reklama

České literární centrum představilo návrh koncepce. Věci se daly do pohybu, tvrdí nový ředitel

  • V poslední den veletrhu Svět knihy se sešel tým nově zřízeného Českého literárního centra.
  • To má pomáhat české literatuře do světa, asistovat bohemistům či zřizovat rezidenční pobyty.
  • „Tým se poprvé sešel 10. dubna, za tu dobu se věci daly do pohybu horečnatým způsobem,“ řekl nový ředitel centra Ondřej Buddeus.
Na snímku z nedělní debaty ve Studiu Alta s mikrofonem je ředitel Českého literárního centra Ondřej Buddeus. Na snímku z nedělní debaty ve Studiu Alta s mikrofonem je ředitel Českého literárního centra Ondřej Buddeus. Foto: HN

Nově zřízené České literární centrum chce v nadcházejících měsících obstarat rezidenční pobyty pro spisovatele, převzít organizaci ceny pro bohemisty či navázat kontakt s evropskými katedrami bohemistiky.

V neděli to řekl Ondřej Buddeus, který je pověřen řízením centra, když představil první návrh koncepce fungování centra. Do půlky června bude Buddeus se svým týmem sbírat zpětnou vazbu, 15. června koncepci zveřejní k připomínkování.

České literární centrum, jež má podle Buddeuse fungovat jako „partnerská instituce pro jednotlivce i organizace v oblasti literatury“ a zprostředkovávat kontakt mezi státními institucemi a organickým literárním provozem, zřídil stát na příkaz ministra kultury.

Od 1. ledna letošního roku je centrum samostatnou sekcí Moravské zemské knihovny, jedné z příspěvkových organizací ministerstva.

Původně vybraný šéf literárního centra Petr Janyška po několika týdnech z funkce odstoupil, řízením tak byl dočasně pověřen právě Buddeus, třiatřicetiletý básník a vystudovaný překladatel hovořící německy, norsky a anglicky.

Své první kroky ve funkci představil na nedělní debatě v pražském Studiu Alta, která se uskutečnila v poslední den veletrhu Svět knihy. „Tým se poprvé sešel 10. dubna, za tu dobu se věci daly do pohybu horečnatým způsobem,“ shrnul Buddeus.

Kromě něj v Českém literárním centru dále působí Šárka Krtková zaměřující se na německojazyčnou oblast, Jack Coling se specializací na anglosaské země a Sára Vybíralová, jež bude mít na starost frankofonní sekci.

Dalšími zaměstnanci centra jsou grafická designérka Anežka Hrubá Ciglerová a Alžběta Zmrzlíková, která bude mít na starost administrativu a také se specializovat na Španělsko a lusofonní země. Výhledově tým najme ještě pracovníka na PR, od něhož také očekává jazykovou kompetenci, upřesnil Buddeus.

Podle něj bude literární centrum operovat s rozpočtem okolo 9 milionů korun ročně, z čehož až 5,5 milionu korun jde přímo na aktivity centra. Z těchto peněz se nemají hradit náklady na zaměstnance ani na nájem.

Centrum sídlí v Národním domě na Vinohradech, jenž patří Státnímu fondu kultury. Díky tomu centrum nemusí platit nájem.

„Akční rozpočet je takový, že se s ním dá leccos dělat. Abychom ale mohli prostředky průběžně čerpat, museli jsme vytvořit plán už na letošní rok a aktuálně pracujeme na rozpočtu pro rok 2018,“ poznamenal v neděli Buddeus. 

Přestože v koncepci už nyní počítá s přípravami strategického plánu pro to, aby se v příštím desetiletí podařilo zařídit účast České republiky coby hlavního hosta na Frankfurtském knižním veletrhu, momentálně se Buddeusův tým věnuje tomu, co České literární centrum čeká bezprostředně.

Například do 1. června se zahraniční spisovatelé či překladatelé mohou hlásit na rezidenční pobyty v Praze a Brně. Začnou v září, v Brně budou hosté pobývat v bytech Moravské zemské knihovny, v Praze půjde o pronajaté apartmány.

„Pro mě je ideální představa třeba taková, že překladatel v pokročilé fázi přijede do Prahy, aby se mohl na pár dnů setkat s autorem knihy a osobně s ním překlad probrat,“ uvedl jako příklad Buddeus.

„Také se nabídl kontakt na Národním památkovém ústavu, kde budu tento týden jednat o zřízení inspekčních bytů na hradech a zámcích,“ dodal dočasně pověřený ředitel, který si představuje, že takové rezidenční pobyty naopak využijí čeští autoři. „Píšete-li například žánrovou novelu z temného středověku, inspekční byt na Zvíkově by mohl být velmi zajímavý,“ uvedl Buddeus, avšak zdůraznil, že jde pouze o příklad.

Rezidenční pobyty pro zahraniční autory a překladatele od října 2015 nabízí také Praha v souvislosti s projektem UNESCO Město literatury. „Musíme se za nimi vydat, abychom zjistili, jestli by nám nějaké byty nezapůjčili, když v nich třeba rezidenta nemají,“ podotkl v neděli Buddeus.

