Eurozóna se v únoru nečekaně vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta, a zaznamenaly tak první pokles od loňského září. Dolů je tlačily ceny energií. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat. Analytici v průzkumu agentury Reuters předpokládali, že meziroční inflace v zemích eura po lednovém zrychlení na 0,3 procenta v únoru zpomalí na nulu.
K propadu přispěly ceny energií, které se meziročně snížily o osm procent. Ve všech ostatních kategoriích ceny mírně stouply. Největší nárůst nastal ve službách, kde se ceny meziročně zvýšily o jedno procento.
Ve všech ostatních kategoriích ceny podle předběžných odhadů mírně stouply. Největší nárůst nastal ve službách, kde se meziročně zvýšily o jedno procento. Ceny potravin, alkoholu a tabáku stouply o 0,7 procenta. Oproti lednu však ceny v obou případech rostly pomaleji.
Takzvaná jádrová inflace bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin v únoru zpomalila růst na 0,8 procenta. V lednu stoupla meziročně o jedno procento, ekonomové v anketě Reuters očekávali v únoru zpomalení na 0,9 procenta.
Data by podle analytiků mohla znamenat další tlak na Evropskou centrální banku (ECB), aby příští týden opět uvolnila svou měnovou politiku. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty.
Deflace v eurozóně zvyšuje pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky, nebo snížení úrokových sazeb hlouběji do záporného teritoria, uvedl analytik Deloitte David Marek. To by podle něj mohlo vyvolat tlak na posilování koruny a donutit ČNB k většímu objemu intervencí na devizovém trhu, kde centrální banka brání hranici 27 korun za euro. Další možností by mohlo být snížení úrokových sazeb ČNB do záporných hodnot.
Deflační tlaky v celé EU budou mít zásadní vliv na politiku ČNB, doplnil analytik společnosti Colosseum František Bostl. Velký význam bude mít vývoj v Evropě i na plánované ukončení intervenčního režimu ČNB. "Podle mého názoru je pro cenovou hladinu nejpodstatnější cena ropy, bez jejíhož růstu nelze očekávat inflaci nikde v Evropě, a lze očekávat i problémy s opuštěním intervenčního režimu," dodal.
ECB od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a depozitní sazbu v lednu snížila hlouběji do záporného pásma, aby banky motivovala ke zvýšení úvěrové aktivity.
Šéf banky Mario Draghi již avizoval, že ECB je v březnu připravena jednat, pokud výkyvy na finančním trhu nebo dopady nízkých cen energií sníží inflační očekávání.
