Pokud by měla finanční správa kontrolovat všechny korunové dluhopisy, vyšlo by jí to na 600 milionů korun, které by musela vydat na platy úředníků. Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček se tak bránil palbě dotazů poslanců,  kteří chtěli vysvětlit, jak je to s vyšetřováním majitelů dluhopisů.

"Pokud někdo obcházel daňová pravidla, je naším společným zájmem aby daň zpětně doplatili," řekl předseda rozpočtového výboru Václav Votava. Janeček ve sněmovně prohlásil, že analýzu podezřelých subjektů nařídil už v únoru. Finanční úřady se podle něj zaměřily hlavně na dluhopisy, u kterých byla vysoká emise nebo byly jinak podezřelé.

Podle členů rozpočtového výboru se finanční úřady zaměřují ale spíše na malé firmy nebo živnostníky a velcí hráči jsou kontrol ušetřeni. "Když máte peníze na kontrolu antikvariátu, tak je máte i na velké subjekty. Celé volební období tato vláda honí malé ryby a ty velké nechává být," řekl František Laudát.

"Nesouhlasím, že nadržujeme velkým poplatníkům," ohradil se proti kritice Janeček. Poslankyně Kristýna Zelienková po šéfovi finanční správy požadovala, aby přednostně kontroloval případy, ve kterých došlo k velké emisi korunových dluhopisů nebo kde neproběhla jejich veřejná nabídka. Tento požadavek nakonec rozpočtový výbor nepodpořil. Poslanci naopak po Janečkovi budou chtít další průběžné výsledky kontrol do 15. září.

Janeček má ale podporu současného ministra financí Ivana Pilného, který celý problém týkající se korunových dluhopisů považuje za legislativní chybu tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska.

Mezi těmi, kdo se na korunových dluhopisech měli obohatit, byl i dřívější Janečkův nadřízený, bývalý ministr financí Andrej Babiš. Ten nakoupil dluhopisy Agrofertu v nominální hodnotě 1,5 miliardy korun, které mu přináší roční nezdaněný příjem 90 milionů. O stejnou částku si pak jeho holding snižuje daňový základ. Stejně jako Babiš si počínal také senátor Ivo Valenta, majitel loterijní společnosti Synot, nebo šéf Student Agency Radim Jančura.

Kritiku si Janeček od poslanců vysloužil také za nadměrné využívání zajišťovacích příkazů. Úředníci finanční správy tento nástroj používají proti potenciálním neplatičům daní z přidané hodnoty (DPH). Mohou předpokládanou daň vybrat dopředu a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu.

Poslanci tento nástroj nezpochybňují, zároveň však varují, že by neměl být pro firmy likvidační. “Důvody pro jeho použití musí být opravdu vážné,” řekl Votava. Daňový poradce Tomáš Hajdušek si myslí, že finanční správa by zajišťovací příkaz měla použít jen tehdy, když je možné doložit, že se firma dopustila podvodu. Janeček poslancům slíbil, že nynější metodiku vydávání zajišťovacích příkazů zveřejní na stránkách finanční správy.

Související