reklama

Z Prahy do Brna za 10 minut? S hyperloopem to zvládnete, jsme připraveni stavět, tvrdí manažer firmy, která potrubní dopravu vyvíjí

  • Firma Hyperloop Transportation Technology (HTT) chce spojit Prahu s Brnem svou tubusovou rychlodráhou na přepravu lidí.
  • Podle provozního ředitele HTT Andrése de Leona je výstavba potrubní technologie takzvaného hyperloopu levnější než klasické dráhy pro vlaky a je také efektivnější.
  • Futuristické vize HTT ale zatím vzbuzují spíše rozpaky. A nejen proto, že zákony v Česku ani jinde ve světě zatím s hyperloopem nepočítají.
Hyperloop Transportation Technology (HTT) chce spojit Prahu s Brnem svou tubusovou rychlodráhou na přepravu lidí. Hyperloop Transportation Technology (HTT) chce spojit Prahu s Brnem svou tubusovou rychlodráhou na přepravu lidí. Foto: HTT

Píše se rok 1987 a sovětský zběh prchá z komunistické Bratislavy na Západ v kapsli plynového potrubí. Takto dobrodružný útěk není skutečný a odehrává se jen ve fiktivním příběhu jednoho z dílů filmové ságy o agentu Jamesi Bondovi. Hned dvojice světových firem ale hodlá v příštích letech proměnit potrubní přepravu lidí v realitu za pomoci technologie zvané hyperloop.

Díky ní mají být lidé v kapslích speciálního tubusu přepravováni rychlostí až 1200 kilometrů v hodině, a z Prahy do Brna by se tak mohli dostat za 10 až 12 minut.

"To je s naší technologií zcela reálné," říká v rozhovoru pro HN provozní ředitel Hyperloop Transportation Technology (HTT) Andrés de Leon, jehož společnost je vedle Hyperloop One jedním ze dvou tvůrců nového způsobu potrubní dopravy.

HTT už letos v lednu podepsala dohodu o spolupráci s městem Brno a slovenskou vládou a hodlá své dopravní potrubí vystavět mezi Bratislavou, Brnem a Prahou. "Technologii jsme již vyvinuli a jsme připraveni stavět. Máme hotovou studii proveditelnosti pro trať vedoucí z Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech a začínáme i se studií pro dráhu mezi Prahou a Bratislavou," uvádí manažer, jehož firma už o stavbě hyperloopu jedná s několika státy
světa.

Z Brna do Bratislavy za 10 minut. Moravská metropole bude mít dopravu budoucnosti
Z_Brna_do_Bratislavy_za_10_minut._Moravska_metropole_bude_mit_dopravu_budoucnosti.jpg

HTT vznikla před čtyřmi lety na základě vize amerického podnikatele Elona Muska. Ten stojí třeba za výrobcem elektromobilů Tesla nebo kosmickým projektem SpaceX a nápad na hyperloop zdarma poskytl právě HTT a Hyperloop One.

Potrubní doprava má podle Muskových návrhů fungovat na principu magnetické levitace. Soustava magnetů vytvoří silné pole, po jehož "polštáři" se pak má díky odpuzování pohybovat cestovní kapsle s desítkami lidí uvnitř.

"Peníze pro nás nejsou tak důležité"

Plány HTT na stavbu hyperloopu ale zatím vzbuzují spíše rozpaky. Zatímco konkurenční Hyperloop One už v červenci a srpnu provedl dvě úspěšné testovací jízdy při rychlostech kolem 300 kilometrů v hodině, HTT se teprve chystá na stavbu své testovací dráhy ve francouzském Toulouse. A v porovnání se svým konkurentem de Leonova firma dosud zaostává také v získávání peněz od investorů.

Hyperloop One už na svůj projekt získal celkem 226 milionů dolarů (pět miliard korun) od velkých investičních fondů. HTT uvádí, že má k dispozici přes 100 milionů dolarů, ani ne třetina z této sumy ovšem připadá na reálné peníze od investorů.

Do zbylých 70 milionů spadají peníze z crowdfundingové kampaně na webu Jumstart Fund a firma do nich započítává i bezúplatné poskytnutí pozemků pro stavbu svých tratí nebo bezplatnou práci 800 inženýrů z NASA, SpaceX nebo Boeingu, kteří pro ni její hyperloop vyvíjejí.

