě za výběrem daní neuznávají firmám úlevy za výzkum. České inovace zachraňují evropské dotace

Panorama
Čtěte více: daně | inovace | finanční správa
  • Honba za výběrem daní odrazuje firmy od státní podpory výzkumu a vývoje.
  • Zvlášť když jsou berní úředníci motivováni k tomu, aby neuznávali daňové úlevy.
  • Trable podnikatelů s finanční správou vedou k velkému zájmu o evropské dotace. Ty ale brzy skončí.
Berní úředníci neuznávají daňové úlevy, které stát poskytuje na výzkum a vývoj - Ilustrační foto. Berní úředníci neuznávají daňové úlevy, které stát poskytuje na výzkum a vývoj - Ilustrační foto. Foto: Shutterstock

U vchodu do rodinné firmy Komfi stojí laminovací stroj z roku 1999. Spíš už muzejní kousek je jednou z prvních mašin, se kterými výrobce z východočeského Lanškrouna prorazil do celého světa. Úroveň laminátorů se od té doby posunula o velký kus dál a společnost Komfi se stala špičkou v oboru. Vedle polygrafických zařízení vyrábí i stroje na přání zákazníků z automobilového a elektronického průmyslu.

Na několika zásilkách, připravených v jedné z hal k expedici, je cedule Amazon. Stroje vyrobené na zakázku poputují do Ameriky.

Každému, kdo do fabriky v Lanškrouně vstoupí, je na první pohled jasné, že je na půdě moderního pracoviště, kde to rezonuje inovacemi. Ne tak úředníkům z finanční správy. Společnosti Komfi nechtějí uznávat daňové úlevy, které stát poskytuje na výzkum a vývoj. Berní úředníci často rozporují, že by šlo o něco objevného, nebo se snaží vývojáře nachytat na formálních nedostatcích v projektu. V Komfi to zkouší oběma způsoby a kontrola nebere konce.

Majitel firmy Karel Matějček je profesí technik. Na soukromé podnikání se někdejší šéfkonstruktér Tesly Lanškroun, která ve své době patřila mezi významné hráče na poli kondenzátorů a elektrotechnických součástek, dal před pětadvaceti lety. Poslední roky ho ale pronásledují nekonečné kontroly, při kterých má berním úředníkům bez technického vzdělání dokazovat, že jeho lidé opravdu vymýšlejí nové věci. Podnikatel má pocit, že snahou kontrolorů je znevěrohodnit firmu a najít důkaz, že v projektu něco špatně napsal.

260 tisíc korun

dostali k začátku října celkem na odměnách úředníci Finanční správy, kteří firmám neuznali daňový odpočet na výzkum a vývoj.

Metodikou k chaosu

"Jsou to stovky hodin, které tomu věnujeme. Úředníkům musíme dodávat stohy dokladů. Na první kontrolu na Finanční úřad v Ústí nad Orlicí jsem vezl paletu dokumentace," vzpomíná Matějček. Je mu líto času, o který nekonečné kontroly obírají i konstruktéry. "Jsou to ti nejúspěšnější a nejdražší lidé. Když je jednání s finančním úřadem, čekají celý den, aby něco vysvětlili. A nikam to nevede," stěžuje si majitel firmy, která zaměstnává na 200 lidí.

Karel Matějček byl jedním ze zakládajících členů Asociace malých a středních podniků a živnostníků, která dobře zná peripetie podnikatelů s prověřováním daňových odpočtů. Asociace se proto společně se svazem průmyslu, CzechInvestem a konzultačními společnostmi snaží prosadit některé změny v metodice daňové správy.

"Jinak v tom bude pořád chaos. Kontroloři nejsou schopni objektivně rozlišit, co je a co není vývoj. Finanční správa ale není ochotna svůj postup změnit," říká předseda asociace Karel Havlíček. Přístup úředníků podle něj popírá správnou politiku státu motivovat firmy k inovacím.

"Firmy se dostávají do smyčky, a než aby využily možnosti daňového odpisu, raději od výzkumu ustupují," upozorňuje. Jak dodává, odpočet by neměl poplatníka nadměrně zatěžovat, měl by být pružný a jednoduchý, jako je tomu v jiných zemích Evropy, kde podpora inovativních podniků dlouhodobě funguje.