Letos v létě a na podzim budou v Česku pobývat překladatelé vyznamenaní Cenou Susanny Rothové pro bohemisty, kteří letos dostali za úkol přeložit román Bianky Bellové zvaný Jezero. Jejich program a pobyt už má koordinovat nové České literární centrum. To také v nejbližší době zveřejní vítěze letošního ročníku.

Na podzim pak chce Buddeus navštívit evropské katedry bohemistiky, aby prozkoumal, co potřebují a jak by jim České literární centrum mohlo pomoci. „Bohemisté či slavisté vyvážejí českou literaturu do světa, jsou jejími agenty. Zasluhují naši pozornost a péči,“ podotkl Buddeus.

Podle něj je situace bohemistů v zahraničí tristní. „Rádi bychom jim pomohli k rozvoji,“ poznamenal. 

Výhledově se České literární centrum chce zaměřit na německojazyčnou oblast, kam by už letos na podzim rádo doporučilo první autory. V roce 2019 bude Česká republika hlavním hostem Lipského knižního veletrhu. Kvůli tomu se už rok schází přípravná dramaturgická rada vedená Martinem Kraflem, bývalým mluvčím prezidenta Václava Havla nebo České televize a donedávna ředitelem Českého centra ve Vídni. Nyní je Krafl pověřen koordinací aktivit směřujících k účasti na lipském veletrhu.

V uplynulém týdnu na pražský veletrh Svět knihy dorazila delegace německých nakladatelů, kteří se setkali s překladateli i agenty. Také se dozvěděli, že díky účasti České republiky na lipském veletrhu budou na ministerstvu kultury moci žádat o navýšené granty na překlad české literatury.

„Přijelo jedenadvacet zástupců, avšak pozvánek bylo rozesláno šedesát. Ostatní se omluvili, mají však zájem o materiály, které k tomu připravíme,“ poznamenal Buddeus, který chce se zbylými německými nakladateli ještě jednat. „Abychom jim vštípili nejen to, že česká literatura je zajímavá, ale také že je momentálně podporovaná víc než kdy jindy,“ uvedl.

Konkrétní informace o tom, zda a nakolik ministerstvo kultury navýší dotační programy v oblasti literatury, budou známy v polovině června. Buddeus však zmínil, že by mohla narůst podpora na překlad, propagaci, tisk i autorská práva. „V souvislosti s Lipskem 2019 se dále domlouvají výstavy, koncerty či divadla. Konkrétní program či jména autorů ale dramaturgická rada teprve představí,“ vysvětlil.

Návrh koncepce Českého literárního centra letos počítá také s rozvojem portálu CzechLit.cz, jehož správu centrum převzalo od Institutu umění – Divadelního ústavu. „Stane se naší domovskou stránkou. Připravujeme novou koncepci, jak bude portál fungovat, a budeme pracovat na nových stránkách,“ podotkl Buddeus.

Kompletní přestavbu portálu v koncepci zařadil na roky 2018 až 2019.

Buddeus během nedělní diskuse přiznal, že ohlasy na vznik Českého literárního centra byly rozporuplné. „Od té doby, co jsme začali reálně fungovat, se mi ale zdá, že rozporuplnosti ubylo. Byť je můj pohled omezený tím, že jsem se ocitl uvnitř,“ řekl.

Ředitel tím zřejmě narážel na kritické hlasy spisovatelů Petry Hůlové a Davida Zábranského či publicisty Ondřeje Horáka, kteří České literární centrum v uplynulých měsících kritizovali. Například Hůlová na serveru Echo24.cz napsala, že centrum je „debaklem českého literárního provozu“ a že ministerstvo kultury literatuře „fandí jen a pouze symbolicky prostřednictvím krasořečí a likvidační podpory“.

Svůj text spisovatelka doprovodila satirickým videem na serveru YouTube, v němž prochází Národním domem na Vinohradech a hledá kanceláře centra.

Zábranský se v nedávném textu pro server H7O.cz pozastavil nad tím, že České literární centrum zřizuje právě Moravská zemská knihovna, a celkovou situaci okolo zřízení centra označil za „bezesporu ten nejkurióznější bordel, jaký jsem kdy zažil“.

dak
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Bitcoin se v srpnu nejspíš rozštěpí na dvě měny. Další rozkol se čeká v listopadu

Rozpadlé koalici lidovců a Starostů by pro vstup do sněmovny chybělo půl procenta, Okamura posiluje, ukázal průzkum Median

Libye dostane od EU 46 milionů eur na posílení ochrany hranic. Italské lodě jí pomohou v boji proti pašerákům lidí

Bude po volbách někdo spolupracovat s Okamurou? Místopředseda hnutí ANO Brabec to nevylučuje

O2 se může dál jmenovat O2. Firma kontrolovaná PPF zaplatí španělské Telefónice za užívání obchodní známky téměř miliardu korun

reklama