Finská ekonomika se v loňském roce vymanila z tříleté recese. Ukázaly to pondělní zpřesněné údaje tamního statistického úřadu. Hrubý domácí produkt (HDP) Finska se loni zvýšil o 0,4 procenta.
Ekonomika rostla i v loňském posledním čtvrtletí, kdy se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,1 procenta namísto původně očekávaného poklesu ve stejně velkém rozsahu.
Finská ekonomika se v posledních letech potýkala s řadou problémů, včetně vysokých nákladů na pracovní sílu, stárnoucího obyvatelstva či útlumu v kdysi prosperujícím odvětví mobilních telefonů. Ekonomiku srážela také hospodářská recese v sousedním Rusku.
Ekonom Pasi Kuoppamäki ze společnosti Danske Bank upozornil na příznivé signály, jako jsou rostoucí průmyslové investice nebo posun v rozhovorech o reformě pracovního trhu. "Šampaňské bych ještě neotvíral, protože oživení je stále velmi pozvolné," uvedl ale podle agentury Reuters Kuoppamäki.
Finská média v pondělí informovala, že zástupci odborů a zaměstnavatelů dosáhli předběžné dohody o reformě pracovního trhu. Ta je hlavním pilířem snahy finské vlády pravého středu o podporu ekonomiky. Kuoppamäki sdělil, že dohoda, která by snížila náklady na pracovní sílu o dvě až tři procenta, by podpořila hospodářskou expanzi.
Evropská komise odhaduje letošní hospodářský růst Finska na 0,5 procenta. To je nejhorší prognóza v rámci států unijní osmadvacítky s výjimkou Řecka.
Řecká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí stoupla o 0,1 procenta proti předchozím třem měsícům. Ukázala to pondělní zpřesněná data místního statistického úřadu ELSTAT. Předběžný odhad z první poloviny února přitom počítal s poklesem o 0,6 procenta. V předešlém čtvrtletí klesla ekonomika mezičtvrtletně o 1,2 procenta.
Řecko se nadále potýká s negativními dopady úsporné rozpočtové politiky a opatření omezujících pohyb kapitálu.
V meziročním srovnání řecká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 0,8 procenta. Tempo meziročního poklesu však výrazně zpomalilo po propadu o zpřesněných 1,7 procenta v předešlých třech měsících. Statistici původně očekávali, že ekonomika ke konci loňského roku klesne meziročně o 1,9 procenta.
Silně zadlužené Řecko v červnu odmítlo dohodu s mezinárodními věřiteli, která by mu zajistila novou finanční pomoc. Řecká vláda pak musela na tři týdny uzavřít banky a zavést omezení pohybu kapitálu. Nakonec se domluvila s věřiteli na třetím záchranném programu, v jehož rámci by Řecko mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč).
Guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras ve čtvrtek uvedl, že kromě nebezpečí nedodržení podmínek záchranného programu čelí řecká ekonomika i dalším hrozbám, které zahrnují uprchlickou krizi, "přehnanou reakci" finančních trhů na možné zpomalování růstu světové ekonomiky a nebezpečí odchodu Británie z Evropské unie.