Namísto zpřesnění a jasného výkladu vydalo nedávno Generální finanční ředitelství pětistránkovou shrnující "informaci".

"Zpracování projektu podle jasně stanovených podmínek je způsob, jak zabránit zneužití této podpory," upozornil úvodem šéf sekce metodiky a výkonu daní Jiří Fojtík. Instrukce, kterou podepsal, však firmám k právní jistotě mnoho nepomůže.

JAK A KDE KONTROLOŘI STÍHAJÍ INOVATIVNÍ FIRMY

Bohatě totiž stačí, když někdo v projektu uvede chybně datum nebo mu kontroloři budou vytýkat nesrovnalosti v seznamu osob, které se na vývoji podílely. V očích berní správy tím skončil. Daňovou úlevu mu odepře, byť by výsledkem projektu byl převratný vynález. Natvrdo to ve zmíněném dokumentu sděluje ředitel Fojtík.

"Zákon ale říká, že berňák musí kontrolovat všechny důkazní prostředky jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Nesmí si vybírat jen to, co se mu hodí, třeba formální náležitosti," zdůrazňuje Josef Pohan, který jako certifikovaný poradce v oblasti výzkumu a vývoje a znalec s technickou kvalifikací dobře zná příslušné předpisy.

"Kdo využívá daňový odpočet na výzkum a vývoj, musí mít zisk, aby ho mohl uplatnit. Jsou to firmy, které jsou na špici v technickém rozvoji a inovacích. Tady si berní úředníci našli zlatý důl. Je to podobné jako u zajišťovacích příkazů, kdy si daňová správa najde firmu, jež má peníze, a chce po ní uhradit daň, kterou nezaplatil někdo jiný," konstatuje Pohan.

Kvůli sporům s finanční správou se Fortell vzdal daňové úlevy na výzkum a vývoj. Raději si řekl o evropské dotace

Při kontrolách se úředníci točí na slovíčkách.

Tzv. ocenitelný prvek novosti a vyjasnění technické nejistoty jsou pro berní správu zaklínadlem celé podpory, jen nikdo nechce definovat, co pojmy v konkrétním případě znamenají.

"Vždy je nutné posuzovat konkrétní případ, tuto činnost nelze nijak obecně normovat," vysvětluje mluvčí finanční správy Petra Petlachová.

Konečně je ale v instrukci daňové správy černé na bílém napsáno, že nový produkt či technologie, které mají vzejít z projektu, se posuzují v rámci obchodní korporace.

"Doposud nikdo nechtěl říct, jestli novinka má být v rámci firmy, kraje, Evropy nebo světa," připomíná Pohan.

Konkurenceschopnost neřeší

V Lanškrouně žije deset tisíc lidí. Na menší město v podhůří Orlických hor je tu díky dědictví po Tesle neobvyklá koncentrace strojírenských a elektrotechnických firem. Stejně jako Komfi i společnosti Formplast, Fortell, Alema či JCEE investují do vývoje, jsou úspěšné ve světě a mají trable s berňákem.

Zdejší region je proslulý zamítáním daňové podpory, která spočívá v tom, že firmy si mohou výdaje na výzkum a vývoj uplatnit dvakrát. Poprvé o tyto náklady sníží daňový základ a pak si je ještě jednou odečtou. Ve finále tak zaplatí nižší daň z příjmů.

Daňovou úlevu zavedla Paroubkova vláda v roce 2005 z popudu tehdejšího místopředsedy pro ekonomiku Martina Jahna. Spojila ji s jasně daným cílem − posílit výzkum a vývoj a tím zvýšit konkurenceschopnost podniků. Od toho ale finanční správa podle svého vyjádření není. Její mluvčí Petlachová pro HN potvrdila, že otázkou konkurenceschopnosti se finanční úřady nezabývají. Jde jim o jediné − o výběr daní. I proto Generální finanční ředitelství pod vedením Martina Janečka pracovníky motivuje odměnami za neuznané daňové odpočty. Nejvíce agilní pracovníci si na prémiích celkem vyplacených k začátku října přilepšili 260 tisíci korunami, vyplývá z interního materiálu. Janečkův úřad tuto praxi dlouho popíral, přiznal ji až po opakovaných dotazech HN.

