Banky v eurozóně dobře zvládají negativní dopady mimořádně nízkých úrokových sazeb. Uvedl to ve středu člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré. Dodal, že největší problémy evropského bankovního sektoru nejsou důsledkem uvolněné měnové politiky ECB.
Akcie evropských bank se letos dostaly pod tlak kvůli obavám z negativního dopadu nízkých úrokových sazeb na jejich ziskovost. "Řada bank je schopna pokles úrokových příjmů kompenzovat vyšším objemem úvěrů, nižšími úrokovými náklady, nižší tvorbou rezerv a kapitálovým příjmy," upozornil ve středu nicméně Coeuré.
ECB v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace snížila svou hlavní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,05 procenta. Depozitní sazbu srazila až na minus 0,3 procenta, což znamená, že banky musejí za peníze uložené u ECB platit.
Coeuré dal nicméně najevo, že za největší problém evropských bank považuje záležitosti zděděné z dřívějšího období, například špatné úvěry či špatné podnikatelské modely, které s měnovou politikou ECB nesouvisejí. Upozornil rovněž, že by bylo mnohem škodlivější, kdyby ECB žádná opatření na podporu ekonomiky nepodnikala.
Coeuré svými výroky podle agentury Reuters podtrhl připravenost ECB k dalšímu uvolňování měnové politiky. Analytici předpokládají, že ECB příští týden přikročí k dalšímu snížení depozitní sazby. Nevylučují ani rozšíření takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky, které zahrnuje nákupy vládních dluhopisů a dalších cenných papírů.
Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank dnes nicméně upozornila, že ztráty spojené se zápornými úroky na vklady u ECB tlačí banky ke zdražování půjček, což brzdí hospodářský růst.
"Největší obavou finančních trhů je, že hlavní nástroj používaný centrálními bankami na podporu hospodářského růstu již v sobě nemá žádnou sílu," uvedl šéf podniku John Cryan.
