Týden v kultuře 19. až 25. srpna

Punkovým koncertem Marca Stevena Bella, který byl pod jménem Marky Ramone členem legendární skupiny Ramones, v neděli vyvrcholil 26. ročník Open Air Festivalu Trutnov. Ramone vystoupil s kapelou Blitzkrieg s písněmi Ramones, v jejichž sestavě působil přes patnáct let od roku 1978 až do jejího rozpadu v roce 1996 se čtyřletou přestávkou.

Sedmapadesátiletý člen Rokenrolové síně slávy, který usedl za bicí, se svou kapelou zahájil koncert po úvodu v podobě reprodukované westernové hudby písní Rockaway Beach. Následovaly bez větších pomlk další krátké úderné skladby jako Do You Wanna Dance? I Don't Care, Sheena Is a Punk Rocker nebo Beat on the Brat, které roztancovaly velké množství přítomných návštěvníků. "Skladby této slavné a pro punk stěžejní kapely zná snad i každý punkový greenhorn, stejně jako jejich skvělé logo imitující prezidentskou pečeť, které se stalo symbolem zdobícím trika a bundy napříč kontinenty," uvedl spoluzakladatel trutnovského festivalu Martin Věchet.

Poslední den 26. ročníku festivalu Open Air Trutnov zahájil písničkářský projekt Stoker One Man Band a ranní bubnování Pavla Fajta. V areálu Na Bojišti byly od dopoledne pod dvěma venkovními pódii desítky posluchačů, další neustále přicházeli. Od čtvrtka festival navštívily tisíce lidí, oproti pátku a sobotě však dnes jejich řady trochu prořídly. Přesný počet návštěvníků pořadatelé trutnovského festivalu neoznamují s odkazem na to, že ostatní festivaly uvádějí nepřesná, většinou nadsazená čísla. "Jsem v Trutnově už pošestnácté, není to pro mě ani tak o hudbě jako o setkání s partou dobrých lidí," řekla návštěvnice Kamila.

Ani v neděli před polednem nechyběla bohoslužba za oběti odsunu. V programu mimo jiné dále zahrál Vladimír Merta s kapelou, jako první zahraniční kapela se na hlavní scéně představili slovenští Iné kafé. Na menší venkovní scéně nejdříve posluchače na romantičtější notu naladil Ivan Hlas se svým Triem, hned po něm s říznou hudbou a slovníkem plným vulgarit v podání zpěváka Radka Škarohlída vyvolala nadšení i rozpaky skupina Hentai Corporation.

Velký úspěch sklidila kapela Mňága a Žďorp, diváci aplaudovali jejím hitům i spojení s Petrem Vášou v písni Výhledově. Pozornost si v undergroundovém stanu získala kapela Mucha, která vznikla kolem kyjovské písničkářky Nikoly Muchy a mezi jejíž členy patří Martin Evžen Kyšperský z Květů, Petr Zavadil z Těch Syčáků a Štěpán Svoboda z Budoárů. Závěr festivalu obstará Vítkovo kvarteto a bubenice Pája Táboříková se svým projektem Payanoia.

Po čtvrtečním programu, jehož největší hvězdou byl britský bluesman John Mayall, v pátek akce mimo jiné přivítala francouzského herce Pierra Briceho. Předposlední den festivalu pak ozdobil Rachid Taha.

Podle královehradecké policie se v souvislosti s festivalem zatím neobjevily žádné závažné případy narušení veřejného pořádku.

Hudební přehlídka loni slavila čtvrtstoletí od prvního ročníku, který v roce 1987 rozehnala komunistická policie. Tehdy aparaturu hudebníkům schoval v chalupě na Hrádečku Václav Havel. Méně než v minulých letech se nyní řešila otázka případného přemístění festivalu, protože pozemky na loukách, kde stávají stany návštěvníků, byly změnou územního plánu radnicí určeny k zastavění. (čtk)

Novou tiskovou mluvčí ministerstva kultury se stala Anna Ješátková. Uvádí to úřad na své webové stránce. Dříve pracovala v útvaru Komunikace a marketingu České televize, kde se věnovala především kontaktu s diváky, píše ministerstvo. Studovala obor mediální studia na Univerzitě Karlově a na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze.

Ve funkci nahradila Lenku Brandtovou, kterou ministr Jiří Balvín odvolal na konci července. Balvín záhy po svém nástupu učinil v úřadu několik personálních změn.

V červenci vyměnil ekonomického náměstka - kontroverzního Martina Sankota nahradil Jiří Richter, který tento post již dříve zastával. Ředitelem úřadu se stal Stanislav Karabec, který v této funkci nahradil dlouholetého úředníka ministerstva Milana Kupku. Karabec, který má blízko k ČSSD, se na ministerstvo vrátil potřetí. V úřadě působil za ministrů Vítězslava Jandáka a Václava Riedlbaucha, jenž spravoval resort v úřednické vládě Jana Fischera.

V pozici ředitelky ministrova kabinetu nahradila Markétu Ševčíkovou v polovině července Pavla Zdráhalová, která dříve pracovala v úřadu vlády. (čtk)

Festival Struny podzimu, jehož 18. ročník mezi 23. zářím a 9. listopadem přinese desítku koncertů s hvězdami jazzu, klasiky a world music, i letos pořádá tvůrčí víkend určený hudebně zvídavým dětem a hravým rodičům. Projekt Struny dětem 18. až 20. října v pražském divadle Minor nabídne koncerty, divadelní představení a hudební, výtvarné i filmové dílny. ČTK o tom za organizátory informovala Silvie Marková.

Rodinné výpravy se mohou těšit na Tata Bojs, Vltavu nebo Už jsme doma, barokní Ensemble Inégal, Pražský filharmonický sbor, bubenickou show studentů Pražské konzervatoře a také Clarinet Factory s Alanem Vitoušem, kteří se hudebně napojí na filmy Karla Zemana Cesta do pravěku a Ukradená vzducholoď.

"Víkend Struny dětem je pro nás vzácnou oázou, kde nejmladším návštěvníkům představujeme různé umělecké obory s důrazem na to, aby samy tvořily. Díky vstřícnosti divadla Minor a partnerů tohoto víkendu se dětem v komorní atmosféře věnují umělci, které jsme zvyklí vídat na velkých pódiích," řekla výkonná ředitelka festivalu Struny podzimu Dana Syrová.

Na návštěvníky Divadla Minor bude čekat například výroba vitráží technikou Tiffany, létajících balonů, sestavování elektrodřeváků či vlastní nástěnné mapy kontinentů. O klasickou hudbu se postará Pražský filharmonický sbor, který v moderaci Petra Kadlece předvede nejslavnější sborové kousky historie. Řádící dětskou experimentální kapelu sestaví Jan Matásek pod názvem Hudebně drámo, violoncellista Petr Nouzovský a harfenistka Barbora Plachá připraví Koncert pro 51 strun, na který naváží workshopem pro začínající violloncellisty a harfenisty. V Cirkusu Ulice Dagmar Urbánkové si děti vyrobí knížku o třech stranách a u Lucie Lomové si nakreslí komiksový strip. Více informací je na www.strunypodzimu.cz.

Festival, k jejichž největším hvězdám patří tenorsaxofonista Wayne Shorter, sopranistka Barbara Hanniganová, mistr staré hudby Jordi Savall a zpěvák Rufus Wainwright, předznamenalo 14. března Jarní Gala pro festival Struny podzimu. V programu připraveném pouze pro tento večer, jehož výtěžek bude použit na financování dalšího ročníku festivalu, vystoupil americký jazzový zpěvák Gregory Porter. (čtk)

Část rozsáhlého archivu malíře a filmaře Víta Soukupa (1971 až 2007), z něhož čerpal inspiraci ke své tvorbě, vystavuje Fotograf Gallery ve Školské ulici. V souladu se zaměřením galerie představuje dochované fotografické předlohy k Soukupovým obrazům z první poloviny 90. let minulého století. Právě tehdy Soukup začal ve svých malbách vycházet z novinových a časopiseckých reprodukcí. Těmto zdrojům zůstal věrný až do své předčasné smrti v roce 2007. Výstava potrvá do 14. září.

Na bohatý archiv narazil nakladatel Ivan Mečl při návštěvě umělcovy chalupy v jihočeské vesničce Dolní Pláně. Zde Soukup vytvořil část svého malířského díla a sem také převezl fascikly písemností a obrazových dokumentací. Mečl vzal materiály do Prahy a nyní je třídí se záměrem zveřejnit je.

Mečl připravil letos na jaře Soukupovu výstavu, kterou koncipoval jako první krok k jeho větší retrospektivě. Zároveň začala veřejná sbírka na záchranu, soupis, archivaci a publikaci umělecké pozůstalosti umělce.

Vít Soukup patří mezi generační umělce přelomu tisíciletí. Často pracoval s nadsázkou a jako jeden z prvních začal do své tvorby programově implantovat retro motivy socialistické éry. Jako inspirace a předloha mu většinou sloužily snímky z časopisů (Květy, Abc, Dorka), později také regionální noviny nebo komerční letáky.

Tématy jeho obrazů se staly například neumělé jídelní sestavy doprovázející recepty, modelky z 60. let nebo drobné neidentifikovatelné součástky. V první polovině 90. let Soukupa k pitoreskním obrazovým sériím podněcovaly fotografie z novin a časopisů. Už tehdy ho ale zajímal potenciál "extrémní syntézy banality a vznešenosti" a "extrémní kontrastní hyperharmonie", jak svá východiska později pojmenoval.

Dokladem Soukupovy vytrvalosti v tomto úsilí může být dochovaný projekt s Jakubem Dolejšem ke společnému monumentálnímu obrazu s námětem z války v Bosně a Hercegovině. Vznikl v roce 1993 a pravděpodobně s ním souvisí i složka s výstřižky, které se staly jádrem výstavy ve Fotograf Gallery.

Podle kurátora Jiřího Ptáčka výstava vykresluje Soukupovu mimořádnou schopnost řezu masmediálním brakem, ale stává se rovněž exkurzem do fotožurnalistiky první poloviny 90. let. (čtk)

Jihokorejští filmaři začali dnes v areálu ostravského Dolu Michal točit milostný příběh z 60. let. Film nazvaný International Market se už natáčel v Praze. Další scény štáb pořídí i v Dole Anselm v Landek Parku či v Dolních Vítkovicích. Informoval o tom správce objektu Alexandr Zaspal.

"Dnes dorazí komparz. Mělo by to být až 200 lidí. Přibližně polovina z nich budou Korejci," uvedl Zaspal. Doplnil, že dnes jsou na programu zkoušky kostýmů a technická příprava. Samotné natáčení začne v úterý. Natáčet se bude od 06:00 do 15:00, tedy téměř stejně dlouho, jako trvala jedna havířská směna.

Film se odehrává v 60. letech 20. století v období po korejské válce, kdy vláda jihokorejské muže posílala ve velkém pracovat do německých dolů a ženy za prací ošetřovatelek a zdravotních sester. V tomto prostředí se odehrává milostný příběh nečekaného setkání dvou lidí, kteří se zamilují, a najdou tak nový smysl života. Děj ale napsal život sám, nic tedy nebude tak jednoduché a hrdinové budou muset za svůj vztah bojovat.

Natáčení změnilo i ráz samotné technické památky, kterou Důl Michal je. "Filmaři projevili přání natáčet v původních sprchách. Ty byly ale 20 let nefunkční. Našim šikovným pracovníkům se je ale podařilo zprovoznit," uvedl Zaspal. V řetízkových šatnách zmizely všechny české nápisy. "Děj filmu se odehrává v Německu. Proto se musely vyměnit," vysvětlil správce.

Režisérem snímku je Jun Je-kjun, jehož komerčně nejúspěšnějším filmem byl film Tsunami, považovaný za první jihokorejský katastrofický film. Nominovaný už byl na ceny Black Dragon Awards za nejlepší film i režii. Celkem má štáb 150 členů, z toho asi 50 z nich jsou přímo Jihokorejci. Film se bude promítat i v Česku, minimálně na festivalu Filmasia, který se koná první týden v prosinci. Datum premiéry v Koreji ještě stanoveno není. (čtk)

Slavný istanbulský zastřešený bazar (Kapali Çarşí) je na pokraji zřícení kvůli ilegálním stavebním úpravám majitelů jednotlivých obchodů. V původních zdech místy dokonce zejí díry, informovala agentura DPA.

Svévolnými přestavbami prodejci jednu z nejvyhledávanějších turistických atrakcí města na Bosporu výrazně poničili. U 135 obchodů dokonce majitelé odstranili celé zdi, aby získali více místa, informoval dnes deník Today's Zaman s odvoláním na výsledky inspekce, kterou nechalo provést vedení tržiště z 15. století.

Podle zprávy si obchodní plochy ztenčováním zdí svévolně rozšířilo 926 prodejců. Otvorů ve zdech bylo 242. Vznikaly dokonce ilegální podzemní prostory. Střecha zase trpěla pod tíhou klimatizací, satelitů a nádrží s vodou. Obchodníkům nyní hrozí pokuty.

Tržiště Kapali Çarşí, které zastřešuje přes 3600 obchodů, denně navštíví zhruba půl milionu lidí. Úřady oznámily, že chtějí bazar kompletně zrenovovat, s majiteli obchodů se ale přou o náklady rekonstrukce. (čtk)

Fotograf Josef Koudelka potvrdil podpisem smlouvy Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze svůj záměr darovat České republice soubor 537 fotografií, který reprezentuje jeho celoživotní dílo. Dnes to řekla mluvčí muzea Jana Ulipová. První část souboru by měla být do Prahy přivezena během šesti měsíců. Druhá část je součástí retrospektivních výstav a bude do Prahy převezena po jejich skončení. Hodnota sbírky činí podle odborníků desítky milionů korun.

V plánu je také Koudelkova retrospektivní výstava, která by se měla uskutečnit v roce 2018 v nově rekonstruované budově UPM. Dar má v současné době podobu dlouhodobé zápůjčky. "Na darovací smlouvu ji lze změnit ve chvíli, kdy odpadne nebezpečí zadržení uměleckých děl ve vlastnictví státu v zahraničí z důvodu probíhajících mezinárodních arbitráží," uvedla mluvčí.

"Retrospektivní výstava s názvem Josef Koudelka - Fotograf, která se konala v roce 2002 v Národní galerii v Praze, obsahuje vše nejlepší, co jsem ve fotografii v průběhu 50 let udělal," říká Koudelka. Výstava se pak reprízovala v mnoha světových muzeích, několik institucí projevilo zájem fotografie získat. "Já jsem však došel k závěru, že by tato kolekce měla zůstat v zemi, kde jsem se narodil, tedy v Čechách. Proto jsem v roce 2007 nabídl Uměleckoprůmyslovému muzeu možnost tohoto daru, který jsem postupně rozšířil o další soubory fotografií. Jsem rád, že po letech jednání se věc konečně podařilo uzavřít," uvedl k podpisu smlouvy.