V odmítání odpočtů na výzkum a vývoj jsou nejhorlivější berní úředníci v Pardubickém kraji. Obzvlášť pak na pracovišti v Ústí nad Orlicí, kam územně spadá i Lanškroun. Finanční správa odmítá sdělit, jak jsou odměňováni konkrétní zaměstnanci, kteří u zdejších firem vytrvale zpochybňují vývoj a chtějí po nich doplatit daně i s penále.

"Poskytnutí informace o platech úředních osob, které aktuálně provádějí kontrolu, je nepřijatelné. Zveřejnění by mohlo vést ke snahám o korupční jednání ze strany daňových subjektů, případně k zastrašování při kontrole," odůvodnila finanční správa, proč na dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím neodpoví.

Odvolala se také na nedávný nález Ústavního soudu, podle kterého lze výši platů státních úředníků za jistých okolností zamlčet. Vedení finanční správy navíc uvedlo, že zveřejnění si nepřály dotyčné osoby, jelikož o jejich odměňování se zajímal advokát Tomáš Lichnovský, který v soudní při s daňovou správou zastupuje firmu Fortell.

Ta zatím spor ze všech kontrolovaných společností z tohoto regionu dotáhla nejdál. Dvakrát uspěla u Nejvyššího správního soudu, pře ale zdaleka není u konce.

Co je vývoj? To se neví

V oblasti posuzování odpočtu na výzkum a vývoj je podle Lichnovského stále dost nejasných míst, navzdory zásahům Nejvyššího správního soudu. Zatím se ví jen to, že k posouzení, zda jde o vývoj, by finanční úřady měly angažovat znalce. A ví se to právě díky firmě Fortell, která spor dohnala k Nejvyššímu správnímu soudu.

"Aktuálně se posuzuje podjatost znalce. Do budoucna lze počítat s vyjasňováním otázky, jak důležité je naplnění formálních požadavků, zejména v případě projektu výzkumu a vývoje," očekává advokát Lichnovský, který v těchto sporech zastupuje více firem. Hlavní věc, co je vlastně výzkum a vývoj a jak ho posuzovat, však stále není vyjasněna. "Obávám se, že pro příštích pět let bude stále co řešit. To však s sebou nese obrovskou nejistotu pro zájemce, kteří by chtěli daňové podpory využít," říká Lichnovský.

Takovým trampotám se vyhnou podniky, které místo daňových odpočtů čerpají na výzkum a vývoj dotace. "Je absurdní, když nepřímá podpora, která je pro stát mnohem výhodnější a levnější, je pro podnikatele krajně neatraktivní kvůli přísnosti finanční správy," poukazuje advokát Lichnovský. Jak upřesnil šéf Asociace malých a středních podniků Havlíček, až polovina podniků financuje inovace z evropských dotací. Po roce 2020 je ale Brusel silně omezí.

Jiří Kvíz z poradenské firmy eNovation potvrzuje, že poptávka po dotacích daňové odpočty válcuje. "U evropských dotací jsou jistá omezení, nemohou o ně žádat firmy, které by projekty chtěly realizovat v Praze, a nedostane se na všechny žadatele, zatímco daňové odpočty jsou v podstatě nárokové. Vzhledem k postupu některých finančních úřadů je ale nárokovost s otazníkem," porovnává.

Z programu Aplikace, přes který jdou unijní peníze na odměny výzkumných pracovníků v tuzemských firmách, se během sedmiletého programového období rozdělí kolem 8,5 miliardy korun. "Zatím byly schválené projekty přibližně za čtyři miliardy," upřesnil Kvíz. Na inovační projekty a pořízení výzkumného a vývojového vybavení lze aktuálně z unijních fondů využít dalších téměř pět miliard korun. "S omezením evropských dotací po roce 2020 teprve nastane boom daňových odpočtů," očekává Kvíz.

V předloňském roce uplatnilo odpočet na výzkum a vývoj podle Českého statistického úřadu 1322 firem (loňské údaje úřad ještě nezveřejnil). Snížily si daňový základ o 13 miliard korun, díky tomu ušetřily na daních dvě a půl miliardy.

