Ceny v Česku v srpnu oproti předchozímu měsíci mírně klesly, v meziročním srovnání se ale inflace držela stejně jako v červenci na 2,5 procenta. Už devět měsíců v řadě se tak růst cenové hladiny nachází na nebo nad dvouprocentním cílem centrální banky. Analytici ovšem čekali, že inflace v srpnu zrychlí na 2,6 procenta. Stejná byla i očekávání centrální banky.

Průměrná míra inflace v jednotlivých letech  
2001 4,7
2002 1,8
2003 0,1
2004 2,8
2005 1,9
2006 2,5
2007 2,8
2008 6,3
2009 1
2010 1,5
2011 1,9
2012 3,3
2013 1,4
2014 0,4
2015 0,3
2016 0,7
2017 (podle prognózy MF) 2,2

Stejně jako v předchozích měsících bylo i v srpnu tahounem celkového růstu cen v ekonomice hlavně zdražování potravin. Ceny másla byly meziročně vyšší o více než 45 procent, vejce podražila o 34 procent a za mléko i sýry lidé platili téměř o 15 procent více než loni v srpnu. "Ačkoliv se na růstu inflace letos podílí nejvýznamněji ceny potravin, které se v průměru zvýšily o necelých pět procent, růst cen v ekonomice je již poměrně plošný," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Důvodem je podle něj především příznivá ekonomická situace v Česku a s ní spojená nízká nezaměstnanost i růst mezd. Domácnosti si pak mohou dovolit více utrácet a vyšší poptávka žene ceny vzhůru.

Ještě vyššímu tempu růstu cen naopak bránily mobilní telefony, které oproti loňskému srpnu zlevnily o 15 procent, ceny klesly také v oblasti telekomunikací a zlevnil rovněž zemní plyn, teplo či teplá voda. "Na trhu s elektronikou, kde panuje velmi silná konkurence, ceny stále ještě klesají. Nakonec citelné oslabení dolaru vytváří obchodníkům dostatečný polštář pro další snížení cen zboží z Asie," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle ekonomů se bude inflace držet okolo 2,5 procenta i v nadcházejících měsících. Zrychlovat by už ale neměla. "Ceny potravin zůstanou vysoko kvůli relativně špatné úrodě, která zvýší ceny obilovin. Znovu budou meziročně podražovat i pohonné hmoty," uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. "Ve zbývající části roku může podle nás inflace srpnovou úroveň převýšit už jen nepatrně, na konci roku ovšem očekáváme hodnotu nižší – 2,3 procenta," uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Zrychlující inflace přiměla centrální banku letos v dubnu ukončit téměř po třech a půl letech umělé oslabování koruny. Ta postupně posílila z 27 korun za euro až k hladině 26 korun za euro, tuto hranici se jí však prorazit nedaří. Protože posílení měny samo o sobě na zmírnění inflace zatím nestačí, přistoupí centrální banka podle ekonomů do konce roku ještě k jednomu zvýšení úrokových sazeb. Základní sazba ČNB, od které se odvíjí ceny úvěrů v ekonomice a úročení vkladů, vzrostla letos v srpnu poprvé téměř po deseti letech o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. "V posledním čtvrtletí sice česká měna hranici 26 korun za euro prolomí, ale jako brzda zrychlující inflaci se zatím koruna nejeví jako dostatečně účinná. Pokud by centrální banka nezvýšila sazby již v září, s vysokou pravděpodobností se k tomu rozhodne v listopadu," uvedla hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Stejného názoru je i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Rychlý růst mezd a absence dalšího posílení koruny dovedou bankovní radu ve zbytku letošního roku k dalšímu zvýšení úroků. Údaje o srpnové inflaci vyznívají jako argument pro realizaci tohoto kroku spíše až na zasedání bankovní rady počátkem listopadu, kdy ČNB bude mít k dispozici čerstvou prognózu vývoje české ekonomiky," uvedl Jáč. ČNB podle něj zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, na úroveň 0,5 procenta.