Darovaná kolekce je podle muzea velmi významný soubor fotografií. Mnohé z nich jsou unikátní vintage printy, tedy původní dobové autorské zvětšeniny, některé existují pouze v jedné kopii a nelze je již znovu nahradit. Přestože Koudelkovo dílo dnes patří na mezinárodním uměleckém trhu k vysoce oceňovaným, hodnota mnoha fotografií je považována za nevyčíslitelnou.

Kolekce zahrnuje soubory Divadlo (1964-1970), Černý trojúhelník (1994), Invaze 1968 (výstava prezentovaná Praze v roce 2008), Teatro del Tempo (1999-2002), Wales (1997-1998), Portugalsko (1976-2004), Camarque (2004-2005), Paříž č. XIII. 13 (2001-2005), Začátky (1958-1961), Experimenty (1962-1964), Cikáni (1963-1969), Invaze (1968), Exily (1968-1984), Chaos (1986-2005).

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze spravuje jednu z nejrozsáhlejších sbírek fotografií v českých veřejných institucích. Koudelkova tvorba nebyla dosud ve státních sbírkách zastoupena ani jedinou autorizovanou prací.

Josef Koudelka patří k nejvýznamnějším světovým fotografům, od roku 1974 je členem agentury Magnum Photos. Známý je především svými snímky ze srpna roku 1968, na kterých zachytil okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, tajně je vyvezl ze země a seznámil s těmito událostmi svět. Letos 10. ledna oslavil pětasedmdesáté narozeniny. Má české a francouzské občanství. Je držitelem řady významných ocenění udělených v ČR i v zahraničí. (čtk)

Národní galerii v Praze povede do konce roku i nadále ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas. Vedením instituce byl po odvolání jejího ředitele Vladimíra Rösela pověřen do konce srpna. Ministr kultury Jiří Balvín mu minulý týden pověření prodloužil do konce letošního roku. Učinil tak dva dny poté, co se dohodl s Jiřím Fajtem o změně data jeho nástupu do funkce generálního ředitele NG na 1. ledna 2014.

Vyplývá to z dopisu, kterým minulý týden Balvín Vlnasovo angažmá v čele NG prodlužuje a který má ČTK k dispozici.

Jiřího Fajta jmenovala ředitelem NG ministryně kultury v demisi Alena Hanáková 4. července. Podle odborníků i politiků tak významné rozhodnutí již neměla činit. Balvín záhy po svém nástupu do funkce uvedl, že chce jmenování prověřit. Ještě než se s Fajtem sešel, rozhodl se zasáhnout do situace v Národním divadle, které mělo mít také nového ředitele - od 1. srpna do funkce nastupoval Jan Burian. Fajt ho odvolal hned ten den, vyvolal tím bouři nevole a po intervenci předsedy vlády musel Buriana znovu jmenovat.

Ministrova schůzka s Fajtem možná i proto výrazný zvrat nepřinesla, přestože stejně jako v případě Buriana dříve Balvín kritizoval fakt, že Fajt neprošel aktuálně otevřeným výběrovým řízením; zúčastnil se však dvou předchozích, z jednoho, které bylo později zrušeno, vzešel jako nejlepší kandidát. Minulý týden se s Balvínem dohodl, že do NG nastoupí v původně plánovaném termínu 1. září, ale generálním ředitelem bude až od 1. ledna 2014.

Třiapadesátiletý Fajt v NG pracoval v letech 1993 až 2000; od roku 1995 vedl Sbírku starého umění. Z NG odešel krátce po nástupu Milana Knížáka, "aby se nemusel přetahovat s autoritářským generálním ředitelem". Od té doby působí renomovaný historik umění zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze. (čtk)

Bývalí ředitelé Národního divadla v Praze Jiří Srstka a Ondřej Černý nesouhlasí s výsledky auditu, jenž podle současného ředitele ND Jana Buriana ukazuje, že se při odměňování zaměstnanců porušoval zákoník práce. Podle zprávy se v divadle, jehož roční rozpočet činí přibližně miliardu korun, například obcházela mzdová regulace nebo se porušovaly povinnosti při placení daní a zdravotního a sociálního pojištění.

Systém odměňování spočívá ve stanovení pracovního úvazku uměleckých zaměstnanců ND počtem představení a u orchestru počtem takzvaných frekvencí, tedy představení a zkoušek, uvedl dnes v prohlášení adresovaném ČTK Srstka, který systém na konci 90. let připravil. Vycházel ze systému, který fungoval v ND v období první republiky.

"Je totiž nesmyslné uplatňovat na uměleckých zaměstnancích požadavek zákoníku práce v tom smyslu, že jejich pracovní povinnost je 40 hodin týdně. To totiž v uměleckém provozu, zvláště pak operním, není ani objektivně možné. Kromě jiného si lze těžko představit, že Eva Urbanová bude zpívat 40 hodin týdně nebo hornista bude na lesní roh troubit po stejný čas. Eva Urbanová by přišla o hlas a hornista o nátisk," uvedl Srstka.

Zákoník práce podle Srstky tehdy umožňoval, aby se množství požadované práce normovalo takzvanou spotřebou práce, kterou bylo možné vztáhnout nejen k hodině práce (návazně úkolová mzda), ale i k jinému času (v tomto případě k měsíci). Podle Buriana ale není možné zaměstnance divadla, kteří stejnou práci vykonávají na základě pracovního poměru, platit ve stejném měsíci ještě jiným způsobem, tedy třeba navíc na základě autorského zákona.

Podle bývalého šéfa ND Ondřeje Černého, kterého z funkce odvolala ministryně kultury před rokem, bylo vše v pořádku a závěry, které se objevily v médiích, považuje za "chybné, zavádějící a účelové". "Systém odměňování zaměstnanců připravoval tehdejší ředitel Srstka po konzultacích s ministerstvy práce a kultury. Kontrolní orgány nikdy nekonstatovaly porušení zákona," sdělil.

V komisi hodnotící audit zasedli daňový poradce František Hodan, ekonomická ředitelka Jihočeského divadla Jana Dvořáková, náměstkyně plzeňského divadla Anna Baxová a advokáti Jana Kollrossová, Ludvík Rösch a Milada Škvainová.

"Rád bych si přečetl onen audit, o kterém Burian hovoří, a zároveň pohovořil s odborníky, kteří ho psali. Jejich jména ani kvalifikace mně není známa," uvedl Srstka.

Výsledky auditu předložil šéf ND Burian už v červnu bývalé ministryni kultury Aleně Hanákové, která mu uložila, aby problémy začal řešit po svém nástupu. Ovšem 1. srpna, kdy se Burian ujal funkce, jej odvolal nový ministr kultury v úřednickém kabinetu Jiří Balvín. Ministr si za to vysloužil kritiku a premiér Jiří Rusnok Balvínovi nařídil vrátit Buriana do funkce, což se druhý den stalo.

Účetnictví ND nyní prověřuje finanční úřad, ten může divadlu dopočítat neodvedené daně až šest let zpátky. Burian zdůrazňuje, že nemá v úmyslu kriminalizovat své předchůdce, ale chce sladit dosavadní praxi s platnými zákony. (čtk)

Přiblížit život a dílo skladatele Wolfganga Amadea Mozarta zábavnou formou chce dětem scénický cyklus Opera nás baví. Premiéru bude mít v neděli 29. září ve Stavovském divadle v Praze. Režisérkou a autorkou scénáře je operní pěvkyně a ředitelka Dětské opery Praha Jiřina Marková-Krystlíková, výtvarníkem, scénografem a autorem komiksově laděných obrázků je grafik a malíř Jiří Votruba. Dnes o tom informovala mediální zástupkyně Magdalena Bičíková.

Projekt Opera nás baví má dvanáct dílů, první dva o Bedřichu Smetanovi a Gioacchinovi Rossinim představil už před prázdninami. V příští sezoně plánují pořadatelé uvést příběhy o Giuseppu Verdim, Richardu Wagnerovi a Petru Iljiči Čajkovském.

Provést děti operním žánrem sklidilo nejprve úspěch ve stejnojmenné knižní podobě. Ta získala například Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství a dala podnět vzniku stejnojmenného hudebně-vzdělávacího seriálu v České televizi.

"Mozarta kreslím moc rád a ze všech hudebních géniů i nejčastěji," uvedl výtvarník Votruba. Skladatele vnímá jako rebela, hitmakera a blázínka, který zůstal celý život velkým dítětem. Pro děti je podle něj právě Mozart nejlepším průvodcem po světě opery. (čtk)

Hudební slavnosti Emy Destinnové začnou 21. srpna v klášterním kostele Panny Marie v Českých Budějovicích varhanním koncertem Christiana Blohna, při kterém Petr Dostál zahraje na šofar a trombu. Celkem 24. ročník festivalu nabídne šest koncertů, kvůli nižším dotacím o dva méně než loni. Při varhanním koncertě v Písku zatančí v děkanském chrámu Adéla Srncová, řekl dnes novinářům ředitel festivalu Antonín Kazil.

"V úvodním koncertě bude hrát Petr Dostál-Berg na šofar, což je nástroj, na který troubil Mojžíš, když šel z hory Sinaj a představoval Desatero. Dále tam bude tromba clarina, což je zase rožmberský historický nástroj, který si Dostál zrekonstruoval, a pak tam bude ještě tromba soprána, která jediná má klapky a už se to blíží k trumpetám souběžně používaným," řekl Kazil. Z historických nástrojů zazní hudba, která odpovídá jejich vzniku.

V pátek 30. srpna zahraje na zámku v Borovanech Filharmonické dechové trio skladby Mozartovy, Beethovenovy, ale také současných skladatelů, například Tři grotesky Evžena Zámečníka. Tradičně bude festival hostovat v Písku, kde tentokrát v děkanském kostele při varhanním koncertě Jaroslava Tůmy zatančí Adéla Srncová. Zazní skladby Brahmsovy, Bohuslava Martinů a Bedřicha Janáčka.

Ve středu 4. září je v hudební síni Otakara Jeremiáše na programu komorní koncert, účinkovat budou violoncellista Jiří Bárta a klavíristka Terezie Fialová. Operní galakoncert bude 7. září v divadelním sále DK Metropol. Za doprovodu Filharmonie Brno pod taktovkou Leoše Svárovského zazní populární i méně známe skladby v podání sopranistky Stelly Grigorianové a tenoristy Hectora Sandovala.

Na závěrečném koncertě 10. září v českobudějovickém kostele sv. Jana Nepomuckého zazní Verdiho Rekviem. Účinkovat budou Český filharmonický sbor sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, Filharmonie Brno s dirigentem Leošem Svárovským, sopranistka Katia Pellegrinová, mezzosopranistka Stella Grigorianová, tenorista Hector Sandoval a Mika Kares - bas.

Tradice mezinárodního hudebního festivalu vznikla v roce 1990, kdy organizátoři k 90. výročí úmrtí Destinnové v Českých Budějovicích uspořádali galakoncert a před opravenou budovu Jihočeského divadla instalovali bustu pěvkyně. V 23 ročnících hostovalo přes 50 pěvců světového formátu. Pozvání přijali i významní dirigenti, třeba Václav Neumann.

Sopranistka Ema Destinnová (1878 až 1930), vlastním jménem Emilie Václavka Jindřiška Pavlína Kittlová, dosáhla světového úspěchu na scénách v Berlíně, v Covent Garden v Londýně a v Metropolitní opeře v New Yorku. Posledních 15 let života prožila v ústraní na svém zámečku ve Stráži nad Nežárkou na Jindřichohradecku. (čtk)

Režisér Vladimír Michálek začne v druhé polovině srpna natáčet film Pohádkář, jehož scénář napsal na motivy knihy Barbary Nesvadbové Marek Epstein. V hlavních rolích se potkají Jiří Macháček, Anna Geislerová a poprvé v českém filmu hvězda světového modelingu Eva Herzigová. Hudbu napsal slovenský skladatel a zpěvák Richard Müller. Do kin uvede snímek distribuční společnost Falcon na podzim roku 2014. Za tvůrce o tom informovala Uljana Donátová.

Pohádkář vypráví příběh muže mezi dvěma ženami, příběh o vášni, touze, lži a odpouštění. "Zatímco Bára Nesvadbová sleduje emoce a pocity svých hrdinek, zrazovaných a novými nepravdami konejšených, my se vydáváme po stopách Máry, muže nemocného láskou a lhaním," uvedl scenárista Epstein, držitel Českého lva za scénář k filmu Ve stínu.

Scénář dostal podobu takřka detektivního příběhu. Kapitán Rott pátrá po totožnosti těla nalezeného v řece. Díky tomu se dostává k příběhu muže, který si prostřednictvím lži budoval vlastní svět a díky tomu dokázal žít dva odlišné životy. Čím blíže se kapitán Rott dostává k podstatě toho, jaký Mára byl, tím víc začíná chápat nejen to, že nemohl žít jinak, než žil. Díky Márovi možná dokáže najít klíč k vyřešení vlastního života, který se mu hroutí pod rukama.

"Nemohu jednotlivé příběhy rozlišovat. Všechny dohromady tvoří kompaktní celek. Je to jakási skládanka, která, jak doufám, bude neustále držet diváka v napětí. Nejedná se zde totiž o klasickou lineární linku vyprávění. Příběh se odehrává v mnoha časových rovinách a je zde zapotřebí notné dávky pozornosti. Každá situace je pro diváka velmi zajímavá. Nic zde není jen tak a vše má svůj smysl," sdělil režisér Michálek.

V roli muže vězněného a osvobozovaného vlastními sny a smyšlenkami se po dvou letech představuje v hlavní úloze českého filmu Jiří Macháček. Jeho první osudovou ženu, právničku Danu, vytvoří Aňa Geislerová, v roli překladatelky Karly se objeví Eva Herzigová, která má herecké zkušenosti ze zahraničních natáčení.

"Do několika rolí jsem obsadil neherce, kteří však mají zkušenosti s filmovou kamerou. Charakter postavy je jim natolik blízký, že si troufnu říct, že budou přesní. Na druhou stranu jsem i do "malých rolí" obsadil vynikající herce a mám velkou radost, že nabídku přijali," dodal režisér.

Postavu kapitána Rotta vytvoří Matěj Hádek, ve filmu dále diváci uvidí Annu Linhartovou, Marianu Kroftovou nebo Jiřího Dvořáka. (čtk)

V příštím roce by se mohlo v Plzni začít s restaurováním cenných pozdně středověkých a renesančních maleb v kostele svatého Mikuláše na Mikulášském náměstí. Malby se podařilo objevit loni, když se v objektu dělaly nové rozvody elektřiny, letos předběžný průzkum pokračuje. Výjimečné výmalby zaujímají plochu zhruba 20 metrů čtverečních, nacházejí se v presbytáři. ČTK to řekl šéf plzeňských památkářů Petr Marovič.

