Zrekonstruované prostory bývalé konírny Colloredo-Mansfeldského paláce budou představovat tvorbu nejmladších umělců.

Barokní palác v pražské Karlově ulici od roku 2010 spravuje Galerie hlavního města Prahy. Ta by podle rozhodnutí města měla také připravit rozsáhlou rekonstrukci prostoru.

Zatím galerie využívá jedno patro pro výstavy. Připravila také prohlídkovou trasu, která zpřístupňuje reprezentační prostory paláce.

V bývalé konírně bude galerie představovat svůj dlouholetý cyklus Start Up. Nově tu vystavuje studentka UMPRUM Barbora Dayef. Přehlídka jejích děl začíná tuto středu, otevřena bude do 19. února.

Nové prostory budou spolu se stávajícími výstavními sály, kavárnou, ateliéry a v blízké budoucnosti též čítárnou vytvářet nové centrum kulturních aktivit galerie, uvedla kurátorka výstavy Jirka Hlaváčková.

Totožnost výtvarnice Barbory Dayef podle kurátorky vymezuje střet dvou etnicky a kulturně odlišných světů: místní živé reality a trochu tajemného a časově neurčeného místa kdesi na Blízkém východě.

Jde o místo, odkud pochází autorčin otec a s jehož kulturním odkazem výtvarnice pracuje i ve svých starších projektech. Na nynější výstavě se obrací k archetypům inspirovaným stěžejním textem Blízkého východu, babylonským Eposem o Gilgamešovi.

Základním tvůrčím prostředkem je pro Dayef hlína, klasický sochařský materiál, který ale autorka používá velmi neklasicky. Hlínou maluje, vyrývá do ní nápisy, přikrývá se s ní a deformuje ji vlastním tělem. Hlínou odlévá díry, používá ji také jako objekt svých videoperformancí a zvukových instalací.

Hlína v tvorbě Barbory Dayef zastupuje zemský element, je symbolem ženského živlu, ale také odkazem na místo narození, rodnou zem, původ. Rovněž reprezentuje oblast někdejší Mezopotámie, neboť je pro ni typickým stavebním, sochařským i keramickým materiálem, všudypřítomnou substancí dříve úrodných oblastí.

Colloredo-Mansfeldský palác z poloviny 18. století patří městu, které ho dlouhodobě plánuje opravit. Kompletní rekonstrukce by podle dřívějších odhadů města mohla přijít na půl miliardy korun.

Koncem roku 2014 pražští radní schválili záměr rekonstrukce a nového využití paláce pro galerii. Rada též ředitelce galerie uložila zadat zpracování studie proveditelnosti.

"Studie proveditelnosti byla zpracována a odevzdána v roce 2015. Byly rovněž provedeny stavebně-historické a restaurátorské průzkumy a digitální zaměření budovy, které budou sloužit k projektování," řekla v úterý ředitelka městské galerie Magdalena Juříková.

Podle města by měl palác nově sloužit především jako památka, galerie v něm chce pořádat koncerty, projekce, performance nebo divadelní a taneční představení.

Přesnou náplň domu ale určí až studie; stát má zase ve své kulturní politice na léta 2015 až 2020 úvahu o zřízení Mozartova muzea, neboť v paláci vystupoval a muzeum slavného skladatele v Praze není.

Řadu let chystá Praha opravu i další barokní památky, Clam-Gallasova paláce u Mariánského náměstí. Podle dřívějších plánů by měla stát 400 milionů korun, spíše než peníze je ale problém najít pro objekt využití.