Cenu Evropské unie za literaturu letos za román Jezero získala česká spisovatelka Bianca Bellová. V pátek to oznámilo tiskové oddělení Zastoupení Evropské komise v České republice.

Ocenění spojené s odměnou 5000 eur, v přepočtu asi 135 tisíc korun, je určeno mladým evropským autorům. Má jim pomoci prosadit se na mezinárodní scéně.

O vítězi rozhodla česká komise ve složení Tomáš Kubíček (předseda), Jindřich Jůzl, Jan Němec, Jakub Petr a Tomáš Zmeškal. Kromě Bellové byli na cenu nominováni Vratislav Maňák s prózou Rubikova kostka a Marek Šindelka za román Únava materiálu.

Vítězná kniha Jezero, jež vypráví drsný příběh dospívajícího chlapce v neurčitém časoprostoru, letos zvítězila i v české soutěži Magnesia Litera.

Vítězové letošního ročníku evropské ceny, kteří byli vyhlášeni v pátek, ocenění převezmou v neděli 23. května v Bruselu.

Cena Evropské unie za literaturu se uděluje od roku 2009 a každoročně ji získávají autoři zpravidla z 12 předem vybraných zemí.

Cílem ocenění je vyhledávat talentované autory a zajistit vydání jejich děl v zahraničí, aby se dostala k širšímu publiku. To by podle představ Evropské komise mělo přispět k obohacení evropských kultur a k většímu pochopení mezi národy.

Dosud bylo v rámci ceny přeloženo přes šest desítek vítězných knih, každá v průměru do tří až čtyř jazyků.

Když v minulosti v Ceně Evropské unie za literaturu přišla na řadu Česká republika, ocenění získali Tomáš Zmeškal a Jan Němec. Zmeškal se stal laureátem v roce 2011 za román Milostný dopis klínovým písmem.

Němcovi byla cena udělena o tři roky později za prózu Dějiny světla.

Letošní vítězka v románu Jezero zasadila příběh chlapce Namiho, který pátrá po své matce, do exotického prostředí připomínajícího vysychající Aralské jezero. Sugestivní dojem umocňuje poetický jazyk a obraznost, které kontrastují s líčením všudypřítomné brutality.

„Bellová na zřetelném pozadí dějin východního bloku dvacátého století, které stále zasahují do přítomnosti, staví čiré podobenství o putování světem, stojícím na pokraji pekla,“ napsaly o knize Hospodářské noviny.

„Ten příběh má být spíš symbolický, abstraktní, nemá být nasazený na konkrétní místo a konkrétní dobu,“ řekla Bellová před pár týdny v rozhovoru pro magazín Hospodářských novin ego!.

Bellová, která má bulharské kořeny, pracuje jako překladatelka a tlumočnice z angličtiny. Debutovala knihou Sentimentální román z roku 2009, následovaly novely Mrtvý muž (2011) a Celý den se nic nestane (2013). Bellová vydala také řadu povídek.