"Chtěli bychom na to získat finanční prostředky. Až se to podaří dát dohromady, bude to objev nadregionálního významu," uvedl. Rozsah výmaleb je podle něj překvapující a unikátní.

Malby byly objeveny loni, když se kvůli novým rozvodům dělal v kostele předběžný restaurátorský výzkum. Ten letos pokračuje, vlastní restaurování by mohlo být zahájeno příští rok. Zahrnovat bude odkrytí maleb, jejich očištění a okamžité zakonzervování.

Zatím není zcela jasné, jaký výjev je na stěnách presbytáře zachycen. "V soklové části jsou vytvořeny městské hradby, a to velice krásným způsobem, kdy jsou stínované a běží po celém obvodu presbytáře," uvedl Marovič. V prostředním pásu by se mohla po odkrytí objevit nějaká postava, mohl by tam být zachycen děj, v horním pásu jsou vyobrazeny grafické linie. Výjev tak vytváří trojdělení. "Něco se nachází i na klenbách, ale to je už mladšího původu," dodal památkář.

Velká rekonstrukce kostela svatého Mikuláše ve čtvrti Slovany začala v roce 2010, letos byla například kompletně opravena střecha. Památka postavená roku 1406 nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem sloužila od počátku 15. století jako hřbitovní kostel. Od roku 1993 je ve správě řeckokatolické církve.

Město Plzeň se snaží postupně zakonzervovat všechny výjimečné církevní stavby na svém území. Už kolem milionu korun dala například do oprav gotického kostela sv. Petra a Pavla v městské části Litice. (čtk)

Jediný letní klubový koncert české kytarové kapely November 2nd, na kterém zazní nové písničky z připravované desky, se uskuteční dnes v pražské Malostranské Besedě. November 2nd zahrají v rámci dvojkoncertu s americkou kytaristkou a zpěvačkou Janet Robin a její skupinou. Kytaristka z Los Angeles o den později zamíří zahrát do Kojetína, poté má v plánu Olomouc, Nový Jičín a Sušice.

Svůj koncertní program postaví jediná žákyně dnes již zemřelého kytaristy Randyho Rhoadse od Ozzyho Osbourna na skladbách z poslední desky Everything Has Changed. Lidé na koncertech podle zpěvačky uslyší novinky, které hodlá brzo natočit, její největší hity a několik coverů.

Čeští November 2nd, kteří letos slaví deset let od vydání svého debutu Midnight Desert, nabídnou průřez svou diskografií. Navíc přidají nové skladby, které kapela začne nahrávat tento měsíc. Do studia si kvůli tomu pozvala bubeníka Douga Yowella z doprovodné skupiny Suzanne Vega, který se s November 2nd objeví i v Malostranské Besedě.

"Letos se vracíme s kapelou k častějšímu koncertování. Minulá léta jsme trávili hodně v zahraničí, takže jsme v tom trochu polevili. Navíc se těšíme, jak lidé zareagují na nové skladby," uvedla zpěvačka Saša Langošová. (čtk)

Irský zpěvák a kytarista Glen Hansard vystoupí dnes večer na Terase Jízdárny Pražského hradu v doprovodu kapely složené ze členů formace The Frames. Před uznávaným písničkářem se Pražanům představí ještě jeho krajanka Lisa O´Neillová. Koncert je podle Správy Pražského hradu vyprodán.

Hansard se do Česka vrací už poněkolikáté. Vystupoval zde sólově, s písničkářkou a bývalou partnerkou Markétou Irglovou v rámci projektu The Swell Season nebo s domovskou formací The Frames.

Dnes zazpívá v čele doprovodné kapely, kterou tvoří členové The Frames netradičně posíleni o smyčcovou a dechovou sekci. Jeho zatím posledním albem je sólový projekt projekt Rhythm & Repose, který představuje otevřenou bilanci událostí posledních let osobního i uměleckého života.

Hansardovo vystoupení tak uzavře sérii tří letních koncertů, jež se u Jízdárny pořádají. (čtk)

České taneční divadlo slaví již druhý úspěch na největším světovém festivalu divadla a tance, Fringe Festivalu ve skotském Edinburghu. Stejně jako před týdnem tanečnice Markéta Vacovská a zpěvačka Lenka Dusilová získalo nyní cenu Herald Angel multimediální taneční představení S/He Is Nancy Joe, v němž Miřenka Čechová a Tantehorse originálním způsobem zpracovali transgenderovou tematiku. Dnes o tom informovala Petra Jungwirthová z Českých center, která českou účast na festivalu spoluorganizují.

Deník Herald svou cenu již tradičně uděluje celkem čtyřikrát během srpnové festivalové sezony v Edinburghu a recenzenti Heraldu oceněné vybírají z více než 24.000 umělců vystupujících nejen na Fringe, ale také na Edinburgh International Festival, The Jazz & Blues Festival a The Edinburgh International Book Festival.

"Konkurence je tedy obrovská co do počtu i kvality ostatních projektů. Na Miřence Čechové kritici ocenili odvážně zvolené téma a jeho tanečně dokumentární zpracování založené na reálných příbězích transsexuálních a transgender lidí," uvedla Jungwirthová.

Pouhý týden předtím přebíraly stejnou cenu tanečnice Markéta Vacovská a zpěvačka Lenka Dusilová za své výkony v představení One Step Before the Fall společnosti Spitfire Company a Damúza. Kritici na představení věnovaném boxerskému fenoménu Muhammadu Alimu a všem bojovníkům s Parkinsonovou chorobou ocenili zejména ohromující fyzický výkon Markéty Vacovské za hudebního doprovodu Lenky Dusilové. Kromě ocenění Heraldu je představení nominováno na Total Theatre Award, nejvýznamnější cenu udílenou na Fringe, která bude vyhlášena v závěru festivalu.

Obě oceněná představení českých tvůrců jsou součástí přehlídky současného českého tance Czech Dance Showcase, kterou iniciovalo České centrum Londýn a připravilo ji ve spolupráci s organizací Nová síť. Na této třítýdenní přehlídce vystupuje ještě soubor VerTeDance s inscenací Kolik váží vaše touha?

Edinburgh Fringe se koná bezmála po celý srpen na 273 místech po celém městě a hostí přes 2500 inscenací. Světový festival divadla a performance Edinburgh Festival Fringe se stal za více než 60 let své existence jedním z největších divadelních svátků. Čeští umělci na něm individuálně vystupovali už několikrát a přivezli i několik cen. (čtk)

Vlastivědné muzeum v Olomouci se příští týden promění v divadelní stánek, na jehož prknech se postupně představí několik místních souborů i pražští herci. Pořadatelé čtvrtého ročníku divadelního festivalu chtějí na sklonku letních prázdnin zpestřit kulturní nabídku v Olomouci.

"Přesto, nebo možná právě proto, že Moravské divadlo je v létě pro diváky uzavřené, organizujeme malou přehlídku místní profesionální i amatérské divadelní tvorby a přispíváme tak k širšímu kulturnímu vyžití v Olomouci v době prázdnin," řekl dnes novinářům ředitel Moravského divadla Olomouc Josef Podstata. Potřetí bude divadelní přehlídku hostit Vlastivědné muzeum. "Je zde krásný prostor atria pod širým nebem, díky němuž získávají představení nový rozměr," podotkl Podstata.

Program týdenního festivalu v pondělí zahájí herec a dabér Alexej Pyško a ředitel pražského Švandova divadla Daniel Hrbek, kteří s účastníky jejich workshopu divákům představí krátké skeče. "Náš tým předvede, co na dané téma nacvičil během pětidenního kurzu ve Velkých Losinách," uvedl Pyško.

Následující večer bude improvizované jeviště v atriu muzea patřit činohře MDO a komedii o nástrahách předmanželské smlouvy Když se zhasne. Jeden z nejúspěšnějších titulů olomouckého divadla posledních let budou moci návštěvníci přehlídky zhlédnout v nové podobě.

Ve středu se divákům představí olomoucké Divadlo Tramtarie, které je tradičním hostem Olomouckých divadelních prázdnin. Na programu bude inscenace z pera populárního dramatika Davida Drábka Jedlíci čokolády, která měla premiéru v květnu a stala se hitem. "Už nyní ji můžeme řadit mezi nejúspěšnější inscenace Divadla Tramtarie. U diváků sklidila obrovský úspěch, a i proto jsme se rozhodli zařadit ji do programu Olomouckých divadelních prázdnin," řekla novinářům ředitelka Divadla Tramtarie Petra Němečková.

Studentský divadelní soubor Slovanský tyátr pod vedením autora a režiséra Zdeňka Vévody ve čtvrtek prezentuje svůj pohled na drama bratří Mrštíků Maryša. Život a dílo hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu v pátek divákům přiblíží představení Muzikant z jánského vrchu v režii Jana Sulovského. Festival v sobotu uzavřou děti z Hudebně- dramatického studia při MDO, kteří připravily netradiční převyprávění Starých pověstí českých. (čtk)

Od středy do neděle 25. srpna bude Písek podevatenácté patřit hudbě, tanci a zpěvu. Na Mezinárodním folklorním festivalu bude hostit české, moravské i zahraniční soubory. Domácí Písečan si pozval ke spoluúčinkování také soubory z partnerských měst Caerphilly v jižním Walesu a Smiltene v Lotyšsku, a také soubor z Rumunska, hudebně-pěveckou skupinu z Tchaj-wanu, soubor z Turecka a havajskou taneční skupinu z Kalifornie.

Z tuzemských souborů se kromě Písečanu představí Pramínek z Černošic, Břeclavánek z Břeclavi, Jitřenka z Českého Krumlova, Prácheňský soubor ze Strakonic, Kohoutek z Chrudimi a Písečánek. Do programu festivalu přispějí také písečtí loutkáři, Orchestr Tomáše Kočka a Kvintet Písek.

Festival se uskuteční na několika scénách v Písku a také v okolí: v Lázních Vráž, Drhovli a na zámku Blatná. Hlavní program se koná tradičně v píseckých Palackého sadech, loučení s festivalem pak na Městském ostrově uprostřed Otavy. Slavnostní průvod všech účinkujících projde městem v sobotu dopoledne. (čtk)

Představení opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta bude uvedeno 1. září u příležitosti 100. výročí založení divadla v Šárce a ke Dni Prahy 6. V místech původního přírodního divadla budou účinkovat sólisté, orchestr a sbor opery Národního divadla v Praze. Orchestr povede dirigent Jan Chalupecký. Vstup je tradičně zdarma. Informovala o tom starostka Marie Kousalíková.

Právě inscenace Prodané nevěsty zahájila 16. května 1913 činnost divadla v šáreckém údolí. Letos se v ní představí Roman Janál (Krušina), Iveta Žižlavská Koppová (Ludmila), Jana Šrejma Kačírková (Mařenka), Aleš Briscein (Jeník), Luděk Vele (Kecal), Jana Sibera (Esmeralda) a další. Vystoupí také Pražský komorní balet v choreografii Pavla Šmoka a Kateřiny Dedkové.

Trasy k přírodnímu divadlu budou vyznačeny na letácích a v den představení viditelně značeny. Pořadatelé divákům doporučují, aby si s sebou vzali deky na sezení a případně pláštěnky. Na místě budou stánky s občerstvením a WC. Představení začne ve 14:00 a skončí přibližně v 17:30.

Divadelní představení v Šárce začala roku 2005 Prodanou nevěstou, následovala dvě představení Rusalky, pak Jakobín, v roce 2010 slavnostní představení Libuše, předloni zde odehráli operu Dalibor, loni Smetanovu Hubičku. Návštěvnost těchto oper se neustále zvyšuje - nejvyšší odhad zatím byl přibližně 14 tisíc diváků.

Činnost přírodního divadla v Šárce zahájila 16. května 1913 inscenace Prodané nevěsty. Do roku 1922 pak uvedlo 16 inscenací. V dobách největší slávy se do tohoto plenérového prostoru vešlo 10 tisíc sedících diváků, míst k stání bylo 8000. Přírodní pražská scéna tehdy disponovala podzemním skladištěm kulis včetně šaten a prostorem pro orchestr. Celková hrací plocha obsáhla 4 tisíce metrů čtverečních. (čtk)

Koncert americké rockové skupiny Pixies, který se koná 10. října ve Velkém sále pražské Lucerny, byl během několika týdnů vyprodán. Bostonská kapela se proto rozhodla přidat v Praze na stejném místě o den později druhý koncert. Vstupenky za 900 korun plus poplatky budou v prodeji ode dneška v sítích Tickepro a Tickeportal. Za pořadatele o tom informoval Michal Rejzek.

V metropoli se kapela, která zažívala nejslavnější období počátkem 90. let, představí podruhé. V roce 2006 Pixies vystoupili i v beznadějně vyprodaném Paláci Akropolis v Praze.

Legendární skupina, která ovlivnila řadu kolegů z hudební branže, zahájí nové turné 29. září v Paříži, přestože se zakládající členka Kim Dealová rozhodla skupinu opustit. Pixies oznámili, že i přes její odchod jsou připraveni vyrazit na další turné, dokonce s novou písní Bagboy, první po devíti letech. Dealovou nahradí hráčka na basovou kytaru Kim Shattucková, která působila v kapelách The Pandoras a The Muffs. "Kromě písniček, které mají všichni nejradši, zahrajeme věci, které jsme nehráli celou věčnost nebo takové, které jsme naživo nehráli nikdy," uvedl lídr kapely Black Francis.

Pixies založili v roce 1986 kytarista a zpěvák Charles Thompson, později známý pod jménem Black Francis, a kytarista Joey Santiago. Přes inzerát sestavu doplnili bubeník David Lovering a zpívající baskytaristka Kim Dealová. V roce 1987 vydali první nahrávku nazvanou Come On Pilgrim; o rok později jim vyšel regulérní debut Surfer Rosa. S ročním odstupem vždy vycházely i následující desky Doolittle a Bossanova. Poslední řadové album kapely nazvané Trompe Le Monde vyšlo v roce 1991. O dva roky později se Pixies rozpadli. Black Francis poté pod pseudonymem Frank Black natočil sólovou desku.

Čtveřice hudebníků obnovila spolupráci v roce 2004. Pixies poté vyjeli na turné a vydali řadu nahrávek z jednotlivých koncertů.Na oslavu dvacetiletého výročí vydání desky Doolittle z roku 1989, zahájili koncertem v říjnu 2009 v Dublinu turné Doolittle Tour, na němž odehráli celé album. Turné bylo velmi úspěšné, trvalo dva roky a kapela zahrála celkem 117 koncertů v 18 zemích. (čtk)

Mezinárodní sbírku z Muzea kresby a grafiky v Skopje, která vznikala přes 40 let, představuje v Praze výstava v Galerii kritiků. Sbírka se jmenuje Osten podle časopisu, který koncem 60. let založil Muzeum karikatury, jež se k původnímu muzeu připojilo. Ve Skopje se také koná každé dva roky Mezinárodní bienále kresby a karikatury.

