reklama

Proč američtí policisté zabíjejí černochy? Mohou za to stereotypy, míní novinář z Washington Postu

  • Na Festivalu spisovatelů Praha držitel Pulitzerovy ceny z deníku Washington Post debatoval s přispěvatelkou listu New York Times.
  • Wesley Lowery se zabývá černými a snědými Američany, které v posledních letech zabili bílí policisté.
  • "V praxi se policie často ve prospěch mírumilovného života jedné skupiny lidí snaží udržet pod kontrolou jinou skupinou," řekl při debatě v českém Senátu.
Sedmadvacetiletý Wesley Lowery je držitelem Pulitzerovy ceny, píše pro Washington Post a komentuje vnitropolitické dění v USA pro televizi CNN. Sedmadvacetiletý Wesley Lowery je držitelem Pulitzerovy ceny, píše pro Washington Post a komentuje vnitropolitické dění v USA pro televizi CNN. Foto: Martina Klírová

Statisticky vzato černoch v dnešní Americe čelí většímu riziku, že bude zastřelen policistou, konstatoval na Festivalu spisovatelů Praha americký novinář Wesley Lowery. "Nelze přehlížet, že rasová příslušnost stále zavdává jistým privilegiím. Třeba běloch se nemusí bát, že nebude zaměstnán jen kvůli svému černošsky znějícímu jménu," řekl Lowery.

Novinář prestižního deníku Washington Post a přispěvatel televize CNN v českém Senátu hovořil o neúměrně vysokém počtu černých a snědých Američanů, kteří byli v posledních letech zabiti převážně bílými policisty.

"K policejní střelbě v USA dochází dennodenně, každý den jsou průměrně zabiti tři lidi," podotkl Lowery, který obětem policejní střelby na stránkách Washington Postu věnoval internetovou databázi zvanou Fatal Force. Letos prozatím eviduje 847 Američanů zastřelených policisty.

Lowery za projekt s kolegy z novin vloni získal Pulitzerovu cenu.

V Praze se sedmadvacetiletý novinář pokusil vysvětlit, co stojí za zvýšenou mírou policejního násilí na černých a snědých Američanech.

"Spousta politiků tvrdí, že je to jednoduše důsledek vyšší kriminality mezi černochy, že se na ně tedy policisté logicky více zaměřují. My jsme ale při analýze dat zjistili, že neexistuje vztah mezi místy, kde je vyšší kriminalita, a tím, kde policisté zabíjejí nejvíc lidí," řekl Lowery.

Podle něj míra policejního násilí naopak silně souvisí se stereotypy. "V Americe vás policista může zabít, jen pokud se vás bojí. Jeho strach nemusí být ničím podložený. A samozřejmě vždy existovalo stereotypní myšlení, že lidé tmavší pleti jsou automaticky nebezpeční. Všichni jsme takhle byli vychováni. I mně se stane, že když jdu na ulici proti statnému černochovi, automaticky bych přecházel na druhou stranu ulice," podotkl novinář.

Podstatnou roli podle něj hraje také zkušenost, kterou američtí černoši či kupříkladu Hispánci s policisty mají po celý život.

"Všichni bychom rádi věřili, že policisté chrání občany a zajišťují jejich bezpečnost. V praxi se ale policie často ve prospěch mírumilovného života jedné skupiny lidí snaží udržet pod kontrolou jinou skupinou," prohlásil Lowery a ilustroval to například na zásazích policistů, kteří z ulic vyhánějí černošské děti či mladíky poslouchající hlasitou hudbu.

"Tito lidi pak přistupují k policistovi jako k někomu, kdo je celý život otravuje. A když se ocitnou v nouzi, sami policii nevolají," upozornil Lowery.

Podle něj by počet Američanů zabitých policisty mohlo snížit méně intenzivní nasazení policistů tam, kde dnes působí, případně navázání užších vztahů s komunitou. "Pokud policista v komunitě, kde pracuje, také žije, mívá s místními lepší vztahy, víc zapadne," míní Lowery.

V debatě naopak odmítl námitku profesorky Hany Newmanové z univerzity Point Park v americkém Pittsburghu. Ta si řekla o slovo a argumentovala, že také v USA prý existuje třídní systém. Podle Newmanové bohatým černochům nehrozí obtěžování ze strany policistů tak často jako těm chudším.

Lowery se proti tomu ohradil. "Nejníže postavenou společenskou a ekonomickou třídou jsou černí Američané a to je pořád rasový jmenovatel. I bohatého černocha může zbít policista," řekl Lowery a vzpomněl letošní incidenty, kdy policisté bezdůvodně zatkli a podezřívali černého hráče amerického fotbalu Michaela Bennetta nebo kdy v létě vandalové na dům slavného černého basketbalisty LeBrona Jamese načmárali hanlivé označení pro černocha.

"To, že jste bohatý, ještě neznamená, že jste osvobozen od sil, které stereotypně vnímají černocha jako nebezpečí," shrnul Lowery.

