Aby se člověk prosadil v hudebním průmyslu, musí být trpělivý a nedbat na názory druhých, tvrdí Laura Pergolizzi.

Americká písničkářka vystupující pod pseudonymem LP za život podepsala "snad patnáct smluv s hudebními vydavatelstvími" a při rozhovorech s jejich manažery musela poslouchat "ty nejsměšnější řeči".

"Spousta lidí mi věřila, ale spousta se taky tvářila, jako bych nebyla. Pořád to bolí. Nikdo neslyší rád, že je špatný," řekla LP ve čtvrtek na festivalu Colours of Ostrava.

Šestatřicetileté písničkářce, jejíž hit Lost On You si jen na serveru YouTube pustilo téměř 200 milionů lidí, na hlavním pódiu ostravského festivalu tleskaly desetitisíce lidí.

Mimořádný zájem vzbudila ale už odpolední debatou v rámci fóra Meltingpot. Návštěvníci stáli dlouhou frontu a na později se uvnitř v sále na vyzvání pořadatelů "přitulili" k sobě, aby se dovnitř vešlo ještě víc lidí. Přesto se na mnohé nedostalo a debatu sledovali s obličeji nalepenými na okna.

Během následující hodiny LP moderátorovi diskuse Petru Vizinovi z České televize vylíčila, jak se v posledních dvou dekádách snažila prosadit v showbyznysu a co předcházelo jejímu nynějšímu úspěchu.

"Nejvíc mi pomohlo, když po koncertě přišel byť jen jediný člověk a řekl, že se mu to líbilo," řekla LP, podle níž je ale stejně důležité, aby člověk neztrácel naději navzdory neúspěchu.

"Napíšete píseň a je z ní hit, tak po vás všichni chtějí další. Ale i když žádný nenapíšete, všichni pořád chtějí hit. Prostě to pořád musíte zkoušet," prohlásila.

Sama prý neví, kde se vzala popularita třeba její nejslavnější písně. "Den, kdy jsem napsala Lost on You, byl stejný jako každý jiný. Obyčejná nahrávací frekvence ve studiu, pár akordů a text. Většinu písní píšu takhle, za den dva," pokrčila LP rameny.

V době, kdy skladba Lost On You začala bodovat v hitparádách, už na ni prý autorka zapomněla a měla napsaných snad padesát jiných, jak řekla v nadsázce.

"Když jsem začínala, vždy jsem si myslela: Tohle bude ta píseň, tohle bude ten hit! Teď už takhle nepřemýšlím. Akorát bych sama sobě připravila zklamání," řekla zpěvačka, která prý věří, že píseň se dá v zásadě napsat "kdykoliv a o čemkoliv", i když autor nemá náladu.

"Třeba do singlu Tightrope se mi moc nechtělo. Neměla jsem ten den kdovíjak tvůrčí náladu, nechtělo se mi tu píseň psát, přišlo mi, že postrádám inspiraci. Ale stejně jsem to udělala," řekla LP, která prý někdy mívá "tvůrčí rána", zato když je na turné, vstává nejdříve okolo poledne.

"Neumím pracovat v tichosti ani soustředěně, spíš mi vyhovuje tvůrčí chaos. Doma mám psa, který mě každé ráno probouzí. Kdykoliv mě něco napadne, hned si to zapisuji za jakýchkoliv okolností. Nemusím si dopředu říct, že dnes se budu věnovat muzice nebo že dnes půjdu do studia," popsala.

LP během diskuse také odmítla, že by při skládání písní používala osvědčené triky. "Vím, co funguje, ale snažím se to nepoužívat. Nebavilo by mě psát pořád dokola tentýž song, ztratilo by to pro mě kouzlo," prohlásila.

Ze stejného důvodu prý v nahrávacím studiu někdy třeba experimentuje s efektem auto-tune, který zpěvákům opravuje intonaci a snaží se hlasovou linku naladit na nejbližší tón v odpovídajícím ladění.

"Samozřejmě že auto-tune nepotřebuju. Ale když se mě lidi ptají, proč ho používám, odpovídám popravdě, že mě to baví. Kdybych se ve studiu nemohla bavit, co by mi zbývalo? Živit se tím, že píšete písně, většinou vůbec není zábava," dodala LP v narážce na svoji dřívější kariéru.

