Růst podnikatelské aktivity v eurozóně byl v únoru nejpomalejší za více než rok a ceny dál klesaly. Pondělní údaje z průzkumu mezi firemními nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila společnost Markit, naznačují podle ekonomů oslabení hospodářského růstu v prvním čtvrtletí a zvyšují pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky (ECB).

Předběžná hodnota úhrnného indexu aktivity v únoru klesla na 13měsíční minimum 52,7 bodu z lednové úrovně 53,6 bodu. Sestupuje tak směrem k úrovni 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Analytici oslovení agenturou Reuters odhadovali v průměru pokles jen na 53,3 bodu.

Index aktivity v Německu, která je největší ekonomikou eurozóny, oslabil druhý měsíc za sebou. Ve Francii klesl tento ukazatel poprvé za více než rok pod hranici 50 bodů.

Dílčí index sledující výrobní ceny klesl o 0,3 bodu na 48,6 bodu, tedy na novou nejnižší úroveň za poslední rok. Index sektoru služeb oslabil na 13měsíční minimum 53 bodů. Ukazatel zpracovatelského průmyslu oslabil o 1,3 bodu na 51 bodů a skončil pod nejpesimističtějšími předpověďmi. Index nových zakázek, který naznačuje budoucí vývoj, sestoupil na 51,6 bodu a byl rovněž nejníže za déle než rok.

"Tyto indikátory naznačují, že v březnu zaznamenáme další zpomalení, což by mohlo snížit růst ekonomiky na 0,2 procenta," řekl k údajům hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

ECB na lednovém zasedání své rady sdělila, že v březnu přikročí k novému přehodnocení měnové politiky. Ekonomové podle Reuters čekají téměř stoprocentně snížení depozitní sazby hlouběji do záporného pásma a polovina z nich předpovídá i zvýšení objemu nákupů dluhopisů z nynějších 60 miliard eur měsíčně.

ECB loni v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje zejména rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Ekonomiku se snaží podporovat také rekordně nízkými úrokovými sazbami.