České domácnosti během posledních let omezily výdaje na kulturu nebo na vzdělání, ukazují data Českého statistického úřadu. Oproti tomu si Češi rádi více než před pěti lety připlatí za jídlo, alkohol nebo cigarety. Největší část peněz ale stále dávají na bydlení. Nájem, platby za energie či vodu ukrajují 21,1 procenta jejich výdajů (na základní bydlení připadají 19,5 procenta). Za posledních pět let se podíl bydlení na celkových výdajích mírně snížil, ukazují v pondělí zveřejněná data.

Mezi jednotlivými typy domácností jsou ale pochopitelně rozdíly. Pokud v ní žijí děti a zaměstnaní rodiče, dávají za bydlení, energie a vodu "jen" 17 procent výdajů, zatímco u důchodců, kteří nežijí s žádnou ekonomicky aktivní osobou, tvoří tato položka téměř 28 procent.

Průměrné spotřební výdaje domácností:

Kategorie Podíl v roce 2015 Podíl v roce 2010
Bydlení, voda, energie, paliva 21,1 % 21,7 %
Potraviny a nealkoholické nápoje 20 % 19,3 %
Doprava 10,6 %
10,7 %
Rekreace a kultura 9,3 % 10,2 %
Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 6 % 6,3 %
Stravování a ubytování 5,6 % 5 %
Odívání a obuv 5 % 5 %
Pošty a telekomunikace 4,2 % 4,6 %
Alkoholické nápoje a tabák 2,9 % 2,8 %
Zdraví 2,6 % 2,7 %
Vzdělávání 0,6 % 0,7 %
Ostatní zboží a služby 12,1 % 11,1 %

Druhou nejdůležitější položkou jsou výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje, na které jde přesně pětina výdajů domácností. Oproti roku 2010 jejich podíl mírně stoupl, z dlouhodobějšího pohledu ale klesl - před čtvrtstoletím šlo na potraviny více než 26 procent výdajů.

Větší část svých výdajů platí za potraviny a nealkoholické nápoje opět důchodci - 23,9 procenta. Naopak zaměstnancům bez dětí stačí na tyto položky 18,3 procenta výdajů.

Podle ekonomické teorie obecně platí, že s rostoucími příjmy se podíl potravin na celkových výdajích snižuje. Bohatší domácnost sice může začít kupovat dražší jídlo, obvykle ho ale nebude potřebovat výrazně více. Pro chudé domácnosti jsou potraviny naopak položkou, na které mohou šetřit jen omezeně. Spíše si tedy odpustí různé služby, než aby škrtaly v jídelníčku.

Třetí nejvýznamnější položkou rozpočtu domácností zůstává doprava, která se na loňských výdajích podílela v průměru 10,6 procenta. Do této kategorie spadá nejen nákup pohonných hmot a výdaje na hromadnou dopravu, ale také nákup automobilů, motocyklů či jízdních kol, náhradních dílů nebo související údržba či opravy.  

Nejvíce se doprava projevuje na rodinném rozpočtu domácností zaměstnanců, které mají děti (12,8 procenta). Naopak nejmenší část peněz za ni platí domácnosti důchodců (6,3 procenta).

Statistici spočítali také průměrné výdaje domácností vyjádřené v korunách. Jde o měsíční hodnoty přepočtené na jednotlivé členy domácnosti. 

Měsíční výdaje domácností:

Kategorie Průměr na osobu (2015) Průměr na osobu (2010)
Bydlení, voda, energie, paliva 2154 Kč 2106 Kč
Potraviny a nealkoholické nápoje 2044 Kč 1875 Kč
Doprava 1089 Kč
1033 Kč
Rekreace a kultura 955 Kč 985 Kč
Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 611 Kč 607 Kč
Stravování a ubytování 573 Kč 485 Kč
Odívání a obuv 514 Kč 483 Kč
Pošty a telekomunikace 427 Kč 444 Kč
Alkoholické nápoje a tabák 301 Kč 270 Kč
Zdraví 266 Kč 264 Kč
Vzdělávání 59 Kč 66 Kč
Ostatní zboží a služby 1233 Kč 1077 Kč

Podíváme-li se na jednotlivé skupiny domácností, tak nejméně výdajů v průměru na osobu připadá na domácnosti nezaměstnaných a také na rodiny s dětmi, kde se náklady rozpočítávají mezi více lidí. Nejvyšší částku pak mají k dispozici domácnosti bezdětných zaměstnanců (zatímco na bydlení dá každý člen rodiny s dětmi v průměru 1476 korun měsíčně, na zaměstnance bez dětí připadá 3024 korun).

Naopak u výdajů na vzdělání připadá na každého člena domácnosti s dětmi nejvyšší částka (93 korun měsíčně). U zaměstnanců bez dětí je to v průměru 36 korun na osobu a v domácnostech důchodců osm korun na osobu.