reklama

Lidstvo přistane dřív na Marsu, než Češi dosáhnou německých mezd. Podívejte se, jak umírá český sen

Analýza
Čtěte více: mzdy | Česko | OECD | EU | odbory | Německo
  • Dohnat německé mzdy je snem Čechů už od sametové revoluce. Cíl je to ale těžko dosažitelný.
  • Nízké české mzdy přitom už nejsou jen v centru pozornosti volebního boje v Česku, ale zabývá se jimi i Evropa.
  • Podle předpovědi HN doženou Češi Němce nejdříve v roce 2080, možná nikdy. Většina oslovených odborníků by si vsadila, že lidstvo dřív přistane na Marsu.
Češi německou životní úroveň jen tak nedoženou - Ilustrační foto. Češi německou životní úroveň jen tak nedoženou - Ilustrační foto. Foto: Shutterstock

Česko před volbami vyhlásilo válku levné práci. Francouzům nebo Rakušanům zase došla trpělivost s lacinými Čechy, kteří podkopávají jejich pracovní trh. Obě strany proto chtějí, aby se česká životní úroveň dostala co nejdříve k té západní. Analýza HN ale ukazuje, že při současném trendu přibližování jde spíš o nesplnitelný sen.

Pokud se nic nezmění, bude umístění země dle životní úrovně v žebříčku klesat. Do pěti let Česko předběhnou Slováci i všechny tři pobaltské státy. Češi by sice měli dohnat Polsko, Portugalsko a Řecko, celkově si ale v rámci evropských zemí OECD, které sdružuje nejvyspělejší země světa, v příštích letech pohorší.

Ať již jde o výši mezd, či cenu a kvalitu výrobků, srovnávají se Češi nejčastěji se svými západními sousedy, jejichž životní úroveň chtějí dohnat. Český hrubý roční příjem na osobu v paritě kupní síly, která zohledňuje rozdílnou výši cen v jednotlivých zemích, činil v minulém roce 23 722 dolarů, což je o něco více než polovina německého.

Parita kupní síly

Jde o koncept, který zohledňuje různé ceny v daných zemích. Pokud si Čech vydělá 10 tisíc korun a Slovák v přepočtu také 10 tisíc korun, ještě to neznamená, že tento příjem jim zajišťuje stejnou životní úroveň. Pokud v Česku stojí květák 25 korun a na Slovensku 15, tak si Slovák vede mnohem lépe. Může si koupit víc květáků. 

Na začátku milénia to byly jen dvě pětiny a postupně se poměr snižoval. V roce 2007 se ale přibližování zaseklo a po finanční krizi se německá životní úroveň začala na čas dokonce vzdalovat. V současnosti jsou tak Češi tam, kde byli před deseti lety.

Pokud by trend přibližování německé a české životní úrovně pokračoval ve stejném tempu jako od roku 2000, dohnali by Češi své sousedy v roce 2080. Polsko by dohnali do tří let. Na francouzskou úroveň by se dostali v roce 2092 a Švédy by dostihli ve 22. století. Například Norsko ale nedoženou nikdy.

Dohánění západní životní úrovně lze přiblížit střelbě na pohyblivý terč. Pokud se střela pohybuje pomaleji, než se od ní vzdaluje terč, nikdy ho nezasáhne. Dle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška konkrétně dohánění Německa ztěžuje ještě fakt, že jsou obě ekonomiky silně provázané.

"Bude-li se dařit ekonomickým odvětvím, v nichž je Česko silné, bude se obdobně dařit i německé ekonomice, jejíž struktura je podobná. Bude tedy mnohem snazší dohnat průměr EU než Německo," říká Sobíšek. "Má-li Česko dohnat německé mzdy, musí dohnat německou produktivitu," dodává. Podle ekonoma Viktora Zeisela z Komerční banky je vcelku možné, že se německé mzdy nepodaří dohnat nikdy. Stejně jako Sobíšek klade důraz na zvyšování produktivity.

Schodky rozpočtu se neinvestují, ale projídají. Tato vláda není výjimkou, přiznává ministr financí Ivan Pilný

A právě produktivita měřená v hrubém domácím produktu na odpracovanou hodinu po očištění o inflaci v roce 2016 se oproti předchozímu roku dle OECD nezměnila, růst byl nulový. V roce 2015 přitom vzrostla o 5 procent.

V rámci Evropské unie pak kleslo Česko v produktivitě dle parity na 66 procent průměru jádrových zemí. Ve srovnání s Německem je česká produktivita na 58 procentech. V letošním roce nicméně Evropská komise očekává, že se český průměr zvýší.

