Nejdražší pracovní síla v Evropské unii je v Dánsku. Hodina práce člověka tam vyjde zaměstnavatele zhruba čtyřikrát dráž než v Česku a oproti Bulharsku dokonce desetkrát. Ideální země na používání robotů. Jenže vše je jinak. Právě v Dánsku vznikají továrny, kde lidé roboty vyrábí a vyváží do celého světa.
Vysoké mzdy i daně v tomto případě nevadí. Rozhodující je nápad. Kousek od nájezdu na dálnici na předměstí dánského Odense sídlí v nenápadné hale firma Universal Robots. Produkuje roboty, kteří spolupracují s lidmi. V tomto byznysu je největší na světě. Jde o trh, který prakticky teprve začal vznikat, a proto začal boj o to, kdo jej v budoucnu ovládne.
◼ V továrnách jsou už desítky let velcí průmysloví roboti. S rozvojem senzorů i programů se otevřel prostor pro menší roboty, kteří budou pracovat bok po boku s lidmi. Budou jim podávat díly či nářadí a provádět pomocné práce. V řadě věcí jsou mnohem rychlejší a pracují kvalitněji než lidé. V jiných oblastech mají navrch lidé se svými smysly a jemnější motorikou.
◼ Očekává se, že tito roboti mohou nahradit desítky milionů pracovních míst a pro firmy jsou velmi lákavou možností, jak řešit aktuální nedostatek zaměstnanců. Takový robot může stát méně, než jsou v Česku průměrné roční náklady na zaměstnance. Pokud pracuje na více směn, je návratnost takové investice často kratší než jeden rok. V roce 2021 má trh s těmito roboty dosáhnout tří miliard dolarů.
◼ Vedle toho dál porostou už tak násobně větší prodeje průmyslových robotů, kteří nahrazují další lidské činnosti. Rychlý nástup robotiky může umožnit návrat výroby z levnějších zemí zpět do západní Evropy a Severní Ameriky.
Loni se v menších robotech, kteří pracují bok po boku s lidmi, protočilo 266 milionů dolarů. Letos to má být už 400 milionů. Podobným tempem to v dalších letech podle odhadů poroste až ke dvěma miliardám dolarů v roce 2020 a třem miliardám o rok později. Během pouhých pěti let se tak má prodej těchto strojů zdesetinásobit. Universal Robots chtějí mít z očekávaných tří miliard třetinu.
"Když jsem tu nastoupil, říkal jsem si, že je to úžasné, jak rychle rosteme. Jenže pak jsem si uvědomil, že zdvojnásobení výroby každý rok je vlastně málo, že to může být ztrojnásobení," popisuje šéf Universal Robots Jürgen von Hollen s tím, že už nastavení podniku na růst o sto procent ročně je složité.
Znát je to i přímo v centrále. Museli přistavit další patro, aby se nemuseli potřetí stěhovat do větších prostor. Ale už teď začíná být jasné, že se bude muset výroba dál rozšiřovat.
V Dánsku jsou mezi většími podniky tím nejrychleji rostoucím. Firmu povzbuzuje i dánská vláda, aby využila stávající příležitost, kdy je ještě malá konkurence. Výsadní postavení na trhu by mohlo vedení Universal Robots těšit, ale oni si spíše stěžují. Vadí jim, že si tak globální osvětu a snahu o nové technologické normy, kdy člověk pracuje s robotem, musí odpracovat sami. A stojí je to tak spoustu úsilí a peněz.
Navíc při tom všem musí stále rozšiřovat výrobu a shánět nové zaměstnance. "Nemáme lidi," naříká si Jürgen von Hollen. A doufá, že se jim podaří nalákat talenty ze zahraničí, když se nedostává lidí v Dánsku. Společnost se navíc musí starat o obchodní zastoupení ve stále větší části světa. Také nepřetržitě investuje do vývoje, aby si udržela svůj náskok.