Předběžná čísla za minulý rok, která stačila finanční správa zpracovat, ukazují na ústup v nárokování daňových odpočtů. Využilo je 1142 firem, které si snížily daňový základ o 9,5 miliardy. Na dani z příjmů tak ušetřily 1,8 miliardy. To je obdobná úleva jako v roce 2011, kdy ji ovšem využilo o 250 firem méně než vloni. Přitom investice do výzkumu a vývoje, které zvyšují konkurenceschopnost firem a produktivitu práce, jsou vzhledem k silnému tlaku na platy akutnější než kdy jindy. Jak tvrdí letošní zpráva Světového ekonomického fóra, v inovacích je na tom Česko hůř než Ázerbájdžán a stejně jako Keňa.

Finanční správa s kritikou nesouhlasí a prostřednictvím své mluvčí Petry Petlachové zaslala do redakce následující vyjádření:

Obecně platí, že jeden výdaj lze v základu daně uplatnit u téhož poplatníka pouze jednou. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje však představuje absolutní výjimku z tohoto základního daňového principu. O výdaje (náklady) uplatněné v rámci odpočtu si totiž poplatník již jednou snížil základ daně.  Podle rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 3565/14 ze dne 20. 1. 2015 představuje tento odpočet pro poplatníka významný „dodatečný bonus“, kterým si již jednou uplatněné výdaje (náklady) uplatní podruhé, ovšem pouze za předpokladu, že k získání tohoto bonusu předloží bezvadné důkazní prostředky. Finanční správa jednoduše řečeno nemůže tu a tam přimhouřit oko. Uplatnění odpočtů na podporu výzkumu a vývoje má přesně daná, v zákoně vyjmenovaná pravidla, která poplatník musí, pokud chce získat tuto nadstandardní výhodu, dodržet, a Finanční správa je povinna to kontrolovat.

Bezchybné formální náležitosti, resp. existence kvalitně zpracovaného projektu ještě před zahájením jeho realizace, jsou podmínkou číslo jedna pro bezproblémové uplatnění odpočtu. Tyto náležitosti jsou zpravidla mnohem méně náročné, než v případě tzv. přímé podpory výzkumu a vývoje formou dotací. Nejčastějším pochybením ze strany poplatníků bývá, že je projekt zpracován zpětně, až po zahájení nebo dokonce až po dokončení činnosti výzkumu a vývoje.

Pokud jsou formální náležitosti projektu v pořádku, zaměřuje se kontrola dále na výdaje vynaložené na výzkum a vývoj, které jsou zahrnuty do odpočtu, a samotnou činnost ve výzkumu a vývoji, která je deklarována poplatníkem v projektu. V případě pochybností nebo nemá-li správce daně adekvátní odborné znalosti, ustanovuje správce daně za tímto účelem znalce v oboru. Před ukončením kontroly správce daně se subjektem projedná její výsledek, daňový subjekt má možnost se k němu vyjádřit a správce daně má povinnost reagovat.

Abychom poplatníkům, kteří uvažují o využití této podpory, pomohli s orientací v jejich zákonných povinnostech, vydali jsme jednoduchý vysvětlující materiál ke zpracování projektu, včetně komentářů k jednotlivým citacím zákona. Vydání této informace reaguje i na diskuse se zástupci podnikatelské sféry.

Závěrem je nutné zdůraznit, že Finanční správa nepožaduje po podnikatelích při kontrole nic víc, než to, co pro uplatnění této daňové výhody vyžaduje zákon. Pravidla se přece mají dodržovat a ti, kteří je dodržují, se skutečně nemusí neuznání odpočtu obávat.

Táňa Králová
Přeposlat
Diskuse
reklama

Babiš dal ve sněmovně dohromady většinu s komunisty a SPD. Do vlády ale chce občanské demokraty

O post prezidenta se utkají Drahoš se Zemanem, Topolánka lidé nechtějí, ukázal nový průzkum

Nablýskané trable: Elon Musk představením nových elektrovozů jen zakrývá problémy Tesly

Mimochodem Davida Klimeše: Rok, kdy se demokraté rozhodli prohrát ve velkém stylu

Až 70 % Čechů platí za tarify podpultové ceny. Jak získat výhodnější podmínky, operátoři tají

reklama