reklama

Základní příjem by nám měly platit západní země, říká jeho hlavní český propagátor Hrubec z Akademie věd

Rozhovor
  • V Česku budou zástupy nezaměstnaných, kteří by jednou mohli rozpoutat revoluci.
  • Příčinou by měla být podle docenta Marka Hrubce z Akademie věd rostoucí automatizace. Zároveň ale říká, že bychom měli mít radost, že lidem ubývá práce.
  • Nástrojem pro ladný přechod k nové společnosti je podle něj základní příjem. A platit by nám ho mohly západní země EU.
Ředitel Centra globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd Marek Hrubec Ředitel Centra globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd Marek Hrubec Foto: HN- Jakub Plíhal

Čas na zavedení základního příjmu v České republice už přišel. Tvrdí to ředitel Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR Marek Hrubec. Podle něj je zavedení nepodmíněné dávky pro všechny nevyhnutelné. Základní příjem má podle jeho názoru být dalším krokem ke svobodě lidí, odpovědí na automatizaci a uvolnění kreativity lidí.

Hrubec by si navíc přál, aby šlo o celoevropskou změnu, aby základní příjem v Česku finančně podporovaly také západní země.

"Měly by mít zájem na tom, aby nám něco platily. Tedy pokud chtějí udržet jednotu Evropské unie a srovnat životní podmínky," říká Hrubec v rozhovoru pro HN.

Marek Hrubec

Je filozof a sociální vědec. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a rovněž na Oxfordské univerzitě.

Vede Centrum globálních studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a koordinuje výzkumný program "Globální konflikty a lokální souvislosti" Strategie AV21.

Byl zakládajícím rektorem East Africa Star University, která poskytuje vzdělání studentům z postkonfliktních a konfliktních zemí subsaharské Afriky.

Je členem Evropské akademie věd a umění se sídlem v Rakousku. Je autorem či editorem více než 20 knih, mimo jiné je spoluautorem knihy Všeobecný základní příjem.

Marek Hrubec

Proč bych měl jako občan vůbec usilovat o základní příjem?

Základní příjem by uvolnil kreativní potenciál lidí. Pomohlo by to v případě péče o blízké, péče o děti. Rodiče by se mohli déle věnovat dětem, kdyby chtěli, a přitom si něco přivydělat třeba podnikáním. Mohlo by vzniknout více pracovních míst než v současné době, kdy lidé vykonávají práci, která je často nebaví.

A pracovních míst bude ubývat i vlivem automatizace. Britská a německá vláda si nechaly udělat výzkum, kolik zanikne pracovních míst vlivem zavádění robotů do roku 2030. V případě Británie má zaniknout až 65 procent míst. Ano, vzniknou nová, ale určitě ne tolik. Z čeho budou žít lidé, kteří budou bez práce? Základní příjem je odpovědí.

S argumentem o uvolnění kreativního potenciálu ale značná část ekonomů nesouhlasí. Pokud dostanete peníze zdarma, proč byste se ještě namáhal pracovat?

V současné době přece lidé také mohou pracovat na poloviční úvazek. Mohli by si říci, že chtějí pracovat méně, ale nedělají to. Většinou pracují na plný a nežádají zaměstnavatele o to, že by chtěli jen poloviční nebo třetinový úvazek. Chtějí zvýšit svou životní úroveň a chtějí více financí.

Když se podíváte do minulého režimu, rozdíly v platech lidí byly velmi malé. Chtěli se ale i tak odlišit. I tyto malé možnosti se odlišit motivovaly lidi ke značnému úsilí.

Není to však dané spíš tím, že částečné úvazky firmy příliš nenabízí nebo nestačí domácnostem na finanční zajištění? A v minulém režimu se lidé možná snažili nějak odlišit, ale trh práce rozhodně efektivně nefungoval a vedlo to ke stagnaci...

Pokud budou lidé částečné úvazky požadovat, tak je firmy začnou nabízet. Je to přece otázka nabídky a poptávky. A finanční zajištění by jim poskytl základní příjem. To přirovnání k minulému režimu jsem myslel jen ve vztahu k lidské touze pracovat navíc, aby se člověk odlišil od ostatních nebo aby zvýšil svou životní úroveň.