Jako písničkářka, která interpretuje své vlastní skladby, se LP snažila prosadit už od přelomu tisíciletí. Vystřídala mnoho nahrávacích společností, vydala několik desek.

Když prý ještě před pár lety vydavatelství Warner Bros přinesla písně Lost On You, Muddy Waters a Strange, šéfové firmy s ní rozvázali smlouvu.

"Ale já jsem si řekla, že si budu stát za svým, že těm písním věřím a že je vydám, i kdyby je mělo slyšet jen pár lidí," tvrdí LP, která tyto tři skladby v rámci alba Lost on You nakonec před rokem a půl vydala u značky Vagrant Records.

Už předtím se ale LP dařilo jako té, která skládá písně jiným – například Rihanně, Cher či Christině Aguilere.

"Protože jsem okusila oba světy a vím, jaké je psát pro druhé i zpívat své vlastní skladby, dovedu asi líp ocenit, jaké teď mám štěstí," tvrdí LP, která prý na spoustě začínajících a okamžitě úspěšných hudebnících vidí, jak zápasí se slávou. "Nedokážou ocenit, jaké mají štěstí, že prorazili v tak silné konkurenci tolika talentů," dodala.

Konkrétně o tom, jak třeba Rihanně pro její sedm let staré album Loud napsala skladbu Cheers (Drink to That), v Ostravě blíže hovořit nechtěla.

"Divili byste se, jak těžké je dostat k někomu jako Rihanně svoji píseň. Má to spoustu stinných stránek, ale nechci o nich mluvit, abych nezněla ublíženě," řekla.

Dodala jen, že byla překvapená, když svoji píseň slyšela z Rihanniných úst prakticky v nezměněné podobě. "Myslela jsem, že si ji víc upraví po svém. Byl to zvláštní pocit, ale uspokojující," popsala.

Moderátor Petr Vizina se LP ptal také na její osobní život – zpěvačka se netají svojí lesbickou orientací. "To, že jsem lesba, vám přece musí dojít během deseti vteřin od chvíle, kdy mě spatříte," řekla LP a okamžitě sklidila potlesk.

O svých vztazích je prý ochotná hovořit i psát písně a nesejde jí na mínění druhých "Nepotřebuju, aby mi někdo odsouhlasil, s kým spát. Já vám také neříkám, s kým máte lézt do postele," uvedla.

Během debaty LP dále hovořila o svých vzorech, za něž považuje dnes již nežijícího zpěváka Roye Orbisona a ze svého dospívání dále Johnnyho Cashe, Buddyho Hollyho či písničkáře Jeffa Buckleyho.

Hned několikrát během diskuse zmínila Boba Dylana, konkrétně jeho skladbu I Shall Be Released – ať už v podání Dylana, jeho někdejší kapely The Band, či třeba jazzové klavíristky a zpěvačky Niny Simone.

"A hodně se mi líbí také Stuck in the Middle With You, což jsem si vždy myslela, že je dylanovka, ale není," řekla LP v narážce na píseň kapely Stealers Wheel ze 70. let minulého století.

Když měla říct, jaká píseň či kniha jí změnila život, zmínila LP prózu amerického spisovatele a černošského aktivisty Jamese Baldwina zvanou Another Country z 60. let minulého století.

"Vyrůstala jsem ve světě, který nebyl zrovna výspou tolerance. Můj otec byl v mnoha ohledech sexistický a rasistický, s tím jsem musela bojovat. Můj názor na některé věci změnily až knihy, které jsem četla, a hudba, kterou jsem slyšela," uvedla LP a konkrétně jmenovala třeba nahrávky Stax Records, které od 60. let minulého století vydávaly americkou černošskou muziku.

Konkrétně se svým otcem právníkem se prý LP handrkovala o to, zda se věnovat muzice. "Chtěl, aby ze mě byla doktorka, tvrdil, že v hudebním průmyslu už nelze zbohatnout. Do určité míry měl pravdu, ale já jsem neměla na výběr," řekla LP.

Dnes už si prý život bez hudby nedovede představit. "Chci se cítit přirozeně. Když píšu a zpívám, mám z toho ten správný pocit. To je jediné, na čem mi záleží," dodala.