"Výstava sbírky Osten byla sestavena s důrazem na díla různých ročníků bienále Osten a na představení mladých autorů balkánského okruhu, jenž zahrnuje řadu zajímavých talentů," řekla dnes novinářům Vlasta Čiháková, kurátorka Galerie kritiků, která výstavy prací na papíře také pořádá - nejen v Praze, ale i v zahraničí. Připomněla, že kresba je i dnes stále řemeslným i koncepčním základem pro výtvarné umění. "Je to abeceda, které je třeba se držet i ve věku nových technologií," uvedla.

Muzeum (World Gallery of Drawing) bylo založeno v roce 1945 a je jediné svého druhu na světě - sbírka čítá kolem 5500 děl. V roce 1969 k němu přibylo Muzeum karikatury (World Gallery of Cartoons), které založila redakce časopisu Osten, aby mohlo výt veřejnosti zpřístupněno kritické myšlení, vyjádřené formou komiksu či satirické kresby. Sbírka karikatury má podle zástupců muzea 38.000 exponátů, a je tak největší na světě. Má stálou expozici, sbírka kresby se zatím představuje v dočasných výstavách.

Muzejní sbírka vznikla postupně z oceněných exponátů Mezinárodního bienále kresby a karikatury, jež se koná každý sudý rok ve Skopje. Díla částečně umělci věnují, částečně je muzeum nakupuje. Obsahuje práce renomovaných umělců, například Pabla Picassa, Victora Vasarelyho, ale i třeba Adolfa Borna, který cenu na bienále získal v roce 1974. Další částí sbírky jsou práce mladých autorů.

Hlavní událostí bienále je soutěž v kategorii kresby a dalších kategoriích prací na papíře. Zúčastnit se mohou umělci z celého světa a ceny uděluje mezinárodní porota. Podle Čihákové se v tuzemsku bienále ve Skopje zatím příliš nepropagovalo, důležité je, že může být i příležitostí pro mladé české tvůrce, kteří se kresbě věnují. "A vůbec jich není málo," řekla.

V lichých letech se ve Skopje koná Bienále oceněných umělců (Biennial of Awarded Artists), propojené s rezidenčním programem Zlatý Osten (Golden Osten), jež má také charakter soutěže. (čtk)

Česká filharmonie začne od nové sezony opět pořádat oblíbené koncerty pro studenty Čtyři kroky do nového světa s muzikologem Petrem Kadlecem. Moderátor se do Rudolfina vrátí po čtyřech letech, kdy odtud musel odejít po neshodách s tehdejším ředitelem Vladimírem Darjaninem.

V hojně navštěvovaném edukativním programu při ČF působil Kadlec v letech 2003 až 2009, poté ho tři sezony připravoval pod záštitou Pražských symfoniků. S Kadlecem přijdou i dirigent Marko Ivanovič a studentský orchestr, kteří se na programu podíleli. Nově by se měl nazývat Čtyři kroky do nového světa – souznění géniů.

Jak bude nový koncept edukativních programů i dětských koncertů vypadat, zveřejní ČF podle své mluvčí Petry Zindulkové v příštích dnech.

Nové vedení ČF v čele s ředitelem Davidem Marečkem nabídlo Kadlecovi, aby vytvořil celou vzdělávací koncepci projektu. "Protože takovou práci už jsem před lety dělal a vidím v ní čím dál větší smysl, rozhodl jsem se vrátit," řekl Kadlec. Ukončil svou práci redaktora v Českém rozhlase, protože byl prý nespokojen s jeho vnitřním vývojem.

Projekt byl před lety mezi studenty populární. Vznikl v době, kdy orchestru šéfoval někdejší ředitel Václav Riedlbauch. Navštívilo ho přes 10 tisíc mladých posluchačů.

Kadlec s Ivanovičem poté přešli pod křídla Pražských symfoniků, kam je přijal bývalý ředitel Ilja Šmíd. Po jeho odchodu ke konci loňského roku se rozhodli své angažmá také ukončit. V ČF vedla vzdělávací program moderátorka a redaktorka Markéta Vejvodová.

Orchestr FOK by měl pokračovat v příštím roce s podobnými koncerty, se budou zřejmě nazývat Velké příběhy české hudby s Vojtěchem Spurným a Martinem Zbrožkem. "To je atraktivní téma i podání. A mě samotného zajímá, jak na to pánové půjdou. A nakonec: věřím na zdravou konkurenci. U koncertů orchestrálních těles obecně. I u vzdělávacích programů," dodal Kadlec. (čtk)

Festival Čekání na Václava, který se v Hradci Králové uskuteční od 28. září do 28. října, nabídne například dvě premiéry v nastudování souboru Klicperova divadla. Součástí přehlídky bude například koncert Karla Plíhala či výstava obrazů Martina Němce, vyplývá z informací na webu pořádajícího Klicperova divadla.

Festival na hlavní scéně zahájí představení českého komorního muzikálu Touha jménem Einodis pražského Divadla Ungelt. V dalších dnech vystoupí před hradeckým publikem například Divadlo Viola Praha se hrou Malý princ, Divadlo Járy Cimrmana se hrou Lijavec či Komorní scéna Aréna Ostrava s komedií Ruská zavařenina.

Soubor Klicperova divadla 12. října uvede v premiéře hru Sestup Orfeův v režii Martina Glasera. Na 26. října divadlo připravuje premiéru hry Soudce v nesnázích v režii Šimona Dominika. Závěrečným představením festivalu bude 28. října autorské představení Jiřího Suchého nazvané Co na světě mám rád. Více informací o festivalu je možné najít na www.klicperovodivadlo.cz.

Královéhradecké Klicperovo divadlo festival Čekání na Václava pořádá na začátku nové divadelní sezony už podesáté. Divadlo pořádá festival také na konci každé sezony, letošní Divadlo evropských regionů nabídlo 299 představení, které si nenechalo ujít na 82.680 diváků. (čtk)

Při příležitosti 135. výročí narození spisovatele a filozofa Ladislava Klímy (1878 až 1928) bude na budově bývalého hotelu Krása v pražských Vysočanech ve čtvrtek odhalena jeho busta. Autorem plastiky je sochař Michal Blažek, její umístění na budovu někdejšího Klímova pobytu inicioval redaktor, literární kritik a překladatel Martin Machovec.

Ladislav Klíma boural ve svém díle i v životě veškeré estetické a etické normy a nelítostně kritizoval vše obyčejné a průměrné. Avšak to, co před sto lety pobuřovalo, už dnes nikoho nepohorší a po Klímovi je už pět let pojmenovaná jedna z ulic pražského Smíchova - nedaleko místa, kde je spisovatel pohřben.

Pro někoho byl výsostně originální, pro jiné kontroverzní a pro mnoho lidí zhola nepochopitelný. Jeho filozofie se zakládala na solipsismu a egodeismu (existuji jen já - snící Bůh), přičemž ovlivněn byl zejména Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Také u nich, stejně jako u starých řeckých a indických učenců, mu bylo blízké, že nevázali svou filozofii jen do řečí a knih, ale snažili se ji žít.

Od jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o naprosté bezcennosti logiky, což znamenalo primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným božstvem. Toto božstvo samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma.

Stejně jako nekonvenčně smýšlel, také tak žil, samotářským způsobem a programově pil. Démona závislosti se ale pokoušel přemoci literární prací, psal pro časopisy a noviny fejetony a filozofické stati, které pak shrnul do dvou knih: Traktáty a diktáty a Vteřina a věčnost. Jeho stěžejní dílo Svět jako vědomí a nic, v němž se inspiroval Schopenhauerovou myšlenkou "zdá se nám, že se nám zdá, že něco jest", pochází již z roku 1904.

Za celý život napsal Klíma nespočetné množství textů, zachovala se však jen malá část. Některé spisy autor sám spálil v okamžicích, kdy pomýšlel na sebevraždu. Zemřel 19. dubna 1928 v Praze oslaben životním stylem a alkoholem na tuberkulózu. (čtk)

Videoprojekcí snímků dokumentaristy Milana Maryšky o událostech v Československu v roce 1968 a následnou přednáškou historika Petra Blažka Živé pochodně ve východním bloku dnes na hradě Orlík v Humpolci začal 12. ročník festivalu Film a dějiny. Filmové projekce, videoprojekce, přednášky a literární pásma se uskuteční od 20. do 25. srpna tradičně na nádvoří a ve sklepení hradu Orlík. Řekl to programový ředitel festivalu Jozef Gréč z pořádající společnosti Castrum.

Ústředním tématem letošního ročníku je Čas bezčasí. Název podle Gréče naznačuje stručnou charakteristiku období normalizace a agonie totalitní společnosti po roce 1968. Filmy i přednášky se budou zabývat posledními dvěma dekádami diktatury proletariátu v Československu a Polsku od konce 60. let až do pádu obou komunistických režimů.

Letos poprvé festival podle Gréče úzce spolupracuje s polským kulturním institutem, kontakty navázal i s litevským filmovým centrem ve Vilniusu a maďarským kulturním střediskem. "Prolínání československých a polských dějin jsme zvolili záměrně s ohledem na mnoho historických paralel včetně intenzivního kontaktu opozičních hnutí z obou zemí v dané době," uvedl Gréč.

Organizátoři se podle něj snaží přinést hlavně polské novinky, které český divák nenajde v české distribuci. "Přitom polské dějiny z období 70. a 80. let minulého století současná polská kinematografie skvěle reflektuje," dodal Gréč.

Návštěvníci uvidí například televizní minisérii polské režisérky Agnieszky Hollandové Hořící keř, snímek Pavla Juráčka Případ pro začínajícího kata či dokument Olivera Morgensterna Maliny Rok bez Magora. Přednáška historika Petra Kopala doplněná projekcí se bude zabývat československou filmovou a televizní tvorbou za normalizace.

I v příštích ročnících hodlá festival Film a dějiny klást větší důraz na otevření projektu pro spolupráci se zahraničními partnery ze střední Evropy, hlavně ze zemí Visegrádské čtyřky. Podle Gréče to přispěje k větší atraktivitě programu a přehlídka přitáhne víc diváků včetně odborné veřejnosti. Další informace a podrobný program najdou zájemci na webových stránkách. (čtk)

V areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci v Kutné Hoře se začátkem září otevře nová expozice představující historii této významné církevní památky. Návštěvníky seznámí i s významnými archeologickými nálezy, které byly v prostorách bývalého konventu v posledních letech odkryty. Dnes to sdělila ředitelka Nadace Kutná Hora - památka UNESCO Dagmar Fundová.

V letošním roce uplyne 870 let od příchodu prvních cisterciáků - mnichů, kteří založili klášter v Sedlci. "Stalo se tak dávno před vznikem samotné Kutné Hory. Srdcem kláštera se staly budovy, v nichž v současnosti sídlí společnost Philip Morris ČR, která novou expozici zdarma zpřístupní veřejnosti," uvedli autoři expozice.

V bývalé opatské kapli návštěvníci zhlédnou patnáctiminutový dokument, který formou 3D modelace architektury přibližuje vývoj areálu od jeho vzniku až do současnosti. Zároveň se budou moci seznámit s významnými archeologickými nálezy. Výzkumníci totiž nedávno v areálu odhalili existenci dosud neznámých středověkých staveb.

Výstava, kterou uspořádala Nadace Kutná Hora - památka UNESCO s kolektivem autorů pod vedením památkáře Aleše Pospíšila, bude zpřístupněna v rámci Dnů evropského dědictví 7. a 8. září.

Sedlecký klášter patří mezi nejvýznamnější monastická centra středověkých Čech, jde o vůbec první cisterciácký klášter na českém území. Díky své poloze v zázemí kutnohorských stříbrných dolů představoval jednu z nejbohatších církevních institucí v zemi a současně i jedno z hlavních center regionu. Podíl na těžbě nerostného bohatství umožnil sedleckým mnichům vybudovat na svou dobu mimořádný klášterní komplex, kterému vévodil monumentální gotický konventní kostel Panny Marie, dnes zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Zbylou středověkou zástavbu kláštera zcela vymazaly z povrchu země husitské války. Postupná obnova klášterního areálu vrcholící v první polovině 18. století vtiskla komplexu nový barokní vzhled, který po zrušení kláštera Josefem II. dále proměňovala nově usazená továrna na zpracování tabáku fungující v Sedlci dodnes. (čtk)

V Ostravě v těchto dnech končí kurzy Staň se hercem!, které pořádá Národní divadlo moravskoslezské. Určené byly především pro děti a mládež ve věku od 12 do 18 let. "Zájem o workshopy byl opravdu velký. O 40 volných míst se ucházela téměř stovka lidí," řekla dnes mluvčí divadla Viola Kučerová.

Letní herecké školy pořádá Ateliér pro děti a mládež při Národním divadle moravskoslezském. První termín od 12. do 14. srpna byl vyhrazen pro věkovou skupinu 12 až 15 let. Druhý, který skončí ve středu, navštěvují zájemci o herectví od 15 do 18 let.

"Jde nám o to, abychom mladým lidem umožnili přímý kontakt s prostředím a zákulisím divadla, s profesionálními herci. Letní herecké školy jsou především o hereckém řemesle a učení se hereckým dovednostem od zkušených profesionálů," řekla ČTK vedoucí Ateliéru Tereza Strmisková. Kursy podle ní primárně nehledají herecké talenty. "Jde nám i o navázání vztahu k divadlu," vysvětlila.

Náplní workshopů byla a ještě jsou cvičení zaměřená na rozvoj fantazie a spontaneity či schopnosti partnersky spolupracovat. Dále jde o taneční průpravu, akrobacii, žonglování nebo hledání pohybového a hlasového vyjádření konkrétní dramatické postavy. Účastníci se dozvídají o práci s hlasem a hlasové hygieně při herecké profesi. Nechybí improvizace, stavba dramatické situace, inscenování dialogu a také beseda s herci o náplni jejich práce či o tom, jak se tvoří nová inscenace. (čtk)

Ve Frýdlantu na Liberecku dokončují digitalizaci městského kina za 2,8 milionu korun. Otevřít ho chtějí ve druhé polovině září pod novým jménem, které vzejde z návrhů veřejnosti. Dnes to řekl vedoucí městského odboru kultury a cestovního ruchu Libor Štrom.

