Tempo růstu výrobních cen v Číně v únoru zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za devět let. Přispěl k tomu hlavně vysoký růst cen ocele a dalších surovin. Naopak spotřebitelská inflace růst zpomalila a byla nejnižší od loňského ledna. Zprávy, které ve čtvrtek zveřejnil čínský statistický úřad, tak mezi investory vyvolávají spíše rozpaky a obavy o vzestup čínské ekonomiky.
Index výrobních cen se v únoru zvýšil na 7,8 procenta z lednových 6,9 procenta. Analytici dotazovaní agenturou Reuters čekali růst cen 7,7 procenta. Ceny v těžařském průmyslu stouply o 36,1 procenta, což bylo nejvíce od počátku roku 2010. Ceny surovin vzrostly o 15,5 procenta.
Nicméně zatímco průzkumy aktivity ukazují, že výrobci byli schopni promítnout část růstu nákladů do vyšší ceny svých produktů, neobjevily se zatím dostatečné důkazy, že by to ovlivnilo ceny pro spotřebitele. Spotřebitelská inflace v únoru zpomalila na 0,8 procenta, hlavně kvůli poklesu cen potravin po oslavách čínského nového roku. Analytici očekávali, že inflace zpomalí jen na 1,7 procenta z lednových 2,5 procenta. Analytici však upozorňují, že i když byl pokles růstu relativně vysoký, bez zahrnutí vlivu cen potravin a energií zůstává inflace relativně stabilní.
Spotřebitelská inflace zůstává pod cílem centrální banky, ale očekávání případných růstových tlaků by mohlo udržet centrální banku na cestě postupného zpřísňování měnové politiky. Cílem vlády je udržet inflaci v letošním roce stejně jako loni na třech procentech.
Čína snížila cíl ekonomického růstu pro letošní rok na mírnějších 6,5 procenta. Politici tak mají více prostoru na prosazení bolestivých reforem, které mají vyřešit rychlý nárůst dluhu.
