reklama

Tanečník Jiří Kylián slaví sedmdesátiny. Nebilancuji, zajímá mě fotografie a film, říká

Čtěte více: Kylián Jiří | tanec | výročí
  • V úterý oslaví sedmdesáté narozeniny světoznámý tanečník a choreograf Jiří Kylián.
  • "Můj zájem o tanec mě naprosto o nic neošidil, spíše mě obohatil," říká.
  • Kylián vytvořil přes 80 choreografií pro Nizozemské taneční divadlo.
Tanečník a choreograf Jiří Kylián je na archivním snímku z roku 2007, kdy uváděl tři choreografie ve Slovenském národním divadle. Tanečník a choreograf Jiří Kylián je na archivním snímku z roku 2007, kdy uváděl tři choreografie ve Slovenském národním divadle. Foto: ČTK

Tanec je podle slavného choreografa Jiřího Kyliána nejosobnějším, ale také nejzanedbávanějším uměleckým vyjadřovacím prostředkem. Toto úterý Kylián oslaví 70. narozeniny.

Velkou část života prožil v zahraničí, kde zažil mnohé úspěchy s Nizozemským tanečním divadlem. "Můj zájem o tanec mě naprosto o nic neošidil, spíše mě obohatil," říká.

Kylián považuje choreografii za zaměstnání, které musí brát v potaz různé umělecké formy: hudbu, výtvarné umění, literaturu, architekturu. "Choreograf by měl mít alespoň skromné znalosti anatomie, psychologie, ekonomie," tvrdí tanečník, který patří ke světové choreografické špičce.

Tanec je podle něj nejstarším uměleckým vyjádřením lidstva – starším než hudba, malba či literatura. Proč se Kylián rozhodl věnovat tomu nejmodernějšímu současnému tanci? "My, choreografové dneška, se musíme starat o historii budoucnosti. Musíme dávat pozor, abychom se neutopili v Labutích jezerech, přestože je mám také velmi rád," vysvětluje Kylián.

V roce 1967 jako dvacetiletý odešel z rodného Československa a přes angažmá ve stuttgartském baletu se o šest let později dostal do Nizozemského tanečního divadla (Nederlands Dans Theater). Šlo o soubor, který vznikl odtržením skupiny tanečníků z Holandského národního baletu. Ti se chtěli věnovat tanečním experimentům.

Kylián se brzy stal šéfem souboru a v roce 1978 ho inscenací Sinfonietta přivedl na cestu k velké mezinárodní slávě. Pro Nizozemské taneční divadlo nakonec vytvořil přes 80 choreografií.

"Mé rozhodnutí opustit vlast nebylo ovlivněno tehdejší dramatickou politickou situací. Byla to spíše shoda okolností. Vědychtivý člověk půjde vždy tam, kde jsou ty zdroje vědomostí, které ho zajímají. Přestože jsem Čech a přestože jsem se k tomu češství vždy hlásil, cítím se spíš světoobčanem," tvrdí Kylián.

V poslední době se víc než choreografií zabývá fotografováním a filmy. "To znamená, že přestože jsem se celý život zabýval živým uměním, dnes mě spíše zajímá umění ‚mrtvé‘ neboli umění ‚registrované‘,“ říká v žertu. "Ale nejvíc mě zajímá kombinace těchto dvou vyjadřovacích uměleckých prostředků, které se současně odehrávají na jevišti."

Před dvěma lety, kdy připravoval své poslední představení na jevišti Nederlands Dans Theater, vznikl také film o Kyliánově tvorbě.

Kromě toho je Kylián autorem povídek, které v Praze uvádí divadlo Viola v podání Jiřího Lábuse a doplněné o několik filmových miniatur.

Choreograf se před nadcházejícím jubileem postaral o vznik webových stránek. "Tam je alespoň hrubě načrtnuto, čím jsem se všechna ta léta zabýval, ale je tam i mnoho videozáznamů, aby si každý mohl vytvořit svůj vlastní názor," říká. Na bilancování prý nemá moc času.

Kylián ve svých nápaditých choreografiích kombinuje taneční prvky klasiky s moderními směry. Nechybí mu humor. Neustále objevuje cosi nového a spojuje zdánlivě nesourodé prvky.