"Městské kino Frýdlant je takový univerzální název. Chceme, aby se s ním lidé lépe identifikovali a brali ho za své, proto bychom rádi upravili název," uvedl Štrom. Podle něj už dostali první tipy. Některé jsou spojené s řekou, která teče pod biografem a která ho před třemi lety při povodních zaplavila. "Jsou tam návrhy jako Smědá nebo Nad vodou," řekl. Další návrhy se vážou ke slavnému šlechtici Albrechtu z Valdštejna, který zde měl panství. "Mezi návrhy je i Terra felix, což je v překladu šťastná země, jak se tomuto kraji přezdívalo za doby Valdštejna," poznamenal Štrom. Po zkušenostech z jiných měst věří, že po dokončení digitalizace se zvýší návštěvnost kina o 10 až 15 procent.

Diváky chtějí ve Frýdlantu lákat nejen na filmové novinky, ale i na retro pořady. Plánují také například speciální představení pro maminky malých dětí. "Mohou zhlédnout film, zatímco si jejich ratolesti budou hrát přímo v sále. Vše probíhá při snížené hlasitosti zvuku a s mírným osvětlením v sále," popsal Štrom.

Kino ve Frýdlantu je jedním ze dvou ve Frýdlantském výběžku. V Hejnicích ho město po digitalizaci a výměně sedaček, v součtu za zhruba tři miliony korun, otevřelo loni v prosinci. "Jsme spokojení, hlavně proto, že máme co hrát. Zvedla se i návštěvnost zhruba o deset procent," řekl místostarosta Hejnic Jaroslav Demčák. Přínos po ekonomické stránce podle něj budou moci zhodnotit až po roce provozu. "Klasická kultura není výdělečná, ale zatím to vypadá daleko lépe. V minulosti jsme na kino ročně dopláceli i 350.000 korun, zatím se jeví, že bude jen lehce ztrátové," dodal.

Bez digitalizace by obě kina ve Frýdlantském výběžku zanikla. Demčák již dříve ČTK řekl, že to by vedlo jen k nárůstu nelegálního stahování filmů. "Jsme hospodářsky slabá oblast, pro rodinu je nereálné jezdit do Liberce a zaplatit tisíc korun za jedno představení," uvedl tehdy. Zejména v zimě by navíc cesta do kina v krajském městě trvala až hodinu. (čtk)

Režisér Petr Nikolaev v úterý na kladenském hřbitově natočil poslední scénu k filmu Příběh kmotra. Premiéra filmu bude 17. října. Podle Nikolaeva půjde o dramatický film s nadčasovým dějem, který nebude jen politickou nudou. "Je to cesta dravého jednotlivce k moci a jeho konec. Myslím si, že nám to vypráví nejenom příběh naší současnosti a minulosti," řekl Nikolaev ČTK. V hlavních rolích se představí Ondřej Vetchý a Lukáš Vaculík. Poslední scénu filmaři natáčeli až dodatečně, původně jim totiž chyběla. "Vyvrbilo se to až během střihu," podotkl Nikolaev.

Scéna se objeví asi ve dvou třetinách filmu. Podle režiséra dovysvětluje okolnosti příběhu po pohřbu kriminalisty, kterého ztvárnil Kryštof Hádek. Jeho tělo bylo nalezeno s prostřelenou hlavou v kanceláři. Zbývající vyšetřovatelé mají po pohřbu rozhovor, v němž Lukáš Vaculík kolegům oznámí, že dal výpověď od policie. Film líčí propojení organizovaného zločinu s politikou a objeví se v něm řada postav známých politiků nebo zločinců. Jejich pravá jména se tam však kvůli možným žalobám neobjeví. Spis Krakatice byl založen na konci 90. let a k obvinění konkrétních lidí nedospěl.  

Film vzniká podle knihy Jaroslava Kmenty s názvem Kmotr Mrázek. Ve filmovém štábu působili jako poradci bývalí policejní vyšetřovatelé, kteří se spisem Krakatice zabývali. Ondřej Vetchý ztvárňuje filmového kmotra, tedy hlavního soka Lukáše Vaculíka. Z dalších známých herců se ve filmu objeví třeba Vladimír Brabec, Kryštof Hádek, Andrej Hryc, Filip Kaňkovský, Vica Kerekesová, Jan Vondráček nebo Jiří Dvořák. (ČTK)

Ve věku 87 let v úterý zemřel úspěšný americký spisovatel a scenárista Elmore Leonard, kterému kritikové dali mimo jiné přezdívku Dickens z Detroitu. Podle internetových stránek, které mu jsou věnovány, zemřel doma, obklopen svou rodinou.

Jako jedna z nejvýraznějších postav americké literatury druhé poloviny 20. století se Leonard řadil ke klasikům detektivního žánru Raymondu Chandlerovi nebo Dashiellu Hamettovi. Jemu samotnému byl přitom bližší Ed McBain. Leonard začínal psaním příběhů z divokého Západu a vydal mnoho detektivních románů, z nichž v češtině vyšly Rukojmí, Smrtící výstřel a Buď v klidu.

Úspěšné jsou i filmové adaptace Leonardových děl, počínaje filmem Hombre z počátku 60. let s Paulem Newmanem v hlavní roli nebo snímkem Jackie Brownová režiséra Quentina Tarantina. Za celou svou kariéru Leonard napsal 37 knih. (ČTK)

Režisér a scenárista Igor Chaun, který 22. srpna oslaví padesátiny, u filmu začínal jako dětský herec a po neúspěšném pokusu dostat se na konzervatoř pracoval jako horník na dole u Kladna. V polovině 80. dělal asistenta režie na Barrandově a v roce 1987 byl přijat ke studiu na Filmové a televizní fakultě AMU v Praze, katedře dramaturgie a scenáristiky.

Chaun natočil během své kariéry několik desítek krátkých filmů, dokumentů, hraných dokumentů, cestopisů a také řadu reklam. V listopadu 1989 patřil ke studentským vůdcům. Chaun je tvůrcem televizních děl Velmi uvěřitelné příběhy, Léčba Klausem, Homo Pollert, Česká soda, Gen, Úžasný rokenrol v Čechách nebo například dokumentu Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka, rokenrolového krále. Věnuje se ale i literatuře. Napsal například biografickou dvoudílnou knihu Deník, aneb Smrt režiséra nebo povídky Večeře u mahárádži.

Bývalý král večírků se nyní zabývá východními filozofiemi a orientuje se na cestopisné snímky. Nejvíce Chaunovi učarovaly cesty do Indie a Amazonie. Chaun patřil v roce 1999 k základní šestici signatářů výzvy "Děkujeme, odejděte!", v níž studentští aktivisté z roku 1989 vyzvali přední politiky k odchodu a dále žádali zrušení opoziční smlouvy, kterou uzavřely ČSSD a ODS. (ČTK)

Tuzemskou prodejní hitparádu ovládli písničkáři Jaromír Nohavica a Tomáš Klus, kteří mají v první desítce po dvou deskách. V čele je stále Nohavicovo album hitů s názvem Tenkrát/Nostalgie 90.let, na pátém místě má aktuální desku Tak mě tu máš.

Klus obsadil třetí místo nahrávkou Racek a osmé místo se starším debutovým albem Cesta do záhu(d)by. Informuje o tom na svém webu česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Na druhém místě je stejně jako minulý týden skupina Kryštof s nahrávkou Inzerát, stejně tak čtvrtá skončila francouzská zpěvačka Isabelle Geffroyová známá pod uměleckým jménem Zaz s deskou Recto Verso.

Na šesté příčce je zpěvačka Pink s deskou Truth About, následuje Oheň Lucie Vondráčkové a deváté místo patří albu heavymetalové skupiny Black Sabbath s názvem 13. Desítku nejprodávanějších titulů uzavírá kapela Depeche Mode s nahrávkou Delta Machine. (ČTK)

Polské Muzeum varšavského povstání zveřejnilo u příležitosti výročí ozbrojené revolty ve městě, která začala 1. srpna 1944, film znázorňující tehdejší události. Nejde ale o žádný hollywoodský válečný snímek, poznamenala agentura AP. Film totiž obsahuje skutečné záběry natočené v té době, filmaři je jen nově poskládali k sobě, restaurovali, původně černobílý snímek obarvili a přidali mu zvuk. Nový film s názvem Varšavské povstání má mít premiéru příští rok u příležitosti 70. výročí povstání. Dokumentární záběry natočili za druhé světové války ve Varšavě dva bratři, zabírali obyčejné lidi, ženy i děti, bojovníky na barikádách, ale i okamžiky zkázy a destrukce města. Výsledek jejich práce je fascinujícím svědectvím o protinacistickém povstání, které si vyžádalo ohromné lidské a materiální ztráty.

Během 63 dnů bojů zahynulo přes 18.000 povstalců a 180.000 civilních obyvatel, německá armáda, která měla obrovskou převahu, ztratila asi 20.000 vojáků. A Varšava, z níž musely odejít statisíce lidí, zůstala ležet v troskách. Varšavské muzeum již zveřejnilo na svých stránkách trailer k filmu s cílem přilákat diváky na premiéru, která bude příští rok. Zároveň ale doufá, že se tak podaří identifikovat lidi, kteří se na záběrech z tehdejší doby objevují. A někteří se už ozvali. Jedním z nich je usmívající se bojovník, který byl zachycen, jak nese v rukou ukořistěný samopal a munici. Je jím Witold Kiezun, nyní jednadevadesátiletý profesor ekonomie a managementu. "Vracel jsem se na základnu, když mě zastavili a začali filmovat," popsal Kiezun pro agenturu AP. "Usmíval jsem se, protože jsem byl šíleně šťastný, že jsme vyhráli jednu z bitev a ukořistili ten samopal," dodal.

Historici z varšavského muzea a filmoví experti strávili výrobou "nového" 90minutového snímku dva roky. A dali si opravdu záležet. Původně němé záběry doplnili o reálné zvuky. Střelba například pochází ze stejného typu zbraní, jaké se ve filmu objevují. Odborníci na odezírání ze rtů zase důkladně vysledovali, co jednotlivé postavy říkají, aby mohli být nově namluveny. Historici pak úpravu filmu diskutovali s bývalý bojovníky z povstání a barevnost záběrů porovnávali s tisícovkami starých fotografií z té doby. (ČTK)

Padesáté narozeniny oslaví 22. srpna americká písničkářka Tori Amosová, vynikající pianistka, emotivní zpěvačka a zajímavá textařka. Pochází z Newtonu v Severní Karolíně, už jako tříletá začala hrát na piano, ve čtyřech letech skládala vlastní hudbu a v šesti letech byla jako nejmladší student přijata na prestižní konzervatoř v Baltimore. Ze studií byla vyloučena, údajně kvůli zájmu o rockovou hudbu a neochotě učit se noty.

Svou hudební kariéru zahájila v roce 1985 v Los Angeles jako zpěvačka hard rockové kapely Y Kant Tori Read, jejíž debutové album propadlo. První sólové album Little Earthquakes vydala Amosová v roce 1992. Její vlastní i převzaté skladby se setkávají s příznivým ohlasem u kritiky i u posluchačů. K těm nejznámějším patří například Crucify, Silent All These Years, Cornflake Girl, Caught a Lite Sneeze, Professional Widow nebo Spark. Zatím vydala 13 studiových alb. Amosová, vlastním jménem Myra Ellen Amosová, je vdaná za britského zvukaře Marka Hawleye, se kterým má dceru.

V roce 2007 poprvé vystoupila v České republice. V pražském Kongresovém centru za doprovodu tříčlenné kapely představila své deváté studiové album nazvané American Doll Posse. ve stejném sále se představila i o dva roky později, kdy za doprovodu dvou spoluhráčů, bubeníka a baskytaristy, představila českému publiku skladby z alba Abnormally Attracted to Sin. (ČTK)

Před 105 lety, 22. srpna 1908, se narodil jeden z nejvýznamnějších fotografů 20. století Henri Cartier-Bresson. Legendární Francouz, považovaný za duchovního otce fotožurnalismu, byl i jedním ze zakládajících členů prestižní agentury Magnum Photos. Své nadčasové snímky dělal černobíle a věrný zůstával značce Leica.

Půl století fotografoval lidská dramata po celém světě, ovlivnil a inspiroval celé generace fotografů. Snímal například občanskou válku ve Španělsku, osvobození Paříže za druhé světové války, dobytí Pekingu Mao Ce-tungovými vojsky v roce 1949 nebo pohřeb Mahátmy Gándhího. K jeho slavným snímkům patří i momentky z každodenního života - například fotografie Za nádražím Saint-Lazare zachycující muže ve skoku přes kaluž nebo Rue Mouffetard s usmívajícím se chlapcem, který nese na této známé pařížské ulici dvě lahve vína.

Cartier-Bresson byl rovněž výborným portrétistou a přestože byl jednou z nejvýznamnějších postav francouzské kultury, byl znám i tím, že se vyhýbal rozhovorům a tomu, aby byl sám fotografován. Zemřel 3. srpna 2004, necelé tři týdny před svými 96. narozeninami, ve svém domě v L'Isle-sur-la-Sorgue na jihu Francie. Není bez zajímavosti, že autorkou vůbec první monografie o něm byla česká historička umění a teoretička fotografie Anna Fárová. V roce 1958 ji vydalo nakladatelství Odeon. (ČTK)

Festival Natruc, který se koná 24. srpna na Kmochově ostrově v Kolíně, nabídne žánrově pestrý program zahrnující vystoupení Kolínského Big Bandu i zvukovou a obrazovou show skupiny Tata Bojs. Pořadatelé 16. ročníku festivalu připravili tři pódia, na kterých se představí přes tři desítky interpretů. Za organizátory o tom informovala Martina Jablanovská.

"Kolínský festival se stal jedním z devíti festivalů, kde kapela Tata Bojs předvede svůj unikátní projekt k 25. výročí svého vzniku s názvem Cyklace, aneb Tour domácí," uvedla Jablanovská.

Speciální bude také vystoupení Kolínského Big Bandu, který obohatí svým zpěvem Ondřej Ruml. Své pěvecké kvality předvede i Kamil Střihavka s kapelou Leaders. V Kolíně také vystoupí jedna z nejpopulárnějších punkrockových kapel Iné Kafé a česká punková legenda Visací zámek. Na ostrově na Labi se objeví také Rybičky 48 a jejich slovenští kolegové Zoči Voči. Svá nová alba představí Skyline a UDG. Dále zahrají Imodium , Dymytry, Goodfellas, Zakázaný Ovoce, Enter a dalších. Program Natrucu doplnili vítězové soutěže Natruc Talent-kapely Sabrage a K2. Naopak, místo původně avizované skupiny Cocotte Minute, u níž došlo ke kolizi termínů, vystoupí kapela Matahari.

Vstupenky jsou do pátku v předprodeji k dispozici za 330 korun, na místě budou stát 390 korun. K dispozici bude zdarma stanové městečko. Brána festivalového areálu se otevře v 11:30. Podrobný program a další informace se nacházejí na www.natruc.eu.  

