Meziroční míra inflace v eurozóně v lednu vzrostla na 0,3 procenta z prosincové úrovně 0,2 procenta. Uvedl to ve čtvrtečních konečných údajích úřad Eurostat, který v předběžné zprávě z konce ledna odhadl zvýšení inflace na 0,4 procenta. Spotřebitelské ceny se proti předešlému měsíci snížily o 1,4 procenta.
Takzvaná jádrová inflace bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin stoupla na rovné jedno procento. V prosinci byl tento ukazatel na 0,9 procenta.
Největší brzdou inflace zůstávají nízké ceny energií. Jejich meziroční pokles se ale v lednu zmírnil na 5,4 procenta z prosincového tempa 5,8 procenta. Ceny potravin naopak o 1,4 procenta vzrostly.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Vývoj inflace je klíčem v rozhodování Evropské centrální banky (ECB) o měnové politice. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty. Šéf ECB Mario Draghi v lednu řekl, že výhled inflace na letošní rok se prudce zhoršil. To znamená, že ceny se nebudou zvyšovat tak, jak se dosud čekalo. ECB také uvedla, že na příštím zasedání začátkem března přezkoumá svou měnovou politiku, analytici vesměs čekají její další uvolnění.
ECB od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a depozitní sazbu v lednu snížila hlouběji do záporného pásma, aby banky motivovala ke zvýšení úvěrové aktivity.
