"Na tak skvělém festivalu je pro mě čest debutovat," říká za pár měsíců pětadvacetiletý dirigent Jiří Rožeň, jemuž je věnován letošní Debut Pražského jara.

Přestože na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina 24. května nestane poprvé a poslechnout si ho sem přijdou jeho přátelé a rodina, nebude to pro něho běžné vystoupení. "Samozřejmě jsou tu jistá očekávání a ta vytvářejí tlak," přiznává.

Absolvent Pražské konzervatoře už pod tlakem dirigovat umí. Poslední dva roky byl finalistou hned dvou prestižních soutěží − vloni na Salcburském festivalu, kde vedl komorní orchestr Camerata Salzburg, a rok předtím absolvoval Donatella Flick LSO Conducting Competition, díky níž měl ve slavném londýnském Barbicanu pod taktovkou London Symphony Orchestra.

Tím výčet úspěchů mladého dirigenta nekončí. Ravelovu operu Dítě a kouzla uvedl s Hamburskými symfoniky, v rámci dirigentské akademie na festivalu ve švýcarském Lucernu nastudoval Messiaenovu symfonii Turangalila a v německém městě Rostock dirigoval světovou premiéru současné opery Eine Kluge Else od Svena Daiggera.

Jak se to vše seběhlo? Jiří Rožeň v šesti letech začínal jako klavírista a byl natolik vytrvalý a talentovaný, že roku 2006 vyhrál soutěž Prague Junior Note. Na hudbě ho ale zajímalo víc než jen piano, a tak se nakonec vydal jiným směrem.

"Několik let jsem zpíval ve sboru Bambini di Praga, kde jsem obdivoval práci sbormistrů," vzpomíná Rožeň, který pak sborové dirigování studoval mimo jiné na salcburské univerzitě Mozarteum. "Postupně mě začaly zajímat symfonie nebo opery, věnoval jsem se teorii harmonie, kontrapunktu a instrumentaci, ale nejkrásnějším 'nástrojem' ze všech se pro mě stal orchestr."

Poté co na Mozarteu dokončil bakalářské studium, nastoupil do magisterského programu univerzit v Hamburku a Curychu. Momentálně na Královské skotské konzervatoři v Glasgow zaujímá pozici Leverhulme Conducting Fellow, díky níž může dirigovat symfonické orchestry i opery a v neposlední řadě často spolupracovat s Red Note Ensemblem, tedy předním skotským tělesem zaměřeným na současnou hudbu.

Především ale v Glasgow působí jako asistent šéfdirigenta BBC Scottish Symphony Orchestra Donalda Runniclese.

"Při zkouškách v koncertní síni jsem šéfdirigentovým 'uchem', sleduji, jestli jsou v určitých pasážích náležitě slyšet různé nástroje," popisuje Rožeň. "S orchestrem jezdím na koncerty do dalších skotských měst. Každý sál má jinou akustiku a orchestr se mu musí přizpůsobit."

Spolu s poznáním, že postavit se před zkušený orchestr není lehké, Rožeň objevuje také psychologickou stránku své profese. "Stále se mnoho učím," přiznává dirigent, pro něhož je důležité naslouchat zkušeným hráčům a mít k nim respekt.

"Když si mladý dirigent stojí za svými hudebními představami a umí je podat s vášní, ale též s úctou, orchestr to ocení," říká ze své dosavadní zkušenosti.

Ve svých čtyřiadvaceti letech si také dobře uvědomuje, že bude právě na jeho generaci, aby na klasickou hudbu naučila chodit mladší publikum. "Je to naprosto nezbytné," říká dirigent, podle něhož jedna z cest vede skrze pořádání workshopů a vzdělávacích koncertů.

"Jestli ale něco může přitáhnout mladé posluchače, je to určitě současná hudba. Rád bych se jí intenzivně věnoval."

Zájem Jiřího Rožně o současnou a moderní hudbu reflektuje i jeho koncert na Pražském jaru, kde 24. května vystoupí s PKF − Prague Philharmonia, korejským flétnistou Yubeenem Kimem a klavíristou Miroslavem Sekerou.

Na programu bude Schubertova předehra Kouzelná harfa a jen výjimečně uváděný výběr z jeho baletní a meziaktní hudby k baletu Rosamunda. Následovat budou flétnový koncert Carla Nielsena, sinfonietta světoznámého Bohuslava Martinů a čtvrtá symfonie Miloslava Kabeláče, dnes již nežijícího skladatele z 20. století, který je za českými hranicemi naopak dodnes takřka neznámý.

Jiří Rožeň si uvědomuje, že debutem na Pražském jaru vstoupí mezi velikány, kteří se do historie tohoto festivalu zapsali. "Když se podíváte do letošního programu, z dalších dirigentů v něm najdete Paava Järviho, Daniela Barenboima nebo Sakariho Oramu," říká Rožeň pobaven tou ironií, ovšem nikoliv vystrašen ze srovnání, které by se mohlo nabízet.

"Mám z toho dobrý pocit. Jednoduše se zaměřím na hudbu a podám svůj nejlepší výkon," dodává přesvědčeně.