První festival Natruc se uskutečnil v roce 1998 a dostal podtitul "Natruc všem rodičům, kteří zapomínají na své děti". Patřil dětem z nedalekého Dětského výchovného ústavu v Býchorech. (čtk)

Živé kino bude i letos programovým předskokanem říjnového Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Filmové projekce se uskuteční na netradičních místech - na fotbalovém stadionu, vlakovém nádraží i na biofarmě.

Projekt Živé kino se odehraje v Jihlavě desátým a v Praze šestým rokem, projekce budou v obou městech od 23. do 31. srpna. Řekl to mluvčí festivalu Filip Kršiak.

V Jihlavě se budou dokumentární filmy na sklonku měsíce promítat na pěti místech. Program začne 23. srpna na fotbalovém stadionu v Jiráskově ulici. Diváci tam uvidí dokument Pavla Abraháma Dva nula. O čtyři dny později se Živé kino nastěhuje na hlavní vlakové nádraží. Promítat se bude Pevnost, film Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše, který na loňském ročníku jihlavského festivalu získal cenu pro nejlepší český dokumentární film.

Do 31. srpna se promítání uskuteční i na jihlavském sídlišti Březinova, v parku Heulos a na biofarmě v Sasově. Snímky mimo jiné připomenou jednoho z hybatelů českého undergroundu Martina Jirouse a žokeje Josefa Váňu.

V Praze se během Živého kina uskuteční i unikátní předpremiéry dokumentárních filmů na místech, kde se právě dokončují. Diváci si budou místo zamlouvat v den promítání odesláním SMS. Obratem dostanou potvrzení rezervace a informaci o přesném místě konání.

Prvním filmem pražské série bude Mých posledních 150 tisíc cigaret, promítat se bude v Podolí za účasti režiséra Ivo Bystřičana. V Holešovicích pak lidé postupně uvidí film Eugeniové Pavla Štingla, snímek Kateřiny Šedé Jak se dělá mýtus a Velkou noc, dokument o odvrácené straně života velkoměsta, který režíroval Petr Hátle. Na Novém Městě se bude promítat Incoming, v němž režisér Radim Špaček a kameraman David Čálek zachytili práci rekonstrukčního týmu v Afghánistánu.

Letošní 17. ročník jihlavského festivalu se uskuteční 24. až 29. října. Podrobný program Živého kina je zveřejněn na webových stránkách festivalu. (čtk)

Přesně před rokem se dvaaosmdesátiletá španělská důchodkyně dostala do médií celého světa, když se odvážně chopila štětce a pokusila se amatérsky restaurovat fresku Ježíše Krista v místním kostele. Tehdy jí nepovedený pokus vynesl jen ostudu. Nyní se ale situace obrátila - a vysmívaná freska jí začne vydělávat peníze za celosvětový prodej obrázku, na němž Kristus vypadá tak trochu jako opice. Píše o tom agentura AFP.

Obětí Cecilie Giménezové se stala malba Ecce Homo (Ejhle člověk) od Elíase Garcíi Martíneze, která byla více než 100 let chloubou kostela v městečku Borja nedaleko Zaragozy. Výsledek její amatérské restaurátorské snahy byl tak příšerný, že se stal okamžitě internetovým hitem a v mnoha úpravách a mutacích začal kolovat po celém světě.

Jeho sláva zvedla také návštěvnost kostela, do kterého jen za uplynulý rok přijelo 57.000 lidí, aby se s uměleckou katastrofou vyfotografovali. To přivedlo kostelní nadaci, kterou provozuje místní radnice, k nápadu účtovat jedno euro (asi 25 korun) za každého návštěvníka. Z výtěžku se bude udržovat freska a financovat charitativní práce.

Ovšem mnohem větší peníze by měly začít proudit z prodeje práv na použití obrázku na cokoli - od lahví vína, přes kávové šálky až po trička. A na základě dohody, kterou s nadací podepsala ve středu, bude paní Giménezová dostávat 49 procent z výtěžku.

Postarší umělkyni už se dnes nikdo nevysmívá, řekl AFP její právní zástupce Antonio Val-Carreres. Před časem měla v městečku Borja velmi dobře přijatou výstavu vlastních obrazů a navíc peníze získané ze své verze Krista nechce pro sebe, uvedl. "Všechny půjdou na charitu," dodal s tím, že o využití obrázku už projevilo zájem několik mezinárodních společnostní. O které se jedná, ale odmítl upřesnit, aby neohrozil možnou dohodu.

Pro dámu, která si před rokem vysloužila titul "nejhorší restaurátorka na světě", je to dramatický zvrat v událostech. "Zdá se, že teď jsou všichni spokojeni," řekla místnímu listu Heraldo de Aragon.

Ale to není tak docela pravda. Potomci autora původní fresky jsou rozčíleni, že se kostel nesnaží dílo vrátit do původní podoby - což je ale podle odborníků prakticky nemožné. (čtk)

Čtyřdílný cyklus televizních filmů Komedie o manželství a sexu, který bude vysílat od 1. září každou neděli Česká televize, vychází z existujících divadelních inscenací. Stejnojmenné hry Co v detektivce nebylo od Arthura Watkina, Hexenšus od Jamese Grahama i Slečna Flintová a Chvilková slabost britského autora Donalda Churchilla jsou již delší dobu uváděny v tuzemských divadlech. Filmové režie se ujali Karel Smyzcek a Jaroslav Brabec. Novináře o tom dnes informovali tvůrci z ČT.

"Jsou to televizní filmy, nikoliv jen mechanické přepisy divadelních inscenací," zdůraznil kreativní producent ČT Jan Štern.

Tvůrci s dramaturgyní Helenou Slavíkovou převedli děj z anglického a amerického prostředí do současného českého, doplnili děj, vynechali některé postavy a podobně.

V cyklu Komedie o manželství a sexu diváci uvidí mnoho známých herců. V Co v detektivce nebylo o pokusu o vraždu podle návodu hrají mimo jiné Miroslav Donutil, Ivana Chýlková a Ondřej Brzobohatý, ve Slečně Flintové se na daňový úřad snaží vyzrát David Prachař a Linda Rybová, ve frašce Hexenšus se objeví Jana Pidrmanová, Saša Rašilov, Jaroslav Plesl a Pavel Liška, Chvilkovou slabost zase prožijí Marek Vašut a Zuzana Stivínová.

Obsazení Komedie o manželství a sexu označil režisér Brabec za "herecký koncert". Podle Chýlkové si natáčení všichni herci velmi užili. "Dělali jsme něco, co nás všechny baví," podotkla.

Převést úspěšné divadelní inscenace založené na bravurních dialozích do filmové podoby nebylo pro tvůrce ani herce podle jejich slov vždy snadné. "U divadla je ta výhoda, že když to člověk nazkouší, tak to potom konfrontuje s diváky a jejich reakcemi a může něco změnit. U televizního filmu je ta rezonance nulová, v podstatě hrajeme do tmy a nevíme, jestli to bude vtipné. Výsledek tak nejde ovlivnit," řekl David Prachař.

Režisér Brabec uvedl, že režírování televizního filmu podle divadelní předlohy je výzva a sebelepší divadelní scénář není jasně ideálním scénářem filmu, je dobrým základem. "Divadlo je o dialozích a stylizaci. To, co je v divadle obecně promíjeno a je součástí hodnoty představení, ve filmu nemusí vůbec fungovat," dodal. (čtk)

Práce čtyř desítek čínských umělců vystavuje ode dneška Pražský hrad. Přehlídka nazvaná Peking - Praha: Nový pohled na současné čínské umění je výběrem kurátora Sin Tung Čchenga a zahrnuje malbu, plastiku, fotografie i video. Výstavu organizuje čínské ministerstvo kultury jako putovní expozici pro střední a východní Evropu. V Císařské konírně potrvá do 29. září.

Podle kurátora jsou ve výstavě nejtypičtější představitelé současného čínského umění, přičemž jako současné umění definuje v tomto případě díla vzniklá od 80. let. "Poznal jsem tu dobu, s těmi lidmi se znám," řekl dnes novinářům. "V Číně je přes tři miliony umělců, exponáty jsem vybral podle svého profesionálního hlediska, jiný kurátor by třeba vybral jiná díla," uvedl.

Na dotazy novinářů, zda se ve výstavě konané v místě, kde léta působil Václav Havel, známý obránce lidských práv, jsou také díla umělců-disidentů, odpověděl, že uspořádat výstavu na Pražském hradě vnímal jako výzvu a že svobodné myšlení a kreativita jsou věci, které podporují rozvoj lidstva.

Výčet jmen zahrnuje i umělce, kteří svá díla prezentovali i na Západě, případně někteří z nich v Evropě či USA získali i jistý respekt. Část z umělců, které Číňané takto pravidelně do Evropy vyváží, pak tvoří ve zdánlivé návaznosti na čínskou tradiční malbu, zůstávají se svým projevem v intencích konzervativního akademismu - avšak právě takové umění je velmi líbivé a dobře prodejné pravděpodobně nejen v Číně, ale i na Západě.

Výstavu se Správou Pražského hradu a Smíšenou česko-čínskou komoru připravila soukromá galerie Prinz Prager Gallery, která již pro Hrad uspořádala jiné projekty, naposledy výstavu o herečce Marilyn Monroe.

Soukromí galeristé připravují výstavy na Hradě stále častěji. Správa Pražského hradu na dotaz ČTK neposkytla výstavní plán na tento ani příští rok ani po několika měsících dotazů. Václav Beránek ze Správy Pražského hradu dnes uvedl, že je velmi rád, že se výstava čínského umění uskutečňuje; pokud by nevznikla, prostor konírny by podle něj byl prázdný. Myšlenka na výstavu čínských děl je stará jen pár měsíců. Podobně významné kulturní instituce ale své výstavní programy připravují i na několik let dopředu. (čtk)

Fotografie Jana Lukase zachycující baťovský Zlín v letech 1936 až 1938 jsou ode dneška vidění ve Zlíně. Snímky jsou vystavené vůbec poprvé, lidé je mohou vidět v galerii evangelického kostela. Ačkoliv bylo několik Lukasových snímků ze Zlína známo už dříve, série více než stovky negativů byla teprve nedávno objevena ve sbírkách zlínského okresního archivu, informoval spoluautor výstavy David Valůšek.

Jednadvacetiletý Lukas nastoupil v roce 1936 po vídeňských studiích ve zlínských filmových ateliérech jako kameraman propagačního oddělení firmy Baťa. Zaujal například filmovou reklamou Silnice zpívá, za kterou získal Zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži v roce 1937.

Zároveň také svým fotoaparátem zachycoval život ve městě, jeho snímky se brzy objevily v prestižním prostoru Památníku Tomáše Bati. "Z dochovaných záběrů je zřejmé, že vedle volné tvorby dokumentoval pro firmu Baťa důležité události, které sloužily k pozitivní prezentaci firmy a jejích představitelů. Lukas tak nechyběl u tradičních oslav Svátků práce, zaznamenával odlet Jana Antonína Bati na cestu kolem světa roku 1937 nebo udělení čestného doktorátu témuž v Brně roku 1938," podotkl Valůšek. Nechybějí ani portréty známých i dnes už zapomenutých osob.

Lukas zřejmě ve Zlíně za tři roky nasnímal stovky negativů, zachovalo se však jen torzo. "Při odchodu do exilu v polovině 60. let s sebou vyvezl jen mizivou část negativů a odhadem 200.000 snímků z let 1930 až 1965 zůstává stále nezvěstných. I proto je nově nalezený zlínský soubor důležitou součástí díla jednoho z našich nejlepších fotografů," řekl Valůšek. Ve Zlíně je vystaveno 25 zvětšenin. Výstava potrvá do 24. listopadu. (čtk)

Tenorista a držitel Ceny Thálie za celoživotní operní dílo Vladimír Krejčík ve středu zemřel. Bylo mu 81 let. Většinu své pěvecké dráhy spojil s Brnem, působil jako sólista Janáčkovy opery. Dnes to oznámila mluvčí Národního divadla Brno Šárka Motalová.

"Poslední rozloučení se uskuteční ve čtvrtek 29. srpna ve 12:30 v obřadní síni krematoria v Jihlavské ulici v Brně," doplnila Motalová.

Krejčíkova profesionální pěvecká kariéra začala v roce 1954, kdy jej angažovalo tehdejší Smetanovo divadlo v Praze do operního sboru. Později přešel jako sólista do Liberce. Celá 60. léta už trávil v Brně. Zůstal tam až do roku 1994, kdy odešel do důchodu. I poté se příležitostně objevoval v menších rolích.

Do Krejčíkova repertoáru patřily významné postavy české i světové operní literatury. Z českých to byl zejména Jeník z Prodané nevěsty nebo Princ z Rusalky. Světovou operu zpíval mimo jiné jako Lenskij v Evženu Oněginovi, Tamino v Kouzelné flétně a Don Carlos ve stejnojmenné opeře. Cenu Thálie obdržel v roce 2009. (čtk)

Celovečerní film Jsem slavná tak akorát o zpěvačce, textařce a hudební skladatelce Zuzaně Michnové a skupině Marsyas režisérky Jitky Němcové kombinuje trikové technologie, hrané scény, archivy a záběry z vyprodaného koncertu v pražské La Fabrice. Snímek přibližující ve vzpomínkách období největší slávy, radosti a sny těžko uchopitelné umělkyně uvede distribuční společnost Cinemart do tuzemských kin 29. srpna.

Devadesátiminutový film obsahuje rozhovory s řadou známých hudebníků, archivní záběry, životní příběhy jejích souputníků; například dnes již nežijícího Petra Kalandry, a využívá archivní materiály, fotografie i videoklipy. Ve filmu jsou zinscenovány některé představy Michnové. Například scéna s ovcemi procházejícími pražskou čtvrtí Vinohrady vznikla na základě inspirace písní S Luisem věnované režisérovi Luisi Buňuelovi, který ve svém filmu Anděl zkázy použil bílé ovce.

Surrealisticky působí také scéna, kde pro Michnovou v okapové rouře domu připravuje palačinky herečka Iva Janžurová. Film doplňují rozhovory s Markem Ebenem, Jaroslavem Hutkou, Michalem Pavlíčkem, Davidem Kollerem, Michaelem Kocábem, Bolkem Polívkou, Matějem Ruppertem, a dalšími.

"Film není o bulvárních příbězích, ale o tvrdé práci, inspiraci, fantazii," uvedla režisérka Němcová.

Čtyřiašedesátiletá Michnová od svých dvanácti let zpívala ve sboru, později vystupovala s tanečním orchestrem a rockovou skupinou. Kromě pěti alb Marsyas vydala Michnová v roce 1986 sólové album Rány, kde hostují Michal Pavlíček a Klaudius Kryšpín. Po několikaleté koncertní pauze se Michnová rozhodla na konci roku 2010 k návratu na hudební pódia spolu s původním členem Marsyas, zpěvákem a skladatelem Oskarem Petrem. V loňském roce vyprodala La Fabriku a letos pokračuje ve šňůře koncertů.