"Peníze teď pro nás nejsou nejdůležitější. Naše firma stojí také na práci lidí, kteří nám pomáhají, a na partnerství s 47 společnostmi z celého světa," říká de Leon, který dodává, že jeho společnost už rozjela spolupráci třeba s německým národním dopravcem Deutsche Bahn. Do jeho klasických vlaků bude instalovat virtuální okna, na jejichž displeje se bude promítat obraz krajiny z okolí vlakové trati.

"Budeme levnější než vlaky"

Vedle Brna, Bratislavy či Abú Dhabí už HTT podepsala dohody o budoucí stavbě hyperloopu také v kalifornském Quay Valley, Jižní Koreji, Indonésii a nově také v Indii a podle de Leona rozhodně nejde jen o formality.

"Podobné dohody uzavíráme jen tam, kde cítíme reálnou šanci na budoucí výstavbu. Mnoho států uvažuje nad přechodem od klasických vlaků k rychlovlakům. Proč ale tento vývoj nepřeskočit rovnou k hyperloopu?" ptá se manažer HTT.

Podle odhadů jeho firmy vyjde stavba hyperloopu o polovinu levněji než příprava tratí pro klasické vlaky, kilometr potrubní dráhy má stát asi 300 milionů korun. Provoz má být navíc energeticky výnosný. Kombinací několika technologií by si dopravní kapsle měla vyrobit všechnu potřebnou elektřinu pro svůj pohyb sama a k tomu ještě generovat další energii z brzdění.

"Většina vlakových provozů na světě je dotována z daní občanů, i když lidé platí za lístky. My ale pracujeme na dopravě bez nutnosti dotací, která se dokáže uživit sama," uvádí manažer HTT, který se domnívá, že je hyperloop také bezpečnější než klasické dopravní prostředky.

"Dopravu v jízdním tubusu neovlivňuje vnější počasí, přepravní kapsle nemusí čelit dopravním křižovatkám a provoz celého systému je navíc řízen počítačem," říká de Leon.

A právě počítačový systém by měl prý zabránit případným srážkám dvou cestovních kapslí vyslaných za sebou, které by mohly být ve vysokých rychlostech fatální.

Právě otázka bezpečnosti je ale důvodem, proč mnohé vlády včetně té české zatím s podporou hyperloopu nepočítají. "Hyperloop není letadlo, vlak ani automobil. Jeho spuštění je bez právního rámce nereálné," upozornil letos v lednu Martin Pichl z českého ministerstva dopravy.

HTT si uvědomuje, že ve světě zatím neexistují zákony, které by jí provozování hyperloopu povolily. "Právě proto ale mají smysl naše studie proveditelnosti a dohody s vládami, které zakládají prostor pro budoucí regulaci," říká de Leon.

Podle něj se nyní HTT snaží také změnit veřejné mínění ve prospěch svého projektu. A k tomu má posloužit i chystaná de Leonova návštěva Prahy, kde manažer 17. října vystoupí na konferenci Startup World Cup & Summit, na níž se představí mladé technologické firmy ze střední Evropy. "Tahle událost je další příležitostí, jak lidem vysvětlit naši práci na hyperloopu. Ten již brzy způsobí revoluci v dopravě, a to nejen díky své rychlosti," tvrdí manažer HTT.

"Cestovat letadlem je zdlouhavé kvůli letištním kontrolám. Vlaky zase často jezdí zaplněné ve špičce, zatímco po většinu času bývají poloprázdné. Dopravní kapsle hyperloopu přitom můžete vysílat každých 40 sekund a pak časový interval libovolně upravovat podle aktuální vytíženosti. Díky tomu se tato technologie stane nejefektivnějším způsobem dopravy v historii lidstva," domnívá se de Leon.

Jan Úšela
Přeposlat
Diskuse
reklama

Sanofi prodá divizi generik, její vlajkovou lodí je česká Zentiva. Cena se může pohybovat kolem tří miliard eur

Babiše se Zaorálkem čeká stíhací závod. Během večera se utkají ve dvou superdebatách

Brněnskou společnost Moravia IT kupují za sedm miliard Britové. Firma patří v oboru k největším na světě, stojí za překlady Windows

Kdo chce zavést právo nebrat šéfovi telefon? A kdo chce snížit DPH na květiny? Zkuste si, jestli poznáte strany podle programu

Babiš kritizoval Kellnera. O2, která spadá do miliardářova portfolia, poté rozeslala SMS propagující knihu Boss Babiš

reklama