Česká republika by si podle šéfa Evropské komise José Barrosa měla určit datum přijetí eura. Barroso to uvedl v rozhovoru, o němž informoval server Deník.cz. Vláda však stanovení termínu přijetí eura odmítá určit, protože je podle ní nejdříve nutné provést potřebné ekonomické reformy a stabilizovat veřejné finance.
"Pro Českou republiku by bylo lepší vědět termín," řekl Barroso v rozhovoru pro Deník. Ke stanovení data přijetí eura vyzvaly vládu také Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Česká ekonomika je podle nich silně orientovaná na export a vývozci doplácejí na silnou korunu.
"Pozorně sleduji českou diskusi o euru. Politická reprezentace napravo nemá jasnou vizi. Levice, ta demokratická, po eurozóně naopak prahne. Co byznys? Svaz průmyslu na euro tlačí o sto šest. A pokud se zeptáte ekonomů, tak ti jsou vesměs rozděleni," uvedl pro server iHNed.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Podniky vládě: Chceme euro
Více než jedna čtvrtina firem už zvažuje, že přesune kvůli silné koruně některé své provozy z České republiky do jiných zemí. Zhruba 30 procent firem musí kvůli pevné koruně redukovat pracovní místa. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu mezi tuzemskými společnostmi.
"Každá časová prodleva či odklad v přijetí eura tento stav jenom prohlubuje. V minulosti jsme proto několikrát apelovali na odpovědné vládní představitele k urychlení reforem, které by umožnily brzké přijetí eura a o stanovení časového harmonogramu jeho přijetí," řekl prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Čtvrtina firem zvažuje kvůli koruně přesunutí mimo Česko
Nejlepším způsobem, jak ovlivnit kurz české měny, by podle většiny oslovených firem bylo právě přistoupení ke společné evropské měně. Jak významné ztráty může pevný kurz firmám způsobit, dokládá příklad společnosti Škoda Auto.
Michl: Vláda je k reformám laxní
"Ve srovnání s prvním loňským pololetím je náš aktuální provozní výsledek za letošní první pololetí zatížen kurzovými efekty zhruba 2,3 miliardy korun. Tak radikální zpevnění spojené s neexistencí termínu pro přijetí eura již začíná ohrožovat nové firemní investice v České republice," řekl ředitel vnějších vztahů Škoda Auto Radek Špicar.
Původní národní plán zavedení eura v ČR z loňského března směřoval k roku 2012, konkrétní datum však neuvedl, stejně jako žádný termín nezmiňuje ani aktualizovaná verze plánu z loňského listopadu.
"Odlišnost názorů a nejistota má příčiny v tom, že proces měnové integrace nejde zatím kredibilně vyhodnotit. To klíčové, sladěnost trendů v zemích střední Evropy a eurozóny a připravenost na fungování bez na míru ušité vlastní měnové politiky, zatím není průkazné. Osobně bych si euro v ČR na triko proto zatím nevzal. Přijde mi lepší provést nejdříve reformy a jít do eurozóny prostě stoprocentně připraveni. Byznysmeni by neměli křičet na ekonomy s tímto názorem, měli by křičet na vládu, že má k reformám laxní postoj. Tam je zakopaný pes," zdůraznil Michl.
Poláci chtějí euro v roce 2011
Jednotnou měnou by do tří let měli platit všichni sousedé České republiky. V Německu a Rakousku se euro používá už několik let, Slovensko euro zavede (jako šestnáctá země) od ledna příštího roku. Polsko ve středu oznámilo, že chce přejít na euro v roce 2011. "Je to cílem vlády. Je to obtížný, ale splnitelný úkol," uvedl polský premiér Donald Tusk. Ze zemí bývalého východního bloku už platí eurem Slovinsko, celkem ho nyní ze 27 států EU používá 15.
Příběh silné koruny: Jak zasáhla do platů i dovolených
Hitem na Slovensku bude "desetieurovka"
V mincovně v Kremnici už razí slovenské euromince. Podívejte se
Podle hlavního ekonoma ING Wholesale Banking Vojtěcha Bendy je přijetí eura v Polsku v roce 2011 technicky velmi obtížně realizovatelné.
Důvodů je podle Bendy hned několik. Před přijetím eura by země měla setrvat nejméně dva roky v systému ERM2, jehož vyhodnocení (plus stanovení finálního konverzního poměru) se většinou provádí půl roku před předpokládaným přijetím eura (zatím všechny země byly přijaty v lednu následujícího roku po schválení konverzního poměru).
"To by znamenalo, že i při okamžitém vstupu do ERM2 ode dneška do dvou měsíců by byl velký časový tlak na splnění harmonogramu. Navíc by šibeniční termín zřejmě vyžadoval výraznější utažení měnové politiky a růst úrokových sazeb, aby bylo možné rychleji utlumit inflační tlaky. Centrální parita by navíc byla pravděpodobně mírně nad současným spotovým kurzem, což by mohlo na nějaký čas zpomalit apreciaci zlotého. Dle našeho názoru je termín 2011 málo pravděpodobný, na druhou stranu pravděpodobnost termínu 2012 by se zvýšeným úsilím polských centrálních orgánů posílila," řekl pro server iHned.cz Benda.