Základní příjem

V České republice se diskuse o nepodmíněné dávce, která by nahradila současné sociální výdaje státu, začalo hovořit až po přelomu milénia.

V roce 2006 její zavedení navrhl bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý za ODS. O rok později vyšla kniha Všeobecný základní příjem, na níž spolupracovali čeští akademici Marek Hrubec a Martin Brabec s lídrem světového hnutí Phillippem Van Parijsem.

V roce 2013 začala celoevropská kampaň za základní příjem, cílem bylo sesbírat milion podpisů v rámci EU, aby se základním příjmem začala zabývat unie. Sesbírat podpisy se ale nepodařilo.

Světovou zastřešující organizací je Basic Income Earth Network. Každé dva roky pořádá světový kongres. Letos se bude konat v září v Lisabonu.

V evropské iniciativě za základní příjem, kterou jste v Česku podporoval, stojí, že by měl činit 60 procent mediánu mzdy v dané zemi. To by dnes bylo 15 tisíc korun. Při takové výši by ale například daň z příjmů musela dosáhnout přibližně 90 procent. Přerozdělil byste takřka úplně vše, jako za minulého režimu…

To je jen návrh v souladu s celoevropskou kampaní, samozřejmě záleží na tom, o jakou zemi jde, a na diskusi, která určí, jak případně základní příjem nastavit. Já přece neříkám, že má jít výhradně o částku X, říkám, že se o ní má diskutovat. Například ve Švýcarsku byl návrh v přepočtu na 60 tisíc korun, ve Finsku je to v přepočtu 15 tisíc korun. Ty částky mohou být různé.

Bylo by tedy lepší zavést nějakou zkušební fázi jako ve zmíněném Finsku? Například v kanadské provincii Ontario chtěla vláda zavést dávku rovnou, v rámci diskuse s občany se nakonec rozhodli pro experiment v podstatně menším rozsahu…

Ano, základní příjem je jedno opatření, které má ale obrovský multiplikační efekt. Jde o obrovskou civilizační změnu a krok vpřed. Takže lze uvažovat o zavádění v různých etapách na různých úrovních správy. Mohlo by jít zpočátku o nižší úrovně než státní, jako třeba v Kanadě, a až později o řešení celostátní. Já osobně bych byl pro zavedení na úrovni celé Evropské unie.

Chápu správně, že myslíte v rámci unie napříč všemi státy. Tedy že by přerozdělování fungovalo nejen uvnitř jednotlivých zemí, ale i mezi daňovými poplatníky těchto zemí?

Přesně tak. Evropská unie potřebuje pořádnou agendu, a ne se zabývat margináliemi, jak to někdy bývá. Umožnilo by to více srovnat příjmy v Evropě. Státy střední a východní Evropy by tak při podobné částce základního příjmu získaly více. Pomohlo by nám to přiblížit se na úroveň západních států.

Pokud má být ale toto reálné, teď jen čistě z ekonomického hlediska, musela by se EU více integrovat...

Západní politici a občané se k nám často vztahují tak, jako bychom měli stejné příjmy a životní úroveň jako oni. Bylo by tedy fér, aby pomohli naši úroveň zvýšit. A to by mohli udělat pomocí základního příjmu, jejž by nám pomohli hradit. Už dnes k nám plynou dotace EU. Ty sice časem zmizí, ale životní úroveň určitě srovnána nebude.

V české společnosti ale není vidět, že by se chtěla ještě více integrovat. Také nevypadá moc reálně, že by třeba Francouzi chtěli platit Čechům základní příjem…

Kdyby začala unie pracovat více ve prospěch nových zemí EU, tak by to mezi lidmi z těchto zemí vyvolalo kladné reakce, je to otázka změny současného přístupu. A západní země by měly mít zájem na tom, aby nám něco platily. Tedy pokud chtějí skutečně udržet jednotu Evropské unie.