Letos také vyšla kniha s názvem Dávám, tak ber! hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura, která je knižním profilem skupiny, pestrou koláží faktografických údajů a osobních vzpomínek autora na setkávání se se skupinou i jejími jednotlivými protagonisty. (čtk)

Zahájením výstav, prohlídkou měst a open air divadlem v zámeckém parku dnes v Českých Velenicích a rakouském Gmündu začal šestý ročník přeshraničního festivalu Übergänge-Přechody. Potrvá do neděle. Pěti ročníků se zúčastnilo na tisíc umělců z různých zemí a na organizaci se podílejí desítky dobrovolníků. Vstup na všechny akce je zdarma.

Desítky lidí se odpoledne sešly v koncertním sále Palmenhaus poblíž centra Gmündu na vernisáži prací ilustrátora a českobudějovického rodáka Jindřicha Čapka. V roce 1969 emigroval do Švýcarska, studoval v Curychu, v Karlsruhe a ve Freiburgu. Spolupracuje s řadou švýcarských, německých a českých nakladatelství. Souběžně začala retrospektivní výstava Williama Mayrla, který je podle hlavního organizátora Thomase Samhabera známým malířem karet, zejména Černého Petra, se kterými si hrály české i rakouské děti.

V podvečer se obyvatelé obou měst vydali autobusem na reciproční prohlídky pamětihodností a po slavnostním zahájení festivalu následovalo divadlo v tamním zámeckém parku v podání polské skupiny Klinika Lalek. Tečkou za prvním dnem budou světelné a vodní hry na 70 metrech čtverečních plochy zámeckého rybníka.

Festival do neděle nabízí několik divadelních představení, třeba divadlo Studna zahraje na rakouské straně v němčině Bajaju a na české straně česky Sindibáda. V sobotu v zámeckém parku v Gmündu bude hostovat české Divadlo Continuo s inscenací Now. Na obou stranách pak pro návštěvníky v kinech chystají sedm filmů, kromě dokumentárních i němý film Golem s pianistou v sále. V pátek a sobotu bude v kulturním domě Beseda ve Velenicích Rocková noc. Kompletní program najdou zájemci na www.prechody.eu.

"Místem konání je přímo schengenská hranice, kterou zde v těchto dnech překročí tisíce lidí, vlastní kyvadlová doprava a bohatý kulturní program spojí obě města v jedno," řekl ČTK Samhaber. Mezi oběma sousedícími městy vládne podle starostů každodenně čilý ruch. Češi jezdí do Gmündu za prací nebo do solných lázní, Rakušané do Velenic za nákupy a levnějšími službami. Velenice odebírají teplo od sousedů a obě města nedávno propojila své vodovody. Na rakouské celnici vznikl klub pro mladé, česko-rakouské kulturní centrum plánují vybudovat ve velenickém kině. (čtk)

Na zámku v Duchcově na Teplicku dnes začala výstava nazvaná 13. komnata Napoleonova. Připomíná 200. výročí bitvy u Chlumce a napoleonských válek v severních Čechách. K vidění jsou dobové předměty vážící se k těmto událostem, některé exponáty patřily přímo Napoleonovi. Informoval o tom kastelán duchcovského zámku Marian Hochel.

Výstava se zaměřuje na poslední léta Napoleonovy vlády, konkrétně na roky 1813 až 1815. "Prezentujeme především sbírkové předměty Národního památkového ústavu z hradů a zámků v Libereckém, Ústeckém, Karlovarském a Středočeském kraji. Exponátů je kolem stovky," uvedl Hochel. K těm nejzajímavějším podle něj patří Napoleonovy rukavice a pistole. "Pistole dostal darem od města Lige," dodal. Lidé si mohou prohlédnout i součást postroje kozlíka, který ve vozíku vozil Napoleonova jediného syna po zahradách vídeňského Schönbrunnu.

Vystaveno je také několik osobních předmětů rakouského kancléře Metternicha. "To byl Napoleonův hlavní soupeř na politickém a diplomatickém poli. Vystavujeme několik exponátů z jeho muzea, které se nachází na zámku Kynžvart," doplnil kastelán.

Podle Hochela lze vysledovat určitou spojitost mezi válečnými událostmi roku 1813 a duchcovským zámkem. Po bitvě u Chlumce, která byla svedena na konci srpna 1813, se konala v nedalekých Teplicích mírová jednání mezi vítěznými mocnostmi. Politici ve volném čase podnikali výlety do okolí, i do Duchcova. Ten byl v té době známý valdštejnskou knihovnou či zahradou ve francouzském stylu. Ve šlechtických kruzích byla známá také osobnost Giacoma Casanovy, který na zámku dožil na konci 18. století jako knihovník. Hochel zmínil i jistou podobnost osudu známého svůdce s tím Napoleonovým. "Oba pocházeli z nižších společenských vrstev, oba se ale svými schopnostmi a umem dostali mezi elity a jejich jméno se šířilo celou Evropou," uvedl.

Připomněl, že výstava navazuje na expozice v Regionálním muzeu v Teplicích a v muzeu v Ústí nad Labem, kde si letos napoleonské výročí také připomínají. Výstavu v Duchcově mohou lidé navštívit do 28. října. Napoleonské oslavy v kraji vyvrcholí v sobotu 31. srpna nákladnou rekonstrukcí bitvy u Chlumce. (čtk)

Bohatý měšťanský salon z přelomu 19. a 20. století i dobový obchůdek najdou návštěvníci v nové stálé expozici žďárského regionálního muzea. Vznikla v nedávno opraveném Moučkově domě a dnes si ji prohlédli první návštěvníci. Muzeum, které sídlí v blízké tvrzi, stálou expozici předtím nemělo kvůli nedostatku místa. Dnes to řekl vedoucí muzea Zdeněk Málek.

Moučkův dům stojí v historické části města, kdysi v něm bývala škola. "Není památkově chráněn, ač má dlouhou historii," řekl Málek. Podoba středověkého stavení zmizela kvůli přestavbám. V roce 1972 vykoupil tento dům stát kvůli výstavbě, která se však neuskutečnila. Město převzalo budovu bezplatně s tím, že v ní udělá muzeum. Nedávno dokončená rekonstrukce a vybavení stály kolem sedmi milionů Kč, větší část nákladů zaplatila unie.

První část expozice v přízemí Moučkova domu mapuje historii města od nejstaršího osídlení. Krámek provoněný kořením pak do podrobností připomene nakupování před více než sto lety. Návštěvníci se také dovědí o výrobcích, které Žďár kdysi proslavily, včetně slavné tašky síťovky.

Salon bohatého žďárského měšťana se nachází o patro výše. V další muzejní místnosti si lidé mohou i pohrát. V kopiích historických oděvů, kupříkladu mnišských kuten, se mohou nechat vyfotografovat na pozadí starých obrázků Ždáru promítaných na zeď. "Technicky je to udělané tak, aby to bylo věrohodné," podotkl Málek. V domě vznikl rovněž přednáškový sál pro školy a veřejnost, v podkroví jsou depozitáře.

Muzeum sídlí v tvrzi od roku 1993, kdy muselo opustit rozlehlejší prostory v zámku po jeho navrácení rodině Kinských. Ročně muzeem projde kolem 10 tisíc návštěvníků. (čtk)

Slovenský divadelní a muzikálový režisér Jozef Bednárik zemřel ve čtvrtel ve věku 65 let. Podle serveru sme.sk o tom informovalo vedení Univerzitní nemocnice v Bratislavě, kde byl hospitalizován po nedávném kolapsu. Příčinou úmrtí umělce proslulého v Česku režií několika muzikálů a oper bylo podle mluvčí nemocnice selhání srdce a metabolismu."Nemocnice tuto smutnou zprávu oznamuje po dohodě s rodinou a vyjadřuje upřímnou soustrast," uvedla mluvčí Petra Stano Maťašovská.

Režisér a herec Bednárik byl na Slovensku známý především díky režii řady operních představení ve Slovenském národním divadle. V Česku jej lidé znají zásluhou úspěšných režií muzikálů jako je Dracula s hudbou Karla Svobody, Johanka z Arku s hudbou Ondřeje Soukupa či Angelika, k níž složil hudbu Michal David.

Návštěvníci pražského Národního divadla znají jeho inscenaci Gounodovy opery Romeo a Julie nebo Bizetovy Carmen. Ve Státní opeře uvedl inscenaci Manonn Lescaut. Televizní diváci si Bednárika pamatují jako porotce z taneční soutěže TV Nova Bailando. (ČTK)

Opuštěná vila na pražské Štvanici se na tři zářijové týdny stane místem divadelní interpretace slavného románu Gustava Meyrinka Golem. Představení připravuje sdružení Tygr v tísni, které tvoří studenti a čerství absolventi DAMU, ve spolupráci s jejich přáteli z řad pedagogů, výtvarníků, choreografů a hudebníků. Uvádějí, že ve svém projektu uplatní metodu imerzního divadla. Imerze znamená ponoření či pohroužení se.

Početní herci, loutkáři, tanečníci a hudebníci budou v interiéru vily, proměněném v jednotlivá dějiště románu, inscenovat situace příběhu o hledání identity, zločinu, schizofrenii, padlých ženách a osvícených mužích. Diváci se budou po domě volně pohybovat a příběh si sami skládat a utvářet. Stanou se jeho součástí, proniknou do alternativní reality a octnou se na pomezí skutečnosti a snu - tak jako postavy Meyrinkova románu, slibují pořadatelé. V režii Ivo Kristiána Kubáka a dramaturgii Marie Novákové se představí Matěj Nechvátal, Jiří Böhm, Jiří Štrébl, Hynek Chmelař, Jaroslav Achab Haidler, Eva Josefíková, Anna Stropnická, Vladimír Polívka, Filip Kaňkovský a řada dalších.

Meyrinkův Golem, román z doby asanace pražského ghetta, se jen vzdáleně týká toho, co si většina lidí vybaví pod termínem Golem - tedy hliněnou a oživlou bytost ze středověké Prahy, jež pomáhá Židům v době ohrožení. Text je plný esoterických odkazů, alchymie, kabbaly a tarotu. Více informací je na adrese www.golemstvanice.cz, kde je možné také rezervovat vstupenky. (ČTK)

Pětapadesáté narozeniny oslaví 24. srpna někdejší vynikající sólistka baletu pražského Národního divadla Michaela Černá-Novotná. Na jevišti zlaté kapličky vystupovala v sólových rolích od dětských let a o svém výrazném talentu přesvědčila již jako posluchačka druhého ročníku pražské konzervatoře, kdy tančila pohostinsky náročný part v inscenaci klasických baletů Paquita s technickou jistotou zkušené tanečnice.

Pro její umělecký růst bylo klíčové působení v bratislavském Slovenském národním divadle, kde ji angažovali jako sólistku ihned po absolutoriu konzervatoře v roce 1977. Její další umělecké působení je nicméně svázáno s pražským Národním divadlem. Tančila zde od roku 1979, v roce 1997 se stala baletní mistryní.

K největším rolím této výjimečné baleriny patřila například Odetta-Odilie v Labutím jezeře, Runa v Radúzovi a Mahuleně, Zarema v Bachčisarajské fontáně, Giulietta v Hoffmannových povídkách. V 90. letech zazářila i v komediálních úlohách, kupříkladu jako Macecha v Popelce nebo Sólistka v Někdo to rád…. (ČTK)

"Poslouchám hudbu sfér a odevzdávám ji lidem," říká o své tvorbě francouzský hudební skladatel a multiinstrumentalista Jean-Michel Jarre, který 24. srpna oslaví 60. narozeniny. Hudební mág známý monstrózními koncerty plnými počítačových animací, videoprojekcí a laserových efektů, často doprovázených ohňostroji, se narodil v Lyonu v rodině úspěšného hollywoodského komponisty Maurice Jarreho.

Proslavilo ho hned jeho první a dodnes nejúspěšnější album Oxygene (1976). Od té doby vydal zhruba dvě desítky dalších desek, prodal na 80 milionů hudebních nosičů a se svými audiovizuálními show se představil téměř po celém světě. Zasloužil se i o zápisy do Guinnessovy knihy rekordů za největší počet návštěvníků koncertního vystoupení. Vizionář elektronické hudby, který před více než třiceti lety objevil půvab syntezátorů, byl dvacet let ženatý s britskou herečkou Charlotte Ramplingovou, se kterou má syna Davida, další dítě, dceru Emily, má z předchozího manželství s Flore Guillardovou.

V květnu 2005 si vzal herečku Anne Parillaudovou, kvůli které rok předtím "utekl" filmové hvězdě Isabelle Adjaniové před jejich dlouho plánovanou svatbou. Parillaudovou, které je 48 let, nejvíce proslavila hlavní role ve filmu Brutální Nikita z roku 1990. (ČTK)

Wagnerovský operní maraton chystá tuto sobotu pro své posluchače Český rozhlas Vltava. Od 6:40 ráno až do 1:00 hodin v noci následujícího dne bude vysílat patnáctihodinové hudební drama Richarda Wagnera Prsten Nibelungův. Stanice zve posluchače také přímo do studia. Wagnerovské vysílání připomene letošní 200. výročí skladatelova narození. ČTK o tom dnes informovala Lenka Pitronová z ČRo.

Český rozhlas k podobně výjimečnému projektu přistupuje podle Pitronové poprvé a pravděpodobně nadlouho naposledy. Uvede čtyři hudební dramata - Zlato Rýna, Valkýru, Siegfrieda a Soumrak bohů. Jde o nahrávky z festivalu v Bayreuthu z let 1991 a 1992, které vedl dirigent Daniel Barenboim. Program nabídne také komentáře jednotlivých částí a živou besedu s hosty. Přestávky vyplní rozhlasová četba. Zájemci mohou zavítat přímo do rozhlasové budovy na pražských Vinohradech, kde mezi 9:30 do 15:30 ve Studiu 2 bude komentovaný poslech Valkýry.

Chystají se i dva živé vstupy z besedy přímo ze studia i setkání s šéfredaktorem stanice Vltava Lukášem Hurníkem a příznivci opery ze Společnosti Richarda Wagnera. Německý hudební skladatel a představitel hudebního romantismu se narodil 22. května 1813. Mezi jeho nejznámější díla patří opery Bludný Holanďan, Tristan a Isolda a Prsten Nibelungův. Ke všem svým operám si sám napsal libreta. (ČTK)

Významní představitelé populární hudby 80. let, skotská skupina Simple Minds, zahrají 28. února příštího roku v pražské Incheba aréně. Koncert se uskuteční v rámci světového turné k 35. výročí trvání kapely. Vstupenky jsou k zakoupení v sítích Eventim, Ticketpro, a Ticketportal za 900 korun plus poplatky. ČTK o tom za pořádající společnost D Smack U Promotion informoval Michal Rejzek.

