reklama

Na Pražské jaro přijedou Gardiner či Concertgebouw Orchestra, symfonici z Varšavy zahrají Nejtka

  • Hvězdami festivalu Pražské jaro 2018 budou sir John Eliot Gardiner nebo orchestry z Budapešti a Nizozemska.
  • Ve světové premiéře zazní skladby Michala Nejtka, Luboše Mrkvičky či písňový cyklus Marka Ivanoviče.
  • Pražské jaro nyní nemá generálního partnera, společnost Cetin možná vystřídají menší partneři.
Sir John Eliot Gardiner na Pražském jaru vystoupí se svým sborem Monteverdi Choir a komorním orchestrem English Baroque Soloists. Sir John Eliot Gardiner na Pražském jaru vystoupí se svým sborem Monteverdi Choir a komorním orchestrem English Baroque Soloists. Foto: Sim Canetty-Clarke

Po sedmnácti letech se na festival Pražské jaro vrátí slavný nizozemský Royal Concertgebouw Orchestra. Jedno z nejlepších evropských těles v Praze naposledy vystoupilo v letech 1999 a 2001 pod tehdejším šéfdirigentem Riccardem Chaillym, kdy uvedlo Brucknerovu Osmou a Mahlerovu nedokončenou Desátou symfonii.

K tvorbě českého rodáka Mahlera, jehož hudbu jako jeden z prvních začal uvádět pravidelně již ve 20. letech minulého století, se Concertgebouw vrátí také na Pražském jaru 2018.

Pod taktovkou italského šéfdirigenta Daniela Gattiho, který orchestr vede od loňska, zahraje Mahlerovu Symfonii č. 1. Prokofjevův Klavírní koncert v rámci večera přednese šestadvacetiletý Rus Daniil Trifonov.

„Concertgebouw bude na turné spolupracovat se studentskými orchestry. V předehře k Weberově opeře Euryanta se tak k němu připojí orchestr Pražské konzervatoře a zažije, jaké je být na pódiu s nejlepšími,“ uvedl mluvčí festivalu Pavel Trojan, podle nějž vedoucí nástrojových skupin Concertgebouw přijedou do Prahy s několikadenním předstihem, aby studenty připravili.

Kromě nizozemského tělesa se na Pražské jaro příští rok vrátí renomovaný Budapest Festival Orchestra pod taktovkou Ivána Fischera, Varšavská filharmonie či švýcarský orchestr Tonhalle Zürich. Organizátoři program představili toto úterý.

Významné bude účinkování čtyřiasedmdesátiletého dirigenta sira Johna Eliota Gardinera. Ten se svým sborem Monteverdi Choir a komorním orchestrem English Baroque Soloists, jejž v 70. letech také založil, uvede výběr z Bachových kantát. V minulosti je kompletně natočili na šestapadesát disků.

„Gardiner se stal tvůrcem nové epochy v interpretaci staré hudby. Jeho legendární nahrávky jsou dnes již referenční a před dvaceti třiceti lety určovaly další přístup ke staré hudbě,“ podotkl ředitel festivalu Roman Bělor.

Pražské jaro bude příští rok ve velkém reflektovat výročí 100. založení Československa – zahajovací koncert se Smetanovou Mou vlastí zahraje Česká filharmonie pod taktovkou Tomáše Netopila, závěrečné vystoupení symbolická obstará Slovenská filharmonie se svým novým britským šéfdirigentem Jamesem Juddem.

50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy připomene skladba nedávno zesnulého českého držitele Pulitzerovy ceny Karla Husy zvaná Hudba pro Prahu 1968.

„Roky 1918 až 2018 vymezují období, které máme v programu tendenci občas opomíjet. Výročí republiky je tedy povzbuzením k modernější dramaturgii,“ uvedl ředitel festivalu.