Pokud by se experiment ujal, kde byste vzal peníze na základní příjem takový, jak je definován. Tedy aby umožnil důstojné žití. Na to pár tisíc korun měsíčně lidem stačit nebude...

Můžeme si došlápnout na firmy, které utíkají se zisky do daňových rájů. Pokud bychom od nich požadovali, aby doplatily daně na úroveň, která je u nás, jinak by tu nesměly prodávat, rozmyslely by si úniky do daňových rájů a platily by daně u nás. Firmy potřebují zákazníky.

Některé finance na základní příjem se už navíc vyplácejí. Celá řada podmíněných sociálních dávek by se vyplácela nepodmíněně základním příjmem, tím by se uvolnily finance ze současných podmíněných dávek. Navíc by klesly výdaje na byrokracii, která počítá, komu podmíněné dávky náleží, tím bychom ušetřili další peníze.

Také v rámci rozpočtu je tu celá řada věcí, kde je otázka, zdali za ně má stát tolik utrácet. Je třeba přehodnotit priority státních výdajů. Kdyby se občané mohli vyjádřit k tomu, co jim přijde zbytečně drahé, určitě by se toho našlo hodně. Třeba proč vydávat tolik peněz na armádu.

Na armádu v rámci NATO vydáváme výrazně méně, než bychom podle závazku měli. Tady moc prostoru na škrtání není...

Závazky se ale dají přece přehodnotit, dejme občanům možnost, aby se sami rozhodli, které výdaje považují za důležité a které nikoliv. Třeba prostřednictvím referenda si můžeme říci, co jsou priority. Základní příjem je finančním vyjádřením základního lidského práva na život.

Boj proti daňovým únikům či škrty zbytečných výdajů jsou minimálně ústně náplní snad každé vlády. Realita pak ale často vypadá jinak. Když se Finů ptali, zda lidé podporují základní příjem, 70 procent bylo pro. Když dodali, že by to znamenalo zvýšit daně, klesla podpora na 35 procent…

Nemůžeme lidem pokládat takto manipulativní otázku. Navíc ve chvíli, kdy se ta daň při dané částce nijak nezvýší (současný experiment ve Finsku je nastavený tak, aby daná částka nevedla ke zvýšení daní; pozn. red.). Vždyť je to stejné, jako kdybych se vás na začátku 20. století zeptal, jestli chcete všeobecné hlasovací právo. A pak bych dodal, že vás to bude stát třeba 20 procent příjmu, protože se musí zaplatit organizace voleb, parlament atd.

Vládní studie ale ukázala, že při zavedení plného základního příjmu by se přes všechny škrty jiných dávek stejně musely daně významně zvýšit. Současná výše 560 eur by vyžadovala současné zdanění  přibližně ve výši 43 procent. Vyšší dávka by pak ale nutně vedla ke zvýšení daní…

A proto, jak jsem říkal na začátku, by bylo dobrou možností zavádět základní příjem postupně. Třeba tak, aby se daň na začátku nezvýšila. A následně by se ukázalo, zdali to lidé chtějí. V zemích jako Aljaška, kde už základní příjem od 80. let mají, si ho lidé vzít nenechají. (Na jaře se tamní vláda ptala v průzkumu, zdali by lidé raději chtěli zvýšit daně, nebo přijít o část dávky. Výrazná většina byla pro zvýšení daní. Ještě v 80. letech krátce po zavedení dávky to bylo naopak; pozn. red.)

Mluvil jste o automatizaci jako o motoru změny, na niž by základní příjem byl vhodnou reakcí. Není ale základní příjem přece jen přehnanou odpovědí?

Automatizace připraví lidi o místa, budete tu mít plno nezaměstnaných. Některé politologické studie ukazují, že změna režimu často propuká ve chvíli, kdy máte přes 20 procent nezaměstnaných. Toto je zásadní. Základní příjem může naopak zajistit plynulou transformaci.