"Jedna z věcí, na které cítím největší hrdost, je to, že se mě lidé ptají - o kterých Simple Minds mluvíte? O avantgardě, o art rocku, o pop kapele, a ambientu, o instrumentální kapele, o politické, folkové nebo stadionové kapele? Urazili jsme pořádnou cestu. Hrát všechny ty různé styly a zároveň být ryzími Simple Minds je úžasná věc," uvedl před časem frontman Jim Kerr. Simple Minds, jejichž sestavu vedle Kerra v současné době tvoří Charlie Burchill, Mel Gaynor, Andy Gillespie a Ged Grimes, za svoji kariéru vydali doposud 16 alb, několik jejich singlů bylo na prvních místech britské a americké hitparády. V roce 1986 byli nominování jako nejlepší britská kapela na Brit Award.

"Když jsme začali se Simple Minds, naším cílem bylo stát se jedinečnou živou kapelou. Kapelou, která má touhu objet svět a hrát všude a kdykoliv," podotkl Kerr. Letos na jaře Simple Minds vydali album hitů Celebrate shrnující jejich kariéru. Na dvoudisku nebo trojdisku se objevily hity jako Promised You A Miracle, Glittering Prize, Waterfront, Sanctify Yourself, Belfast Child, Mandela Day, Don't You (Forget About Me) a Alive & Kicking. Na albu jsou i dvě nové skladby. (ČTK)

Koncert alternativní legendy Už jsme doma nebo vystoupení dívčího dua Čokovoko v noci na dnešek přilákalo na hudebním festivalu Eurotrialog v Mikulově na Břeclavsku stovky lidí. Akce vrcholí dnes, je věnována nedávno zemřelému Filipu Topolovi, známému ze skupiny Psí vojáci, která se do Mikulova pravidelně vracela.

Topol sám opakovaně ukončoval festival nedělními varhanními koncerty. Organizátoři záznam z jednoho z nich promítnou v neděli.

Největší ohlas v pátek sklidila kapela Už jsme doma. V Mikulově hraje pravidelně. Diváci zatím mají štěstí na počasí. V amfiteátru, kde se akce koná, doposud nepršelo.

Festival v Mikulově je věnovaný alternativní kultuře. "Naše heslo je: žádná pop music, žádný mainstream, žádné kolotoče. Jen hudba, za kterou stojí za to přijet," uvedl dramaturg Romek Hanzlík.

Dnes se odpoledne v mikulovském amfiteátru představí například kapela Fru Fru, Vladivojna La Chia nebo Papalescu Electric Soul. V Dietrichsteinské hrobce vystoupí slovenská skupina Tornado Lue.

Ve festivalovém areálu je letos například vinotéka a hudební bar s projekcemi filmových dokumentů, návštěvníci mohou využít úschovnu kol a zavazadel. Festivalovou nabídku doplňuje výstava obrazů Marka Brodského v Městské galerii. (čtk)

Šestiblok prvních známek světa Penny Black se dnes na aukci v Praze vydražil za 1,9 milionu korun. Richard Burda ze společnosti Burda Auction, která dražbu pořádá, řekl, že se jedná o nejdražší filatelistickou položku vydraženou v Česku. Známky vydané roku 1840 ve Velké Británii se dnes prodaly za vyvolávací cenu. Byl pouze jeden zájemce, k ceně známek zaplatí ještě 18 procentní aukční příplatek.

Šestice dnes dražených jednopencových černých známek s podobiznou královny Viktorie je mimořádně vzácná jednak proto, že jsou známky v bločku, navíc nejsou orazítkované. Především ale pocházejí z 11. tiskové desky, z níž bylo tištěno pouze 0,25 procenta nákladu Penny Black.

"Reálná cena je dva až pět milionů," vysvětlil Burda s tím, že jediný další dochovaný šestiblok z 11. tiskové desky se v roce 2007 prodal v USA za v přepočtu osm milionů korun. V Česku se prý jedná o nejdražší filatelistickou položku prodanou na oficiálních aukcích, dražší byly už jen celé sbírky známek.

Celky nepoužitých prvních známek světa platí ve filatelii za exkluzivní materiál, k prodeji jsou nabízeny jen ojediněle. Původním majitelem dnes dražených známek byl jeden z největších britských sběratelů Cyril Humphrey Cripps, jehož vzácná sbírka byla filatelistickému trhu skryta desítky let. Podle Burdy dnes nabízela známky investiční společnost.

Aukce ve Skleněném paláci v Dejvicích potrvá do neděle, kdy se budou dražit české známky. "Trhu se známkami se v zahraničí daří velmi dobře, český trh je ale zahleděný do českých známek," uvedl Burda, podle nějž musejí čeští sběratelé a investoři, kteří mají zájem o zahraniční známky, nakupovat hlavně v cizině. Proto se prý snaží dostávat co nejvíc kvalitního "materiálu" i na české aukce.

Za nejdražší známku světa je považovaná švédská poštovní známka Tříšilinková žlutá. Tento barevný chybotisk z roku 1855 byl vytištěný omylem v jediném exempláři. V roce 2010 byla vydražena podle světových agentur za rekordní částku 2,27 milionu dolarů (46,1 milionu korun), čímž překonala vlastní rekord z roku 1996. Přesná cena známky ale zůstala utajena. Vůbec nejcennější filatelistickou položkou při dražbách ovšem je takzvaná "Obálka z Bordeaux". Na unikátní obálce jsou nalepeny současně červený a modrý Mauritius. V roce 1993 ji na aukci koupil anonymní sběratel, zaplatil za ni pět milionů dolarů (101,6 milionu korun).

Za nejvzácnější známku považují filatelisté známku Britská Guyana. Tato slavná jednocentová známka z roku 1856 je také chybotisk. Nepříliš vzhlednou červenou známku se zastřiženými rohy, na níž se dá rozeznat kresba plachetnice, naposledy vydražil John du Pont za 935.000 dolarů (asi 19,3 milionu korun) v roce 1980. V laické veřejnosti je nejpopulárnější známkou světa Modrý Mauritius, který se objevil společně s červeným v roce 1847 jako první emise stejnojmenné britské ostrovní kolonie. Má hodnotu dvě pence, existuje asi 12 exemplářů. (čtk)

Čtyři velké sály Zámecké galerie v Uherském Ostrohu na Uherskohradišťsku zaplnila ode dneška zřejmě největší tuzemská sbírka historických panenek sběratelky Moniky Chmelařové. Malí i velcí návštěvníci zde mohou až do konce září obdivovat na 900 panenek či 150 plyšových medvídků. Ve vyzdobených sálech galerie na zámku dělají společnost panenkám také postýlky, kolébky či originály a repliky historických kočárků.

"Návštěvníkům jsme na výstavě představili celou naši sbírku, dům máme nyní prázdný. S tak velkou sbírkou, kterou by nashromáždil jeden sběratel, jsme se nikde jinde nesetkali," řekla dnes dcera sběratelky Nikol Chmelařová, která se na výstavě spolupodílí.

Na výstavě nechybějí panenky všeho druhu - zastoupeny jsou hračky z období komunismu i cenné historické kousky včetně panenek ze začátku 20. století. Největší z nich dosahují i velikosti malých návštěvníků expozice - jsou vysoké kolem 120 centimetrů. "První panenku jsem dostala já od mé babičky, je to už zhruba 18 let zpátky. Mamince se to tehdy zalíbilo a od té doby, kde jsme narazili na panenku, tak jsme ji koupili. Sbírka se rozšířila především za posledních pět let," uvedla Chmelařová. Svou roli podle ní sehrála i nemoc maminky, kdy jí rodinní příslušníci po operaci páteře zahrnovali panenkami všeho druhu.

Starší kousky do sbírky s maminkou shánějí po bazarech, dostávají je i darem. Mnoho sběratelských kousků však shánějí přes internet, do jejich sbírky tak putují panenky i původem z Německa či z USA. "Panenky máme jinak všude po celém bytě, bydlí tady s námi. Máma má i panenkovou ložnici. Schvaluje to i mužská část naší rodiny, maminčin partner to podporuje a nakupuje dražší sběratelské kousky," dodala dcera sběratelky. Na výstavě ve II. poschodí ostrožského zámku je sbírka doplněna ručními pracemi včetně šatů a doplňků. Samotnou sběratelku mohou potkat na expozici návštěvníci každou sobotu. Předvádět jim bude postup výroby rebornované panenky, což jsou panenky zachycují dítě v reálné podobě. (čtk)

Koncert vítěze soutěže Natruc Talent skupiny Sabrage, Saved By The Fortune a Blank Out na Kmochově ostrově v Kolíně dnes začal festival Natruc. Již 16. ročník oblíbené akce nabídne žánrově pestrý program zahrnující vystoupení Kolínského Big Bandu se zpěvákem Ondřejem Rumlem i zvukovou a obrazovou show skupiny Tata Bojs.

Brána festivalového areálu se otevřela před polednem, na místě je několik stovek lidí, další neustále přicházejí. Pořadatelé očekávají zaplněný ostrovní areál, který pojme 4500 hudebních příznivců.

Na ostrově na Labi vystoupí Kamil Střihavka s kapelou Leaders, jedna z nejpopulárnějších punkrockových kapel Iné Kafé a česká punková legenda Visací zámek. Objeví se také Rybičky 48 a jejich slovenští kolegové Zoči Voči. Svá nová alba představí Skyline a UDG. Dále zahrají Imodium , Dymytry, Goodfellas, Zakázaný Ovoce, Enter a další. Program Natrucu doplní vítězové soutěže Natruc Talent-kapely Sabrage a K2. Naopak, místo původně avizované skupiny Cocotte Minute, u níž došlo ke kolizi termínů, vystoupí kapela Matahari. Podrobný program a další informace se nacházejí na www.natruc.eu.

První festival Natruc se uskutečnil v roce 1998 a dostal podtitul "Natruc všem rodičům, kteří zapomínají na své děti". Patřil dětem z nedalekého Dětského výchovného ústavu v Býchorech. (čtk)

V rytmu poprocku Kamila Střihavky, elektronického popu Tata Bojs, rocku kapel Imodium nebo Dymytry i punku v podání Visacího zámku a slovenské kapely Iné Kafé tancovali v sobotu návštěvníci 16. ročníku festivalu Natruc v Kolíně. Program v areálu na Kmochově ostrově nabídl hudbu mnoha žánrů. Na dvou otevřených pódiích a v cirkusovém stanu se odehrála vystoupení jak Kolínského Big Bandu se zpěvákem Ondřejem Rumlem, tak punkrockové skupiny Rybičky 48 i vítěze soutěže Natruc Talent, královéhradecké dívčí kapely K2.

"Program festivalu Natruc nabízí přibližně tři desítky kapel a dramaturgickým záměrem bylo, aby žádná z nich v Kolíně nevystupovala na loňském ročníku. Nechceme lidem nabízet stále stejné interprety," řekl ČTK šéf festivalu Martin Řehoř. Festivalové dění sledoval zaplněný ostrovní areál, který pojme 4500 hudebních příznivců.

Program před půlnocí vyvrcholil koncerty Visacího zámku, který nabídl své punkové hity, a Tata Bojs. Kapela z pražské Hanspaulky předvedla velkou světelnou show plnou různých efektů, se kterou letos objíždí festivalu u příležitosti 25. výročí svého vzniku. "Z našich vystoupení máme dobré pocity. Možná by to mohl být trochu problém, kdyby se jednalo o samostatné koncerty, to bychom mohli mít problémy s návštěvností. Ale protože hrajeme v rámci festivalů, všude bylo hodně lidí. Takže si to užíváme," sdělil bubeník a zpěvák Tata Bojs Milan Cais. (ČTK)

Na čtyřdenní festival Hip Hop Kemp Hradec Králové, který skončil v noci na dnešek, přijelo asi 20.000 lidí. To je zhruba o 2500 lidí více než na loni. ČTK o tom informoval mluvčí festivalu Vojtěch Koval. Festival vyvrcholil vystoupením Američana Kendricka Lamara, který je označován za jednu z největších rapových hvězd současnosti.Významnou skupinu návštěvníků 12. ročníku festivalu tvořili fanoušci hip hopu z Polska a dále z Německa a Nizozemska. Festival, který je největším svého druhu ve střední Evropě, jim na devíti pódiích nabídl vystoupení několik stovek interpretů. K dalším hvězdám patřili například autor virálního hitu Harlem Shake DJ Baauer a americká formace De La Soul.

První interpreti se ve Festivalparku na hradeckém letišti představili ve středu na takzvaném večírku pro nedočkavé. "Dorazilo na něj 11.000 lidí. Ve čtvrtek, první den hlavního programu, jsme vyprodali VIP lístky, víc lidí už se do VIP stanového městečka prostě nevešlo. Hlavní stanové městečko jsme museli dvakrát rozšiřovat," uvedl Koval k zájmu publika.

Kromě hudby byla pro návštěvníky připravená i další zábava. Při tradiční rajčatové bitvě se spotřebovalo 600 kilogramů zeleniny, návštěvníci se mohli zúčastnit zápasů v čokoládě, války barev, graffiti na legálních stěnách, paintballu či jízdy na U rampě. Vstupné na festival činilo na místě 1500 korun, VIP vstupné bylo za 2700 korun. (ČTK)

Hlavní cenu letošního 30. ročníku Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují na Náchodsku vyhrál francouzský snímek Petzl Roc Trip China. Režisér Vladimir Cellier v něm zachytil setkání několika stovek lezců z celého světa při lezení ve vápencových skalách v Číně. ČTK to řekla Martina Tauchmanová z organizačního štábu festivalu. Porotci letos nejlepší snímek vybrali ze 42 filmů od tvůrců ze 13 zemí.

Cenu za nejlepší horolezecký film v Teplicích nad Metují vybojoval americký snímek Honnold 3.0 o současném špičkovém sólolezci, Američanovi Alexi Honnoldovi. Ocenění za nejlepší dokumentární film získal britský film Dragons Back Race. Zachycuje třistakilometrový běžecký závod přes pohoří ve Walesu. Cenu diváků si odnesl americký film La Dura Dura o souboji dvou lezců při zdolávání nejtěžší cesty v horách v Katalánsku.

"Letošního jubilejnímu ročníku přálo počasí a opět na něj zavítalo několik tisíc lidí," řekla Tauchmanová. Na programu přehlídky ani letos nebyly pouze filmy. Návštěvníky čekala výstava fotografií, besedy a koncerty. Součástí programu byly i sportovní aktivity, například závody v lezení. Dnes dopoledne horolezci vyrazili na běh Teplickými skalami. Účastníci festivalu si také připomněli památku předsedy Českého horolezeckého svazu Zdeňka Hrubého, který začátkem srpna tragicky zahynul při nuceném sestupu po nevydařeném prvovýstupu jihozápadní stěnou Gašerbrumu I v západní Himálaji. (ČTK)