Velké oddělení vývoje ve firmě překvapí. Vyrábí roky jen tři typy robotů, kteří vypadají prakticky stejně a liší se jen rozměry a svou nosností. Inženýři se je ale snaží stále vylepšovat a udělat je ještě jednodušší, než jsou nyní. Právě tím se chce odlišit od výrobců velkých průmyslových robotů, kteří jsou poměrně komplikovaní na instalaci a programování. O totéž se ale začala snažit i konkurence. Například producenti velkých průmyslových robotů se také pustili do výroby těch menších − jde mimo jiné o švýcarsko-švédský koncern ABB, japonský podnik Fanuc či německou společnost Kuka. V Universal Robots rozhodně nechtějí, aby jim jejich dosavadní postavení sebrali.
"Lidé se nás pořád ptají, jaké další roboty představíme, ale my se soustřeďujeme jen na stávající robotickou ruku. Nechceme se rozkračovat do více oblastí," popisuje von Hollen vizi firmy. Žádné další typy robotů, jen to, s čím původně firma přišla. Aktuálním směrem vývoje je proto hlavně zkrácení doby programování. Nyní to může být 20 minut. Cílem je třeba dvouminutová příprava robota na novou činnost.
Dánské království robotů. Vyváží je do celého světa
Většina dánských robotů míří do zahraničí. V zemi tolik průmyslu zkrátka není. Největší očekávání má společnost od trhů v USA, Číně, ale i od středu Evropy, včetně České republiky, protože právě v této lokalitě je spousta průmyslových podniků.
V Česku stále panuje představa, že nebýt nízkých mezd, tuzemské firmy by na tom byly špatně. V Dánsku to ale zjevně funguje i s několikanásobně vyššími mzdami, a to i v Universal Robots, které naprostou většinu své produkce exportují. Rozdíl je v přidané hodnotě. Té dánská společnost dosahuje.
Její příběh ukazuje úspěšnost tamního školství. Univerzita jižního Dánska poskytla třeba nadšeným vědcům dostatek prostoru pro bádání. Následně státní fond vložil do jejich projektu peníze potřebné na rozjezd. Deset let od založení, respektive po šesti letech na trhu, firmu za 285 milionů dolarů koupil americký investor. Ten prý pouze přiletěl, poskytl další úvěr a řekl, že to dělají dobře a mají u toho zůstat, a zase odletěl.
Nejde ale o jediný úspěch v regionu. V okruhu pár kilometrů kolem Universal Robots jsou desítky dalších podniků, které se věnují robotice nebo umělé inteligenci. Většina z nich se opírá právě o kombinaci podpory univerzity a různých forem státních investic do těchto projektů. Na poměrně malém prostoru vznikl ekosystém technologických firem, které vytvořily stovky přímých pracovních míst.
"Chtěli jsme udržet technologii v západních zemích," říká spoluzakladatel Universal Robots a její současný technický šéf Esben Østergaard. Podle něj přinesou roboti revoluci. Nahradí spoustu úmorné a monotónní lidské práce a umožní lidem být efektivnější.
Dějiny robotiky na dánském technologickém ostrově Fyn
1978
Firmy Thrige Titan a Trelfa zavádí ve výrobě první roboty.
Místní firma ASEA představuje jeden z prvních průmyslových robotů. Společnost se o 10 let později stane součástí švédsko-švýcarské skupiny ABB.
1979
Do robotiky se pouští firma Sanovo Technology Group. Dnes se specializuje hlavně na automatické systémy třídění slepičích vajec.
1982–1984
Vznikají další firmy, které se věnují automatizaci a robotům. Mimo jiné Gibotech, Dira, Emerson Industrial Automation a Cabinplant.
1986
Několik vysokých škol v Odense začalo spolupracovat a více se věnovat počítačovým vědám a zpracování dat.
1989
Fakulta matematiky a počítačových vět Univerzity jižního Dánska (SDU) spouští první projekt vývoje robota.
1997
SDU zakládá institut, který se má věnovat robotice a vývoji softwaru.
2002
V Odense vzniká klastr výrobců a vývojářů robotů.
2005
Vzniká firma Universal Robots, její zakladatelé předchozí roky využívali ke svému výzkumu zázemí SDU.
2006–2016
V Odense a blízkém okolí vznikají další a další firmy, které vyrábí roboty nebo jejich součásti. Do regionu se stahují i globální výrobci robotů a zakládají tam své pobočky. Dánské Silicon Valley se těší podpoře vlády.
Dánské království robotů. Vyváží je do celého světa