Česko si v rámci zemí EU dlouhodobě nevede dobře v ukazateli, který vyjadřuje procento vyplacených mezd na HDP. V Česku firmy vyplatí na mzdách 47,7 procenta HDP, Němci jsou na 58,5 procenta. V letošním roce navíc Čechy přeskočí dle prognózy Evropské komise i Maďaři. Češi tak sestoupí na šesté místo od konce.

A co radí odborníci, aby Češi přestali být levnou námezdní silou? Jednoznačně se shodnou na zjednodušení komunikace se státní správou. Za příklad dávají Estonsko. "Když to jde tam, proč ne tady? Podnikatelé využijí čas uspořený elektronickou komunikací s úřadem jistě produktivně," říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Dle Zeisela je nutné zkvalitnění školství od základního až po vysoké, zvýšit investice do infrastruktury a dát větší důraz na vědu a výzkum. Ostatní oslovení ekonomové mu v tomto přikyvují. To, na čem se neshodnou, je ale role národní měny. Podle Kovandy si Česko musí podržet korunu. "Silná měna je výsledkem produktivní ekonomiky, zároveň ale také podněcuje další růst produktivity, tedy i mezd. A přesně ten teď potřebujeme jako sůl," vysvětluje. 

Posilující měna totiž nutí ekonomiku zvyšovat produktivitu, pokud mají firmy obstát na zahraničních trzích.

Předvídání budoucnosti

Predikce v článku a grafice staví na rychlosti přibližování české a německé životní úrovně od roku 2000 do roku 2016 a promítá ho do budoucna. V grafice je i méně optimistická verze, kdy je predikce postavena na datech od roku 2006 do roku 2016.

Od počátku milénia do finanční krize se Česko těšilo rychlému ekonomickému růstu. Naopak po roce 2008 přichází krize a zpomalení. Poslední dva roky růst české ekonomiky zase nabírá na rychlosti. Nicméně takové tempo není dle ekonomů dlouhodobě udržitelné.

Je také nutné zmínit, že vývoj evropských ekonomik v posledních letech výrazně ovlivňuje použití nekonvenčních nástrojů centrálních bank.

Dohánění úrovně vyspělých západních zemí bude pravděpodobně trvat ještě několik desítek let.

Zdrojem vstupních dat je ČSÚ, OECD a Evropská komise

S Kovandou souhlasí i předseda odborových svazů Josef Středula, který bere udržení vlastní měny jako klíčový faktor k rychlejšímu dohánění západních zemí. "Česko si ještě musí ponechat svoji měnu a nezbavovat se možnosti samostatné měnové politiky. Jinak by konvergence pokračovala jen velmi pomalu," uvádí.

Proti tomu Sobíšek udává příklad Slovenska. "Téměř devět let zkušenosti s eurem na Slovensku dává silné argumenty k přesvědčení, že v otázce ekonomické konvergence nehraje roli, zda a kdy přijmeme euro," říká.

Opřít se může například i o růst produktivity práce na Slovensku, která je již od roku 2009 kontinuálně vyšší než česká. K Sobíškovi se přidává i analytik Komerční banky Marek Dřímal. Dle něj by rychlejšímu tempu investic a celkovému přibližování Česka k Německu euro prospělo.

Díky silnému růstu ekonomiky i mezd by se mělo letos přibližování německým mzdám zrychlit, stejně tak v příštím roce. Ne však o mnoho, neboť obdobně se daří i Němcům. Navíc podle odhadů OECD se česká ekonomika už přehřívá a v roce 2018 bude nad svým optimem podobně jako v letech před krizí.

Současný vysoký růst proto nelze dle oslovených odborníků očekávat i v následujících letech. Většina by si tak vsadila, že lidstvo dřív přistane na Marsu, než Češi dosáhnou německé životní úrovně.

David Busta
Přeposlat
Diskuse
reklama

Ázerbájdžánské dělostřelectvo se chlubí českými houfnicemi. Ministerstvo netuší, jak se do země i přes embargo dostaly

Textilka Pegas Nonwovens změní majitele, investorovi R2G Rohan budou patřit čtyři pětiny jejích akcií

Volební deník Petra Honzejka: Triumf Babiše, nástup pirátů, konec Kalouska? Pomalu. Průzkumy jsou proroctví s ručením omezeným

Zemřela herečka Květa Fialová. Představitelce filmové Tornádo Lou bylo 88 let

Zisk společnosti Philip Morris ČR vzrostl o čtvrtinu na 1,6 miliardy. Podpořilo ho zvýšení cen i růst trhu cigaret

reklama