Hned dvakrát pořadatelky umělecké Ceny Jindřicha Chalupeckého ve čtvrtek řekly, že jakkoliv jejich celoroční úsilí vždy vrcholí výběrem laureáta, stejně důležitá je už samotná výstava pěti nominovaných autorů.

„Cena Jindřicha Chalupeckého se snaží nebýt soutěží. Ano, vybereme laureáta, ale naší misí a tím nejdůležitějším pro nás je systém podpory a spolupráce s mladými umělci, které vybírá porota,“ uvedla šéfka ceny Karina Kottová, když v brněnském Pražákově paláci zahajovala výstavu pěti letošních finalistů.

„Je důležité zdůraznit, že už ta pětice představuje zajímavý a vysoce kvalitní vzorek současné mladé tvorby. Už samotná výstava je dokladem o kvalitě práce této pětice. Vnímám ji jako důležitý moment kontaktu veřejnosti a toho nejaktuálnějšího českého umění,“ dodala Tereza Jindrová, která je spolu s Kottovou kurátorkou přehlídky.

Pětice vybraných umělců bude v Pražákově paláci svá díla vystavovat až do 14. ledna příštího roku. Při pořádání finálové expozice se Brno již podruhé střídá s Prahou, což pořadatelé označují za vzorný příklad decentralizace umění.

Letošní finalisté Romana Drdová, Dominik Gajarský, Martin Kohout, Richard Loskot a Viktorie Valocká se vyjadřují různě, od malby po film. Pro Pražákův palác připravili produkčně náročné projekty a snažili se využít výstavní síly tvůrčími způsoby. 

„Umělci zvolili náročné náměty, velmi komplikované věci, však se díla instalovala do poslední chvíle,“ doplnil ve čtvrtek šéfkurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák.

Finalisty ceny zajímají technologie, dnešní svět či budoucnost, všechny ale nakonec inspirují lidské city či zkušenosti, tvrdí organizátoři.

"Každý z finalistů vytvořil specifické prostředí, svůj vlastní malý svět. Navzájem spolu ale díla v mnoha ohledech komunikují a vytváří divácky zajímavý celek," tvrdí Karina Kottová, která cenu řídí z pozice ředitelky Společnosti Jindřicha Chalupeckého.

"Spojujícím momentem je komplexní práce s prostorem," doplňuje kurátorka Jindrová. Podle ní vybraná díla dále spojuje to, že myslí na fyzickou přítomnost diváka, „těla, které se potřebuje posadit, cítí povrch věcí a vnímá vedle zraku také svým hmatem nebo čichem“, míní Jindrová.

Ta dále upozorňuje na rozdíl oproti předešlé výstavě finalistů Chalupeckého ceny, která se v Brně uskutečnila před dvěma roky. Tehdy se více finálových projektů v expozici potkávalo. „Tentokrát došlo jen k jednomu setkání v místnosti, kde jsou k vidění obrazy Viktorie Valocké a objekty Romany Drdové. Ale nebrala bych to jako rezignaci na dialog,“ říká Jindrová.

Podle ní se umělci nad výstavou scházeli již od začátku roku a prostor si rozdělili demokraticky. „Oddělení místnosti je dáno povahou těch konkrétních projektů, logikou věci,“ dodává Jindrová.

Richard Loskot ve dvou místnostech vytvořil odlidštěný byt, kde místo ptáčka v kleci "zpívá" přístroj na fotobuňku, kočka je vidět pouze na nástěnném displeji a strojový hlas roboticky předčítá Umělého člověka od Josefa Čapka.

"Prostory Pražákova paláce byly nejdříve apartmány, byty. Z této myšlenky jsem vycházel. Nevztahuji se však k historii, pohybuju se někde v blízké budoucnosti," popsal Loskot.

Martin Kohout v Londýně natočil film o noční práci, nespavosti a životě prodchnutém mobilními aplikacemi.

Tradičnější umělecký projev má Viktorie Valocká. Její velkoformátové obrazy na stěnách v galerii doplňují pohovky a gauče. "Sehnala jsem je v Brně za odvoz a potom zpracovala technikou, kterou jsem dříve používala na textilní obrazy," vysvětlila Valocká.

Podruhé má finálová výstava také zahraničního hosta, tentokrát německého umělce Clemense von Wedemeyera. Pro atrium Pražákova paláce vytvořil video, ve kterém se různě staré sochy ze sbírky Moravské galerie setkávají v „nově převyprávěné Vesmírné odyseji“.

"Vybral jsem šest soch, které mě obzvláště zaujaly. Vypadají, jako by byly napolo rozbité nebo právě vytvářené, prostě v takovém mezistavu. Nabízejí zajímavý průřez muzejní sbírkou," uvedl Wedemeyer.

Laureáta Chalupeckého ceny vyhlásí porota 26. listopadu v Univerzitním kině Scala, slavnostní večer bude režírovat držitel Českého lva Tomáš Luňák. Přímý přenos chystá Česká televize na stanici ČT art.

O vítězi už ale rozhodne jiná porota než dosud – té, která volila finalisty, vypršel tříletý mandát. Jedinou kontinuitu mezi porotci tak zaručuje Marek Pokorný z ostravské galerie či přesněji vzato "kanceláře pro umění" Plato.

Kromě něj v nové porotě, jež bude vybírat vítěze, působí šéfové galerií ve slovinské Lublani, berlínské Savvy Contemporary, istanbulského Saltu či newyorského Art in General. 

Za tuzemskou scénu jsou v porotě kromě Marka Pokorného ještě Vjera Borozan z televize Artyčok TV a Lenka Klodová, jež vede Ateliér tělového designu Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. „Snažili jsme se o genderovou, názorovou rozmanitost,“ podotkla k výběru poroty šéfka ceny Karina Kottová.

Cena Jindřicha Chalupeckého je určena českým výtvarným umělcům do 35 let, jejichž dílo má potenciál získat uznání v Česku i zahraničí a které vyniká obsahově i formálně.

Ocenění nese jméno předního českého kritika výtvarného umění a literatury, esejisty a filozofa Chalupeckého. Loni uspěl Matyáš Chochola.