reklama

Aeroflot hlásí nejvyšší zisky v dějinách společnosti. Národní dopravce těží z krachu konkurence i poplatků

Čtěte více: Aeroflot | Letecká doprava | výsledky
  • Společnost Aeroflot oznámila, že může na dividendy dát polovinu zisku, dříve počítala se čtvrtinou.
  • Národní ruský dopravce těží z krachu konkurenční firmy Transaero, po které převzal nejlukrativnější linky.
  • Většinu zisku ovšem tvoří poplatky za používání ruského vzdušného prostoru, které platí zahraniční aerolinky.
Aeroflotu pomohl předloňský krach největšího konkurenta, firmy Transaero, a také poplatky cizích firem za používání ruského vzdušného prostoru, které existují už od dob SSSR. Aeroflotu pomohl předloňský krach největšího konkurenta, firmy Transaero, a také poplatky cizích firem za používání ruského vzdušného prostoru, které existují už od dob SSSR. Foto: Shutterstock

Největší ruský letecký přepravce Aeroflot vydělal za loňský rok 38,8 miliardy rublů (asi 18 miliard korun). Až polovina zisku může jít na výplatu dividend. Aeroflotu pomohl předloňský krach největšího konkurenta Transaero a také poplatky cizích firem za používání ruského vzdušného prostoru, které existují už od dob SSSR.

Podle původního plánu měla letecká společnost na dividendy vyčlenit čtvrtinu zisku, ale pokud bude stát chtít, může to být polovina, řekl na telekonferenci pro investory představitel firmy Šamil Kurmašov. Zatím není jasné, jestli stát, který ve firmě drží 51,2 procenta, bude takové navýšení dividend požadovat. Pokud ano, bude to rekordní podíl na zisku v celé historii společnosti. Dosáhne 19,4 miliardy rublů, z čehož stát získá 9,9 miliardy.

Podle analytiků státní banky VTB byl loňský rok nejúspěšnější v dějinách firmy. V roce 2015 naopak letecká společnost prodělala 6,5 miliardy rublů a o rok dříve dokonce 17,1 miliardy. "Aeroflot jednoznačně získal nejvíce bankrotem Transaera, protože převzal ty nejvýnosnější trasy," řekl deníku Vedomosti analytik Raiffeisenbank Konstantin Juminov.

38,8 miliardy

rublů (zhruba 18 miliard korun) byl zisk Aeroflotu v loňském roce. Přitom v roce 2015 společnost prodělala 6,5 miliardy a o rok dříve 17,1 miliardy rublů.

Naráží tak na krach dvojky na ruském trhu v roce 2015. Společnost Transaero byla kvůli expanzi předlužená a pád kurzu rublu jí spolu s ekonomickou krizí zlomil vaz. Aeroflot tehdy získal její pasažéry a dostal i část leteckého parku svého bývalého konkurenta. A především si mohl vybrat z jeho tras, přičemž hlavně ty zahraniční byly velmi výnosné.

Proti tomu sice vystupoval šéf antimonopolní služby Igor Artěmjev, který žádal spravedlivé rozdělení tras mezi různé přepravce, ministerstvo dopravy ale jeho výzvy ignorovalo. Krach Transaera konkurenci výrazně omezil. Aeroflot v loňském roce přepravil 43 milionů cestujících, zatímco jeho nejbližší konkurent, společnost S7, jich převezl 8,2 milionu.

Bližší pohled do účetnictví ale ukazuje, že téměř celý zisk (36 miliard rublů) tvoří royalties, tedy poplatky za používání ruského vzdušného prostoru. Ty byly zavedeny v sedmdesátých letech minulého století, když se nejdříve japonské a později i západoevropské aerolinky domluvily s Moskvou, že budou používat sovětský prostor pro přelety mezi Evropou a Asií. Příjemcem poplatků byl právě sovětský monopolista Aeroflot a zůstává jím dosud. V roce 2014 bylo podepsáno memorandum o zrušení poplatků, nevstoupilo ale v platnost.

"Ovšem společnost zase má i závazky, jako je dotování tarifů na Dálném východě, nákup ruských letadel Superjet 100 nebo záchrana krachujících společností, například Donavie," řekl deníku Moskovskij komsomolec šéfredaktor serveru Avia.ru Roman Gusarov. Podle zdrojů tohoto listu dává Aeroflot určitou částku také na údržbu infrastruktur letišť, není ovšem jasné, kolik přesně. Společnost Aeroflot nezveřejňuje, jak je tato částka využita.

Ondřej Soukup
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus
reklama

Sobotka: Babiše dohání věci z minulosti, a chtěl by proto vést kampaň jako mučedník vyhozený z vlády

Konec intervencí může přijít od dubna kdykoli, řekl Rusnok. Koruna o půl procenta oslabila

Mironet má nárok na odškodné za zátah policie, tvrdí odvolací soud. Firma žádá přes 600 milionů

Nejmenší obchody by mohly získat náhradu nákladů za zavedení EET. Chtějí 10 tisíc, Babišovi to prý přijde rozumné

K Sobotkovi míří kritik mobilních operátorů Ondřej Malý. Stane se novým digitálním koordinátorem

X
Nemáte-li registraci, pokračujte zde
Nepamatuji si heslo
Potřebujete poradit?
Volejte:233 071 197
e-mail: predplatne@economia.cz