Na rovných 30 se příští týden zvýší počet tuzemských vícesálových kin. Společnost Cinema City otevře v Praze na Chodově komplex, pro nějž jeho provozovatelé zvolili místo zaběhnutého názvu multiplex termín megaplex.

Na světě jich dosud bylo jen deset, ten největší má 30 sálů. I přes superlativ v názvu bude mít ten český jen o čtyři sály navíc oproti největšímu multiplexu v Česku, jímž je čtrnáctisálový Cinestar na pražském Andělu.

Co do počtu sedadel ho ale předčí multiplex v Praze Letňanech, který jich nabízí 2668, zatímco na Chodově jich bude 2629.

Megaplex nabídne především dokonalejší projekci a rozšířenou nabídku jídla a pití, jejichž prodej tvoří nemalou část zisku multiplexů.

Obecně se označení megaplex používá pro kina s více než 20 sály. Ve světě jsou mnohosálová kina od konce 70. let, v roce 1988 se v Bruselu jako první megaplex otevřelo multikino s 25 sály. Největším kinem na světě je od roku 1998 megaplex v Madridu s 25 sály a kapacitou 9200 sedadel.

V Česku se jako první multikino otevřela Galaxie v roce 1996 na sídlišti Jižní Město. Kinofilové se tehdy obávali, že nastává soumrak tradičního chození do kina s nepsaným zákazem šustění papírku od bonbonu, šatnářkou a uvaděčkou s baterkou.

Také Češi si ale zvykli na kýble popcornu a na to, že rodinná návštěva odčerpá víc peněz za občerstvení než za vstupné.

To v době otevření prvního multikina bylo průměrně 91 korun, letos v prvním pololetí činila cena vstupenky průměrně 131 korun.

Podíl multikin na celkové návštěvnosti vzrostl z deseti procent v roce 1999 na loňských 65 procent. Z více než 600 kin v Česku je multikin 29, mají celkem 229 sálů a 40 707 míst.

Vrchol obliby multiplexů nastal v roce 2009, kdy měla podíl na trhu 89 procent. Některá multikina v Praze ale skončila. Kvůli slabé návštěvnosti přestal v roce 2008 promítat multiplex Cinema City na Novodvorské a před několika lety skončilo multikino Palace Cinemas v Hostivaři, kde dnes funguje Premiere Cinemas.

Vedle multiplexů jsou ale podle odborníků stále významnou součástí distribuční sítě klasická jednosálová kina, kterých jen v Praze bývalo ještě před 30 lety kolem stovky. Loni měly na celkových tržbách tuzemských kin osminový podíl a nejnavštěvovanějším takovým pražským kinem byla Lucerna.

Kino Aero třeba zase loni registrovalo průměrný počet 60 diváků na jedno představení, což až třikrát přesahuje průměrnou návštěvu multikin.

Multikina nezavrhují ani filmoví odborníci, jen tato zařízení vnímají především jako zábavní centra. "Film se od začátku své existence snaží překonat své limity, vždy se snažil přitahovat nové diváky, vždy využíval nejnovější techniku, zvětšoval plátno, již dávno využíval 3D techniku a v kinech se rozprašovala lesní vůně," řekl ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

"Není ale úplně rozumné na provoz multikin klást kritéria jako na umělecký provoz," připomněl.

Součástí nového megaplexu na Chodově by měl být i druhý pražský kinosál s technologií 4DX v Praze. V něm klasické i 3D projekce doplňuje v synchronizaci s dějem filmu pohyb sedaček, poryvy větru, vůně, mlha i světelné efekty v sále.

Megaplex k tomu slibuje ještě sníh a také laserové projektory, které budou mít v Česku premiéru.

Michal Bregant vyvrací možnou domněnku, že nové technologie jsou takzvaní zabijáci umění. "Žádná technologie nevylučuje, že pro ni nemohou vznikat kvalitní díla, dobré filmy," uvedl.

Megaplex na Chodově slibuje ještě větší luxus pro ty, kdo za ním do kina chodí. Bude zahrnovat VIP zónu s třemi sály a vlastní restaurací.

Skutečným filmovým luxusem se však pro jiné může jevit klasická projekce z filmové promítačky. Konají se pouze výjimečně, v Praze promítačkami kromě kina Ponrepo náležícího Národnímu filmovému archivu disponují ještě asi tři kina.

"Projekce z tradičního filmového materiálu by dnes musela stát mnohem víc než promítání digitálních kopií. Každé promítání totiž film ničí a vyrobit novou kopii je velmi drahé kvůli drahému filmovému materiálu," upozorňuje ředitel archivu.