Stejně jako každá průmyslová revoluce, i ta probíhající čtvrtá je spojena s koncem některých profesí. Odborníci předpovídají, že v blízké budoucnosti přestanou firmy potřebovat zaměstnance, kteří vykonávají jednoduchou manuální nebo opakující se činnost. Místo nich nastoupí roboti a počítače. Úplně tak zmizí například profesionální řidiči, pokladní v obchodech, účetní nebo některé dělnické profese, jako jsou nástrojáři a kováři.

Podle národní Iniciativy Průmysl 4.0, kterou loni schválila vláda, je v Česku ohroženo celkem 54 procent všech pracovních míst. A nejde jen o vzdálenou budoucnost. Studie ministerstva práce a sociálních věcí upozorňuje, že jen během dalších osmi let přijde v tuzemsku kvůli automatizaci o práci až 140 tisíc lidí. Nejvíce právě ve výrobních podnicích, pro které budou roboti levnější a efektivnější než lidé.

"Řada míst zanikne, mnoho jich ale zase naopak vznikne v návaznosti na technologický pokrok a rozvoj ekonomiky služeb," myslí si Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu. "Mým oblíbeným příkladem je bar, který nainstaloval robota na míchání drinků, ale barmana nepropustil. Naopak, umožnil mu v mnohem větší míře dělat to, co má pro zákazníky větší přidanou hodnotu, to znamená povídat si s nimi u barového pultu a starat se o jejich spokojenost," dodává.

Vyšší produktivita i bez propouštění

Jeho prognózám přikyvují i čeští výrobci, kteří už do technologií Průmyslu 4.0 investují nebo plánují investovat v nejbližších letech. Například tuzemský výrobce elektronických přístrojů Elko dá v příštích třech letech 15 milionů korun do nových robotů i softwarů, které digitálně propojí výrobní proces.

"Zvýšíme tím produktivitu i kvalitu výroby zhruba o pětinu. Propouštět ale neplánujeme vůbec. Naopak bychom potřebovali nabrat další lidi, jenomže už není odkud. To je taky jeden z důvodů, proč nakupujeme nové roboty," vysvětluje ředitel společnosti Martin Gahura.

Škoda Transportation zase investuje do digitálních technologií pro monitorování výroby (MES) nebo pro tvorbu takzvaných digitálních dvojčat − virtuálních verzí fyzického výrobku, které v sobě nesou informace o tom, jak, kdy a z čeho byl daný kus vyroben nebo v jakém je aktuálním stavu.

"Počítáme, že nám tyto inovace zvýší produktivitu o pět procent. Širší automatizace výroby pro nás ale zatím není téma, přestože technických pracovníků máme jako každý průmyslový podnik v Česku nedostatek a lidi bychom potřebovali spíše nabírat," popisuje tiskový mluvčí plzeňského výrobce dopravních prostředků Michal Tobrman.

Mezi tuzemské podniky, které jsou v Průmyslu 4.0 nejdál, patří mladoboleslavská Škoda Auto, Continental nebo pobočka dalšího německého koncernu − Siemens ČR. Ten loni spustil investiční program, jehož cílem je postupně dostat chytré technologie do všech jeho sedmi továren. Vedení českého Siemensu očekává, že mu to přinese nárůst produktivity i kvality a současně zkrácení doby výroby o desítky procent. A ani tady neplánují, že v návaznosti na to přijde propouštění nepotřebných zaměstnanců. "Některé pozice zrušíme, ale současně budeme potřebovat lidi na nově vzniklá místa, takže v nejbližších letech pracovní místa určitě rušit nebudeme," vysvětluje ředitel pro digitalizaci Leoš Dvořák.

Ostatně v Siemensu vycházejí ze zkušeností z jiné své pobočky v německém Ambergu. Tamní testovací výrobna elektronických komponentů prošla už v roce 2006 kompletní modernizací, po které se stala první chytrou továrnou na světě. Díky robotům, kteří spolu umí sami komunikovat, tam stoupla výrobní produktivita více než sedmkrát. Za deset let fungování přitom v továrně nepropustili jediného zaměstnance.

Odbory se zatím nebojí

Strach z masového propouštění kvůli robotům zatím nemají ani odbory. Odkazují přitom na některé studie, podle nichž dokonce vlivem čtvrté průmyslové revoluce vznikne v ekonomice ještě více míst, než jich zanikne. Například poradenská agentura BCG odhaduje, že v Německu přinese Průmysl 4.0 v konečném důsledku nárůst zaměstnanosti o šest procent.

"Automatizace je naopak pozitivní v tom, že lidi zbaví jednotvárné, namáhavé a zdraví nebezpečné práce. Na druhou stranu ale zase nesmí jít jen o proces sám pro sebe. Nemůžeme nahradit roboty všechny pracovníky jen proto, že tím firmy ušetří," říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podobný scénář by totiž vedl k vyšší nezaměstnanosti, a tím i k poklesu kupní síly a ekonomického výkonu. Samotní výrobci by pak na průmyslové revoluci ve finále prodělali, protože by ztratili část zákazníků. Navíc by klesly i odvody do sociálního systému, na penze a do zdravotnictví.

"Proto říkáme, že současně s Průmyslem 4.0 musíme pracovat také na stejně důležitých koncepcích Práce 4.0 a Společnost 4.0," dodává Středula.