Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí pokračovala v mírném růstu a zatím nevykazovala žádné známky zpomalení v důsledku hlasování o vystoupení Británie z Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 0,6 procenta, stejným tempem jako ve třetím kvartálu. Růst táhli zejména spotřebitelé, uvedl ve čtvrtek britský statistický úřad. Propad kurzu libry ale podle ekonomů situaci v letošním roce zhorší.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že růst dosáhne 0,5 procenta.

Meziročně britská ekonomika vykázala růst o 2,2 procenta, což je také mírně rychlejší tempo, než se čekalo.

Za celý loňský rok se HDP zvýšil o dvě procenta. To znamená zpomalení proti roku 2015, kdy růst činil 2,2 procenta. Růst byl však vyšší než v Německu, kde dosáhl 1,9 procenta. Británie tak loni patřila k nejrychleji rostoucím rozvinutým ekonomikám navzdory obavám, které vzbudilo červnové referendum o takzvaném brexitu.

Na růstu ekonomiky se podle Darrena Morgana ze statistického úřadu podílel zejména sektor služeb a spotřeba. Propad kurzu libry po referendu o brexitu a s ním související růst inflace ale podle většiny analytiků způsobí, že v letošním roce bude mít ekonomika potíže. Britská centrální banka předpovídá na konec letošní roku inflaci nad 2,7 procenta, očekává se ale, že odhad inflace ještě zvýší.

Na konci března má premiérka Theresa Mayová oficiálně zahájit rozhovory o vystoupení Británie z EU, což stupňuje vedle politické i ekonomickou nejistotu. Podle ministra financí Philipa Hammonda ale země vstupuje do jednání z pozice síly právě i díky odolnosti své ekonomiky.