Během diskuse v Senátu odmítl návrh, že by možná pomohlo, kdyby američtí policisté nebyli ozbrojení, tak jako nejsou ozbrojeni jejich kolegové v některých evropských zemích.

"V zemi, kde je deset milionů střelných zbraní, musí policista pracovat jinak. Každému americkému policistovi se může v kteroukoli chvíli stát, že na něj někdo vytáhne pistoli a zastřelí ho. Statisticky vzato připadá jedna zbraň zhruba na každého pátého Američana," upozornil Lowery.

Ten se tématu policejního násilí věnoval ve své loňské knize nazvané Všechny nás zabít nemohou (They Can’t Kill Us All), kde ke statistikám připsal konkrétní příběhy.

"Ta kniha začíná tím, jak rasové nepokoje v USA počaly před třemi roky zabitím Michaela Browna ve státě Missouri, a pokračuje až k loňskému sjezdu republikánské strany," shrnul Lowery, který se zamýšlel i nad tím, proč k tomuto jevu došlo právě v době, kdy byl americkým prezidentem černoch.

"Spousta těch incidentů se odehrála ještě za vlády Baracka Obamy, kdy se Amerika snažila vypořádat s dědictvím otroctví. Není tajemstvím, že USA byly založeny na rasové nerovnosti. Vznikly tím, že se zdůrazňovalo bohatství a schopnosti jedné skupiny lidí na úkor druhých, jímž jsme naopak možnost nabýt bohatství odpírali. Vytvořili jsme rasový třídní systém. O mnoho století později se teď tyto křivdy snažíme napravit," prohlásil.

Debatu s Lowerym v českém Senátu moderovala americká novinářka Maria Golia, která žije v egyptské Káhiře a odsud příležitostně přispívá do listu New York Times.

Během zhruba hodinové diskuse Golia přivedla řeč také na vliv sociálních sítí, které třeba zprávy o policejním násilí na černých a snědých Američanech šířily jako jedny z prvních.

"To, že bílý policista bezdůvodně zatkne černocha, nebo ho dokonce zabije, byly věci, kterým jsme před sociálními sítěmi věřili jen s obtížemi," souhlasil Lowery, podle nějž sociální sítě v tomto ohledu demokratizují média.

"Pokud se celý Twitter začne zabývat tím, že jedna osoba nějak ublíží druhé, pro novináře, ale už také pro vládu či policisty je nemožné to ignorovat. Dřív mohl někdo klidně napsat sedmnáct e-mailů do redakce a pokud nepůsobily důvěryhodně, novináři se jeho případem nezabývali," uznal Lowery.

Přestože si Wesley Lowery prý přeje, aby současný americký prezident Donald Trump neútočil na média a nepodkopával jejich důvěryhodnost, je přesvědčen, že média dnes opět nabývají na významu.

"V USA máme jednu politickou stranu, která už od 80. let tvrdí, že sdělovacím prostředkům se nedá věřit," připomněl Lowery již tradiční nedůvěru médií spojovaných s Republikánskou stranou vůči mnoha deníkům či televizím inklinujícím spíš k demokratům.

"Samozřejmě to podkopává pilíře, na nichž média coby čtvrtá moc ve státě stojí. Ale pokud se na to podíváme prakticky, dojdeme k poznání, že žurnalistika je dnes jen pod větším drobnohledem než dřív. Musíme si dávat větší pozor, abychom vždy vše psali správně, protože sebemenší nesrovnalost povede k tomu, že někdo zpochybní celé naše dílo," uvedl.

Podle Loweryho tak novináři musí dál pracovat, jak pracují – a možná jen častěji hovořit o tom, co dělají a proč. "V minulosti jsme si mysleli, že každý chápe, jak fungují média. Jaký je rozdíl mezi reportérem a komentátorem, co znamená ověřování zdrojů a podobně. Dnes prostě jen k novinářské práci navíc patří i to, že ji lidem musíme více vysvětlovat a nepředpokládat, že všemu předem rozumějí," dodal.

Wesley Lowery se na Festivalu spisovatelů Praha zúčastní ještě pondělního galavečera v Anežském klášteře. V úterý dopoledne bude mít přednášku o hnutí Black Lives Matter na pražské VŠE.

dak
Přeposlat
Diskuse
reklama

ČSSD by měla bojovat za práva žen a proti nadnárodním korporacím, říká hejtman Josef Bernard

Začal jako právník J&T s platem 22 tisíc, dnes je pátým nejbohatším Čechem. Křetínský vlastní majetek za zhruba 50 miliard

Sekyra ukázal budoucí podobu Smíchova: Byty pro 3300 lidí i 9000 pracovních míst. Pražané prosadili změny, místo bulváru chtějí park

Německý prezident Steinmeier vzkazuje politickým stranám: Dohodněte se, předčasné volby nic neřeší

Unijní bankovní agentura se po brexitu přestěhuje do Paříže. Praha nepostoupila ani do druhého kola

reklama