Rychlý růst české ekonomiky kontrastuje s výkonem zbytku Evropy. Český hrubý domácí produkt loni vzrostl o 4,3 procenta, což je trojnásobek růstu o 1,4 procenta v případě zemí eurozóny.

Jde o zatím první odhad Českého statistického úřadu. Ten zatím nezveřejnil detaily růstu. Vedle rychlého celoročního růstu je ale varováním pokles ekonomiky v posledním čtvrtletí roku. Ta je sice o 3,9 procenta silnější než na konci roku 2014, ale poklesla o 0,1 procenta oproti třetímu čtvrtletí. 

"Výsledek konce roku zaostal za očekáváním, není to ale až tak alarmující. Důvody ke zpomalení jsou výsledkem mimořádných událostí. Nejde o propad poptávky, ať už domácí nebo zahraniční," uvádí Petr Dufek, analytik ČSOB.

Na zpomalení růstu v tomto čtvrtletí měly vliv zejména mimořádné události v energetice a chemickém průmyslu. Největší ekonomické ztráty přineslo neplánované a dlouhodobé odstavení tří bloků jaderné elektrárny Dukovany kvůli pochybnostem o kvalitě svarů a výbuch a následný požár v litvínovském areálu chemického závodu Unipetrolu. V obou případech následky mimořádných událostí způsobily miliardové ztráty.

Co konkrétně táhne českou ekonomiku, statistici zatím nezveřejnili, pokud čtvrtý kvartál navázal na předchozí tři, měly by pomáhat firmy i domácnosti. Ty více utrácí a mají i výdaje, které během předchozí recese a stagnace odkládaly. Ekonomice pomohlo i rychlé dočerpávání evropských dotací a pokračující zahraniční investice.

Hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová upozorňuje na další pozitivní faktor. "Podstatné je, že mezičtvrtletní růst hrubé přidané hodnoty dosáhl solidních 0,5 %. To by v meziročním pohledu znamenalo růst nejméně o 4,5 procenta," uvádí Zamrazilová.