Během úterního představení programu si mimo jiné postěžoval, že stát k hudební části oslav 100. výročí vzniku nepřistoupil koncepčněji. „Jsme odstátněný festival, takže dramaturgii jsme řešili samostatně, ale v kontaktu se státem jsme nebyli a domnívám se, že v tomto ohledu stát nic nepodnikl,“ řekl Bělor.

Jeho festivalu bývá některými publicisty vytýkána příliš konzervativní dramaturgie. Bělor si však nedávno udělal statistiku za posledních dvacet let a prý zjistil, že „ve srovnání se sezonními pořadateli v Praze jsme v nasazování hudby autorů 20. století před nimi“, uvedl toto úterý.

Také letos tedy Pražské jaro představí několik světových premiér. Novou skladbu čtyřicetiletého Michala Nejtka, jehož operu Pravidla slušného chování v moderní společnosti nedávno uvedlo Národní divadlo Brno, na festivalu zahraje Varšavská filharmonie.

„Téměř už je potvrzené, že Nejtkovu novou kompozici Ultramarine o pár měsíců později Varšavská filharmonie zařadí také na předním festivalu Varšavská jeseň,“ doplnil mluvčí přehlídky Trojan.

Světovou premiéru nového díla devětatřicetiletého Luboše Mrkvičky v Praze představí prestižní rakouský soubor Klangforum Wien, jenž se specializuje na soudobou hudbu.

Nový písňový cyklus Marka Ivanoviče nazvaný Little Works přednese švédská mezzosopranistka Katarina Karnéusová. A český soubor zaměřený na soudobou hudbu Prague Modern v české premiéře zahraje skladbu Karakuri Ondřeje Adámka, již zazpívá japonská sopranistka také se specializující na soudobou tvorbu Shigeko Hata.

„Po loňských zkušenostech s vystoupením Orchestru Berg ve Studiu Hrdinů jsme se rozhodli z tohoto krásného prostoru udělat pomyslnou festivalovou scénu nové hudby,“ doplnil mluvčí Trojan, proč se koncerty budou konat v divadelním prostoru pod pražským Veletržním palácem.

Samostatným koncertem Pražské jaro vyzdvihne 70. výročí vzniku Státu Izrael. A hned dvěma večery připomene 100. výročí narození amerického skladatele a dirigenta Leonarda Bernsteina. „Náš festival je historicky s touto osobností propojen,“ připomněl ředitel Bělor, že Bernstein v Evropě poprvé vystoupil roku 1946 právě na Pražském jaru. Na témže festivalu pak na starém kontinentě dirigoval naposledy roku 1990.

Příští rok proto Pražské jaro pod taktovkou Američana Leonarda Slatkina uvede Bernsteinovu Třetí symfonii, Česká filharmonie s americkým dirigentem Keithem Lockhartem a předními muzikálovými pěvci z Londýna zařadí výběr z Bernsteinových broadwayských muzikálů.

V první části tohoto koncertu budou figurovat kompozice amerických autorů Aarona Coplanda a Samuela Barbera, které Bernstein přivezl na Pražské jaro při svých dvou návštěvách ve 40. letech minulého století.

Na festival se příští rok dále vrátí jeho častý host, norský klavírista Leif Ove Andsnes. S orchestrem Tonhalle Zürich zahraje mimo jiné Klavírní koncert Angličana Benjamina Brittena. „V dramaturgii světových orchestrů bývá někdy neprávem opomíjen,“ upozornil mluvčí festivalu.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Marka Ivanoviče uvede například Šestou symfonii velkého českého autora 20. století Miloslava Kabeláče, jehož symfonický komplet rozhlasový orchestr s Ivanovičem vloni vydal.

Česká filharmonie bude v rámci festivalu opět spolupracovat s předním americkým dirigentem zaměřujícím se na současnou hudbu Davidem Robertsonem. Koncem loňského roku pod jeho taktovkou za značného zájmu odborné veřejnosti uvedla Messiaenovu symfonii Turangalîla, tentokrát bude mít na programu Čtvrtou od Bohuslava Martinů a koncertní provedení Bartókovy jednoaktové opery Modrovousův hrad.

