Vláda v pondělí schválila aktualizaci státní energetické koncepce. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) budou hlavním zdrojem výroby energie v Česku jaderná energetika i obnovitelné zdroje. Koncepce určuje směr, kterým se vydá česká energetika v nadcházejících desetiletích.

"Schválená státní energetická koncepce znamená další krok k nízkouhlíkové energetice. Hlavními zdroji výroby energie u nás budou jádro a obnovitelné a druhotné zdroje," uvedl premiér.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Koncepce obsahovala šest základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Nejpravděpodobnější vývoj je obsažen ve variantě nazvané optimalizovaný scénář, jenž předpokládá, že primárním energetickým zdrojem by se mělo stát jádro, následované zemním plynem a ropou.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) se již dříve nechal slyšet, že stát nechce "plynovou variantu", tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani variantu, která sází na obnovitelné zdroje. Uvedl, že vláda chce naopak prosazovat využití jaderných a uhelných zdrojů.

"Státní energetická koncepce z roku 2004 byla již v mnohém překonána a nereflektovala množství událostí, které se v energetickém sektoru a v evropské ekonomice udály. Přijetí její aktualizace bylo potřebné i s ohledem na plnění evropských cílů," dodal Mládek.

Mládek uvedl, že posláním aktualizované energetické koncepce je zajistit spolehlivé, bezpečné a ekologicky šetrné dodávky energie, a to i v případě krizových situací. Připomněl, že koncepce navazuje na deset let starý materiál.

V roce 2040 bude dle slov ministra Mládka energetický mix výroby elektřiny tvořit z 46 až 58 procent jaderná energetika, z 18 až 25 procent obnovitelné zdroje, černé uhlí z 11 až 21 procent a zemní plyn z pěti až 15 procent.

Schválení koncepce přivítali zástupci tepláren, plynaři i společnost ČEZ. Naopak se schválením dokumentu před rozhodnutím o takzvaných limitech těžby hnědého uhlí nesouhlasí ekologická organizace Greenpeace. Ekologům a zástupcům solárních firem se nelíbí ani plánovaný rozvoj jaderných zdrojů.

O koncepci jednala vláda s přestávkami od prosince, kdy podle některých ministrů ještě dostatečně neřešila otázku zachování či prolomení těžebních limitů v Ústeckém kraji. Ministerstvo průmyslu v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Nyní si ministerstvo nechává zpracovat studii, která má určit, zda se těžba za limity stanovenými v roce 1991 vyplatí.

Mládek v pondělí uvedl, že dodatečné materiály a studie týkající se limitů budou vládě předloženy do konce srpna. "Stejně tak návrh, co s těmi limity finálně udělat. Vláda bude muset nějakým způsobem rozhodnout," dodal.

Před 14 dny vláda naposledy projednávání koncepce a navazujícího Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky přerušila. Plán mimo jiné řeší, jak do budoucna financovat výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR. Plánem se ale ministři dnes nezabývali.

Ohledně výstavby nových bloků jaderných elektráren se shodli Sobotka a ministr financí Andrej Babiš (ANO), že kabinet nebude garantovat výkupní ceny elektřiny z nových zdrojů.

"Nepřichází do úvahy, abychom garantovali cenu elektřiny. Jinak s rozvojem nových bloků se mělo začít již dávno," uvedl dnes Babiš. "Měli bychom hledat cesty, aby se podařilo rozvíjet jaderné elektrárny, ale nemuseli jsme poskytovat záruku, která by byla rizikem pro státní rozpočet," uvedl Sobotka.

ČEZ loni zrušil tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, protože Sobotkova vláda oznámila, že nemůže garantovat výkupní ceny elektřiny z Temelína.