Narodil se 21. března 1947 v Praze. Jeho matka Markéta byla taneční hvězdou. Sám začal tančit v devíti letech.

Pražskou konzervatoř absolvoval u tanečnice Zory Šemberové. Z Československa odešel do Londýna v roce 1967, v 70. letech získal stipendium na Královské baletní škole v Londýně. Objevil se ve velkých sólových rolích ve stuttgartském baletu a první choreografii vytvořil pro tento soubor. Pak se přesunul do Nizozemska.

Soubor, který tam přebral, nebyl v nejlepším stavu. Dnes patří Nizozemské taneční divadlo ke světové špičce. Mezinárodně jej proslavila Janáčkova Sinfonietta v roce 1978.

Na jejím roztančení Kylián tvrdě pracoval a výsledek byl strhující. Když se při premiéře v závěrečné části rozezněly skupiny žesťů a jeviště zalily proudy nekončících vzdušných skoků, obecenstvo šílelo. Lidé si stoupali, nadšením vyhazovali programové brožury do vzduchu a Kyliána zavalili mnohaminutovým bouřlivým potleskem. V tu chvíli se definitivně prosadil mezi choreografickou elitu.

Rok po famózním úspěchu Sinfonietty soubor Nizozemského tanečního divadla na dva týdny zavítal do New Yorku. Tamní recenze jej zařadily po bok nejslavnějších jmen taneční historie 20. století.

Kyliánův věhlas dolehl i do tehdejšího Československa: dostal pozvání na Pražské jaro 1982. Přijetí ve Smetanově divadle bylo fantastické a choreograf na ně vzpomíná jako na jeden z nejpohnutějších momentů ve svém životě.

V osmdesátých letech se poetika jeho děl začala proměňovat. V choreografii Stamping Ground se nechal inspirovat taneční technikou australských Aboriginů. A devadesátá léta přinesla jeho tvorbě nový, mnohem současnější taneční výraz.

Po změně režimu se Kylián nejdřív nadšeně přijel podívat do vlasti, později si ale uvědomil, že jeho domovem je Nizozemské taneční divadlo. A odmítl nabídku vést balet pražského Národního divadla, stejně jako předtím svody proslulejších scén, například vídeňské, nebo dokonce pařížské Opery.

V pražském Divadelním ústavu Kylián založil pobočku své nadace, která dnes mimo jiné spravuje unikátní fond videonahrávek. Kyliánovy práce se začaly častěji dostávat na česká jeviště.

Kylián sám sebe pokládá za světoobčana. "Část mých předků je německého původu a pochází ze Slezska, také mám trochu maďarské krve," podotýká.

Ke svým choreografiím používá tvorbu současných skladatelů i počítačově komponovanou hudbu. Do světa filmu se vydal tanečním snímkem Car Men, což je neobvyklé spojení tance, klasické hudby, starých aut a černobílých grotesek. Vznikl na motivy Bizetovy opery Carmen, její hrdiny však představuje jako pošetilé automobilové nadšence v kulisách severočeských uhelných dolů.

Kylián, držitel četných ocenění, mimo jiné benátského Zlatého lva za celoživotní dílo a také pražské Thálie za celoživotní dílo, dostal k nadcházejícímu jubileu v Janáčkově divadle v Brně, které aktuálně uvádí jeho choreografii Petit Mort, dárek v podobě přidaného představení. To se uskuteční právě na jeho narozeniny.

ČTK
Přeposlat
Diskuse
reklama

Češi mají v oblasti kryptoměn hned dvě světová prvenství. Vytvořili virtuální peněženku a bitcoinové "JZD"

Ministerstvo průmyslu zpřísňuje investiční pobídky. Levné montovny neplatící alespoň průměrnou mzdu mohou na podporu zapomenout

Babiš ani neví, kde Kostelec je, jinak by to tak nenechal, říkají místní. Volit budou ANO, i když na práci v masně Agrofertu si stěžují

Češi umí rozjíždět "byznys z vesmíru". Dostávají kosmické technologie do běžného života, říká manažer Evropské vesmírné agentury

Forbes: Trump se propadl v žebříčku boháčů o sto příček. Gates zůstává nejbohatším člověkem planety

reklama