„Česká filharmonie i orchestr FOK s námi jako velcí sezonní pořadatelé koordinují své snahy. Prakticky již od roku 1947 jsou oba festivalovými orchestry,“ řekl ředitel Bělor.

Rezidenčním umělcem festivalu bude dvaačtyřicetiletý litevský houslista, violista a dirigent Julian Rachlin. V rámci Pražského jara vystoupí čtyřikrát. „Snažíme se rezidenčnímu umělci vytvořit podmínky pro dokonalý umělecký portrét, což se tentokrát podařilo vrchovatě,“ podotkl ředitel Bělor a zdůraznil, že Rachlin bude sólistou Mendelssohnova houslového koncertu, jejž už v Praze jednou zahrál.

Kromě toho Rachlin vystoupí v doprovodu klavíristy Itamara Golana a čtvrtý večer bude dirigovat český orchestr PKF – Prague Philharmonia. Sólistkou Brahmsova houslového koncertu se tento večer stane Olga Šroubková, loňská vítězka Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro.

Ta bude součástí Pražského jara také v roce 2018, stejně jako již tradiční Víkend komorní hudby. Nově na programu přibude muzikologická konference k výročí státnosti, jež by se měla uskutečnit v Komenského muzeu a knihovně v pražské Valdštejnské ulici.

Po dvou letech festival Pražské jaro nemá generálního partnera. Do roku 2014 jím byla Česká spořitelna, která později odešla k České filharmonii, poslední dva roky roli generálního partnera festivalu zastávala společnost Česká telekomunikační infrastruktura známá pod zkratkou Cetin. Za ní stojí nejbohatší Čech Petr Kellner.

„Cetin nám generální partnerství slíbil na dva roky, nadále zůstává naším technologickým partnerem. Nyní jsme v období restrukturalizace vztahů,“ uvedl ředitel Bělor, podle něhož je možné, že dosavadní model jednoho generálního partnera v budoucnu nahradí „společnost menších partnerů“, jak řekl.

„Velké příspěvkové organizace ministerstva kultury jako Národní divadlo či Česká filharmonie velkou gravitací svých rozsáhlých činností vkročily do konkurenčního prostředí, ucházejí se o velké partnery a nám se situace zkomplikovala,“ přiznal Bělor, který tak zřejmě ministerstvo kultury požádá o navýšení státního příspěvku. „Chceme požádat ministerstvo kultury, aby tuto situaci vzalo v potaz,“ řekl doslova.

Na úterním představení programu Bělor také obecně hovořil o současné ekonomické situaci Česka. „Když se Pražské jaro v roce 2000 transformovalo v obecně prospěšnou společnost, bylo to v situaci, kdy jej stát nebyl schopen financovat a obecně bylo málo peněz. Teď se situace velmi proměnila, ve veřejném prostoru je peněz poměrně dost. Není důvod, aby si Pražské jaro zejména ministerstvu kultury neřeklo o více peněz, a také to činí,“ uzavřel Bělor.

Prodej vstupenek na Pražské jaro bude tradičně zahájen 12. prosince v 10 hodin dopoledne v prodejní síti Pražského jara a také na webových stránkách festivalu.

dak
Přeposlat
Diskuse
reklama

ČSSD by měla bojovat za práva žen a proti nadnárodním korporacím, říká hejtman Josef Bernard

Začal jako právník J&T s platem 22 tisíc, dnes je pátým nejbohatším Čechem. Křetínský vlastní majetek za zhruba 50 miliard

Sekyra ukázal budoucí podobu Smíchova: Byty pro 3300 lidí i 9000 pracovních míst. Pražané prosadili změny, místo bulváru chtějí park

Německý prezident Steinmeier vzkazuje politickým stranám: Dohodněte se, předčasné volby nic neřeší

Unijní bankovní agentura se po brexitu přestěhuje do Paříže. Praha nepostoupila ani do druhého kola

reklama