Ovšem my bychom se měli z nezaměstnanosti spíše radovat, ne z ní mít strach. To jsme přece od začátku průmyslové revoluce chtěli, aby za nás pracovaly stroje. Přichází nová éra, kdy budou obrovské zisky, ale neví se zatím, jak je přerozdělovat. Jedním z návrhů je zdanit práci robotů. Pokud se to neudělá, budou se zisky hromadit v rukou pár lidí, kteří ale dané bohatství nevytvořili. Vždyť je to práce celého lidstva a celých generací.

Není ale špatná už premisa, že automatizace připraví lidi o práci? Mnozí ekonomové říkají, že dojde jen ke změně struktury trhu. Lidé se přesunou například do sociálních služeb, kde je roboti těžko nahradí. Není lepší nechat to na trhu?

Trh celou řadu věcí neřeší. Někdy provádí alokaci dobře, ale v celé řadě případů to tak není. Rodiče, většinou ženy, starající se o děti vytváří přece také nějakou hodnotu. To, že se nepočítá jejich práce do HDP, přece neznamená, že neexistuje.

Naopak jejich péče o děti je fundamentálním předpokladem pro to, aby společnost a také trh mohly vůbec fungovat. Bez jejich práce by se společnost zhroutila. Tyto práce jim trh neplatí, a je to správně? Není, základní příjem tento deficit alespoň částečně narovná.

V programech našich politických stran s několika výjimkami o základním příjmu prakticky nic není. Ve Finsku je podpora napříč politickým spektrem, v některých spolkových zemích Německa je dokonce součástí koaliční smlouvy. Proč české politiky toto téma nezajímá?

To bych úplně netvrdil. U nás se základním příjmem zabývají v rámci etablovaných stran jednotlivci, kteří se toto snaží v daných stranách prosadit. Bohužel se jim to zatím často nedaří natolik, aby si strana vzala danou věc do programu.

Je to dané tím, že je pro ně myšlenka základního příjmu příliš radikální?

Ani ne tak radikální jako novátorská. Strany často nechápou, co přesně základní příjem je. Je třeba také rozlišovat mezi tím, když strany mají v programu zavedení této dávky a vyvolání diskuse o ní. V současnosti je základní příjem v programu pirátské strany. Do minulých voleb šla s cílem nastartovat diskusi Strana zelených. V průběhu let také někteří politici z ČSSD, KSČM a ODS prosazovali a prosazují základní příjem.

Řekněme, že jste vládu i firmy přesvědčil. Jak ale na to bude reagovat třetí síla – odbory? Pokud zavedete základní příjem, lidé získají silnou vyjednávací pozici a odbory už nebudou potřebovat. To není v zájmu odborů...

Odbory dřív hájily práva zaměstnanců, nezaměstnaní je už příliš nezajímali. To se ale mění a i ČMKOS (Českomoravská konfederace odborových svazů; pozn. red.) si uvědomila, že současní nezaměstnaní mohou být jednou jejich členové.

Některé odborové organizace už dokonce pochopily, že mají hájit i práva zahraničních pracovníků. Právě tím, že pro ně vyjednají stejné podmínky jako pro Čechy, se pak přece nebude dít to, že by nám cizinci brali práci v tom smyslu, že budou levnější.

Základní příjem sice zvýší vyjednávací pozici zaměstnanců, ale rozhodně to neznamená, že odbory už nebudou potřeba. Nakonec i ČMKOS se k myšlence základního příjmu nestaví negativně.

ANKETA
Jste pro zavedení základního příjmu v České republice?
Ano
784 (51%)
Ne
707 (46%)
Nevím
53 (3%)
David Busta
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Platíte Čechům třetinu toho co svým lidem, vzkázal Sobotka Francouzům. Pracovníci z východu sráží naše mzdy, říká zase Macron

Liglass nám doporučoval přímo Zeman, tvrdí kancléř kyrgyzského prezidenta. Tendr ale prý proběhl korektně

Uber poprvé přichází o přízeň části investorů, snižují ocenění jeho akcií. Čtveřici fondů se nezamlouvají skandály firmy

Češi zkonstruovali unikátní mobilní pivovar v kontejneru. Pořídit si ho může každý, vyrobí až sto tisíc piv ročně

Český start-up Spendee se zařadil mezi 33 nadějných firem světa, které podpoří Google

reklama