Britského herce Bena Whishawa jako by důležité divadelní role samy přitahovaly. Dokonce si ho každých pár let samy najdou, píše agentura AP.

Shakespearova Hamleta hrál Whishaw poprvé v šestnácti, kdy byl ještě školou povinný, a pak znovu ve třiadvaceti letech v Londýně. Tehdy ho již chválili kritici.

V patnácti letech poprvé ztvárnil Johna Proctora ve hře Arthura Millera, která bývá do češtiny překládána pod názvy Zkouška ohněm nebo Čarodějky ze Salemu – a letos na jaře Whishawa tatáž hra čeká na Broadwayi. Tam si ve svých pětatřiceti letech odbude svůj debut.

Rozdíl je v tom, že Whishaw je dnes považován za jednoho z nejlepších divadelních herců své generace. A protože je o dvacet let starší, také jinak vnímá Millerovu hru, jež vypráví o inkvizičním stíhání čarodějnic v americkém městě Salem koncem 17. století.

"Uvědomil jsem si, že napoprvé jsem hře příliš nerozuměl," vypráví Whishaw ve stísněné šatně newyorského divadla Walter Kerr Theatre.

"Je to natolik mistrovské dílo, že člověk může porozumět jedné jeho části, ale ne celku. V patnácti letech člověk tedy pochopí něco, ale v pětatřiceti letech na něj celek už působí jinak. Třeba mně se tato hra nyní zdá mnohem složitější," tvrdí.

Whishaw bude na Broadwayi účinkovat ve hvězdně obsazené inscenaci vedle hereček Saoirse Ronanové, Sophie Okonedové, Tavi Gevinsonové a dále Ciarána Hindse a Jima Nortona.

Režie se ujal nizozemský vizionář Ivo van Hove, známý tím, jak dovede dílo osekat na nejnutnější minimum a uvést jej také s minimem rekvizit.

Tavi Gevinsonová, která bude hrát Mary Warrenovou, říká, že herci dostali za úkol si Millerovu hru dobře promyslet. A že Whishaw je jim při zkouškách oporou. "Nedokážu si představit herce, který by byl pozornější nebo ohleduplnější," tvrdí herečka.

Arthur Miller hru napsal během takzvaného honu na čarodějnice, jak se v 50. letech minulého století říkalo éře senátora Josepha McCarthyho. Místo současných kulis si však Miller pomohl skutečným příběhem ze 17. století z městečka Salem v americkém státě Massachusetts.

Když zde záhadně onemocní dcera místního pastora, začne se spekulovat o tom, že ve městě řádí čarodějky. Pomluva se rychle šíří mezi místními obyvateli a nakonec vede až k inkvizičnímu procesu.

Ben Whishaw říká, že v patnácti letech na Millerově hře vnímal především ony údajné čarodějky a to, jak je místní obyvatelé šikanují.

Teď ve svých pětatřiceti letech mezi onou černou a bílou, tedy zlem a dobrem, rozpoznává i odstíny šedi, jak říká. "Chceme prozkoumat, odkud se ten pocit v lidech vzal. Postava Johna Proctora je hodná, stejně jako zlá," tvrdí.

Whishaw má za sebou perného dva a půl roku. Ve filmu nazvaném V srdci moře si zahrál spisovatele Hermana Melvilla, v poslední bondovce Spectre opět ztvárnil postavu jménem Q a kromě toho měl menší role ve snímcích Dánská dívka a Sufražetka. Také poskytl hlas medvídkovi Paddingtonovi ve stejnojmenném filmu.

Jeho kariéra ale začala na jevišti, když si jej režisér Trevor Nunn vybral, aby ztvárnil melancholického dánského prince Hamleta v inscenaci uváděné v londýnském divadle Old Vic. Tehdy byl Whishaw teprve půl roku čerstvým absolventem Královské akademie dramatických umění v Londýně.

Kritici psali, že jeho výkon lze srovnávat se slavnými Hamlety, jaké zpodobili dnes již nežijící sir Laurence Olivier nebo současný britský herec Mark Rylance.

"Nechci být přehnaně skromný, ale především jsem měl štěstí a byl jsem ve správný čas na správném místě," komentuje to dnes Whishaw. "Ve třiadvaceti letech jsem si hodně naložil a pořádně jsem nevěděl, co dělám. Ale byla to úžasná chvíle."

Whishaw vyrůstal na severu Londýna se dvěma bratry a rodiči, kteří se showbyznysem neměli nic společného.

Když se ale jednou vypravil do divadla London Palladium na inscenaci muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, připadal si, že se jeho život v tu ránu změnil.

"Bylo to vším. Tím divadlem, kde se ocitnete, orchestrem, barvami i tím, jak celá budova voní," vypočítává. "Divadlo je tak nestřežené, nahé, opravdové. Právě v tom tkví jeho kouzlo," dodává.